Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
26. 3. 2021 11:11

Co se týče zbraní, v USA nic nového. Zabíjí se a zabíjet se bude dál

Muselo to přijít, a přišlo. Joe Biden má za sebou první dvě "střílečky" v úřadě amerického prezidenta. Doufá, že se mu podaří prosadit zákony, které předejdou budoucím obětem. Ale doufání není v tomto případě ani nadějí, nic se nezmění.
Účastníci washingtonské demonstrace pochodují s obrazy obětí střelby.
Účastníci washingtonské demonstrace pochodují s obrazy obětí střelby. | Foto: Reuters

V jednom z předchozích textů jsme na tomto místě upozornili, že každého amerického prezidenta po nástupu do funkce čekají věci, které se nevyhnutelně stanou. Poprvé, ale ne naposled. Tehdy šlo o vojenský úder, který nařídil Joe Biden proti íranským silám v Sýrii.

A v uplynulých dnech se toto železné pravidlo naplnilo také na domácí scéně - v rozmezí jednoho týdne byl Biden konfrontován hned se dvěma masovými vraždami, shootings, čili "střílečkami". V Atlantě v Georgii zabil minulý týden střelec osm lidí, v Boulderu v Coloradu bylo toto úterý zavražděno deset obětí.

Foto: Aktuálně.cz

Z různých historických a statistických přehledů, které k tomu v amerických médiích vycházejí, uveďme jen několik, pro potřeby textu nejrelevantnějších. Pokud mluvíme o tom, že Bidena potkalo jen to, co zažili jeho předchůdci v úřadě, pak tento text nabízí přehled masových stříleček za jednotlivých prezidentů, počínaje Lyndonem Johnsonem.

Střelnou zbraní v USA každý rok zemře takřka 40 tisíc lidí. Zhruba v šesti z deseti případů jsou to sebevraždy, zbytek tvoří zabití druhou osobou, střílečky z toho tvoří jen zlomek, jde o desetiny procenta všech obětí. Masové vraždy jsou tedy jen špičičkou ledovce tvořeného spoustou mrtvých.

Statistiky smrti

V počtu střelných úmrtí Spojené státy mezi ekonomicky vyspělými zeměmi suverénně, nedostižně vedou tabulky. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel mají v USA 10,6 obětí, zatímco v Kanadě je to 2,1, v Austrálii 1, v Německu 0,9 a ve Španělsku 0,6. Pokud vezmeme jen násilná zabití (bez sebevražd) pak to není o nic lepší. V USA je to 4,1 na 100 tisíc obyvatel, v Kanadě 0,3, v Itálii 0,2, v Japonsku 0,02.

Střílí lidé, ale bez zbraní by to samozřejmě nešlo, a v USA jsou všude po ruce. Američané tvoří 4,4 procenta světové populace, vlastní ovšem přes 40 procent světových civilních zbraní. Na 100 lidí ve Státech připadá 120 zbraní, takže celkově jich je tam v oběhu přes 300 milionů. Je to vlastně jednoduchá rovnice: Více zbraní znamená více mrtvých a zraněných, ať už v mezinárodním srovnání, nebo uvnitř USA. Pokud vás tam někdo zabije, na 73 procent máte šanci, že vás zastřelí. V Kanadě to platí ve 38 procentech případů, v Austrálii ve 13, v Británii ve 3.

Unaveni statistikami a čísly, přistupme k zásadní otázce: Co s tím? A odpověď zní: Nic. Přinejmenším na federální úrovni, tedy v možných zákonných úpravách, které by musel schválit Kongres a podepsat prezident, se ani teď - a nejspíše ani po příští střílečce -, nic nehne.

Joe Biden samozřejmě nyní vyzval ke zpřísnění zbraňových zákonů, aby "byly v budoucnu zachráněny životy". Celkem výmluvná ovšem byla jeho odpověď na dotaz, zda věří, že k tomu má dost politického kapitálu. "Doufám," odpověděl. A v gestu, které dělají Američané, jako že si drží palce, překřížil prsty. Slovo doufám ovšem v tomto případě neznamená ani naději. A Biden u toho všeho byl už dost dlouho na to, aby to sám věděl.

Jako senátor se účastnil hlasování, když Kongres v roce 1994 schválil zákaz prodeje takzvaných útočných zbraní (například poloautomatické pušky AR-15). Zákaz platil deset let, obnoven už nebyl. Byla to poslední restriktivní norma, protože ze zbraní se mezitím stala výkladní skříň polarizace americké politické a společenské scény, kde nejsou žádné dohody možné.

Republikáni na kulturní barikádě

Jako viceprezident byl Biden u toho, když Barack Obama po střílení na základní škole v Newtownu v Connecticutu, kde bylo před Vánoci 2012 zabito dvacet prvňáků a šest dospělých, v slzách prohlásil, že se "veškerou váhou prezidentského úřadu" zasadí za zpřísnění zbraňových zákonů. Nestalo se vůbec nic.

Malá část viny je na demokratech, kteří občas mluví, jako by spouště na puškách v rukou masových vrahů osobně mačkali republikánští politici. Mnohem větší břímě ovšem nesou republikáni, kteří z druhého dodatku ústavy, který na konci 18. století lidem přiznal právo vlastnit a nosit zbraň, učinili politický fetiš, jímž se dnes povolávají na barikády kulturní války.

Nevíš-li v kampani už kudy kam, hoď tam zbraně. To zabere. Na zbraně, na naši svobodu, nám nikdo sahat nebude!  A zbraně tady a teď, jako housky na krámě. A všechny, bez omezení, bouchačka je prostě bouchačka. Malá do kabelky, stejně jako vymazlený vojenský poloautomat s pořádným zásobníkem.

Republikáni v Kongresu odvádějí debatu všemi jinými směry, jen aby nepřipustili jakékoli zpřísnění zbraňových zákonů. Jako právě nyní, kdy demokraté ve sněmovně schválili dva návrhy, které by měly zlepšit kontrolu prodeje zbraní.

Podle prvního návrhu by se při všech nákupech musela v databázi FBI ověřovat totožnost zájemce. Dosud to platí pro federální licencované prodeje, ale ne na velkých výstavách (gun shows) a ani na internetu. A republikáni jsou proti změnám.

Podle druhého návrhu, by se pak lhůta na odpověď z federálního registru FBI prodloužila ze tří na deset dnů. V drtivé většině případů přijde odpověď obratem, málokdy to trvá dny, ale už jen možnost, že zájemce o zbraň by teoreticky musel čekat deset dnů, je pro republikány nepřijatelná. Ani tento návrh neprojde.

Řidičák na bouchačku? Sem s ním!

Republikánský senátor Ted Cruz z Texasu to v úterý, jen pár hodin poté, co do Washingtonu dorazily zprávy o vraždění v Coloradu, na zasedání legislativního výboru Senátu demokratům sdělil velmi razantně. "Po každé střílečce tady hrajeme směšné divadlo, kdy se výbor sejde a navrhne několik zákonů, které nijak nezabrání těmto vraždám," rozčílil se.

Jeho republikánský kolega z Louisiany John Kennedy je mírnější povahy, volil výše zmíněnou taktiku odvádění debaty kamkoli jinam. Jak by k tomu přišli slušní majitelé zbraní, bezúhonní občané? Aha, vezměme si třeba řidiče. "V Americe máme hodně řidičů, kteří řídí opilí. Musíme se snažit s tím bojovat… Ale řešením přece není, že se zbavíme všech střízlivých řidičů. Odpovědí je, že se soustředíme na problém."

Od senátora Kennedyho to nebylo úplně originální, republikáni toto podobenství rádi používají, když se pak občas ještě sugestivně ptají: To kvůli neukázněným, nebezpečným řidičům v Americe zakážeme auta? Tentokrát ovšem přišla trefná odpověď, a jak se v Americe docela často stává, nejsou to novináři, komentátoři, kdo vyhmátne slabé místo politického žvanění. Ale například Stephen Colbert, moderátor komediální Late Night Show na stanici CBS.

"O. K., tuhle dohodu beru, pojďme tedy regulovat zbraně, jako regulujeme alkohol a auta," rozvinul Colbert senátorovu argumentaci. A pak vypočítal, co by to obnášelo. "Musí vám být 21 (to pro alkohol), musíte složit zkoušku na řidičák, musíte mít registraci, musíte být pojištěný, a když se přestěhujete do jiného státu, musíte tuhle celou zatracenou věc absolvovat znova, a s autem nesmíte ven pod parou…"

Bingo! To je návrh! Zájemci o zbraň by museli složit test z bezpečnostních pravidel střelby, znát základní legislativu, trochu zdravovědy a samozřejmě udělat i praktickou zkoušku. A všichni by pak měli - podobně jako dnes řidičák - průkaz totožnosti majitele zbraně. A hlavně -  snad by se takto alespoň někdy, třeba zřídka, ale přece jen, pomohlo, aby se zbraň nedostala k někomu, kdo ji nikdy neměl mít.

Amerika se rozhodla. Tragicky špatně

O mnohých masových střelcích se až zpětně dozvídáme, že se projevovali tak či onak divně. Ale zároveň se dozvídáme, že jejich problémy (psychické nebo dokonce se zákonem) se do žádné federální databáze nedostaly, zůstaly ležet někde ve školních záznamech, na klinice, na policejním okrsku, nebo se prostě v tom širém americkém světě ztratily.

Zatímco v té "zbrojní autoškole" by si někdo mohl všimnout - třeba při výuce, na střelnici -, že tenhle týpek by byl s bouchačkou v ruce opravdu nebezpečný. Byl by to možná jeden případ ze sta, ale možná by to byl právě ten chlapík, který na střední škole někoho docela ošklivě zmlátil, a má za to také záznam, který si ovšem teď v Coloradu před pár dny koupil zkrácenou verzi pušky AR-15 a v úterý nesmyslně zavraždil deset lidí.

Jenže to je jen sen, republikánský senátor John Kennedy jen tak plkal, nestane se nic. Po výše zmíněném vraždění na základní škole v Newtownu v Connecticutu britský novinář Dan Hodges, komentátor listu Mail on Sunday, napsal. "Jak se jednou Amerika rozhodla, že zabíjení dětí je snesitelné, tak je po všem." Drsné, ale pravdivé. Zabíjí se a zabíjet se bude dál. Zatím.

Po střelbě v obchodním domě v Coloradu zemřelo 10 lidí včetně zasahujícího policisty (video z 23. března 2021)

Po střelbě v obchodním domě v Coloradu zemřelo 10 lidí včetně zasahujícího policisty. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 20 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy