Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
12. 12. 2019 14:00

Čučkaři to dotahují na Zemana, BIS věří 47 procent lidí. Časy se mění

Stoupající veřejná obliba české vnitřní tajné služby BIS má i další význam. Politici výzkumy a oblíbenost pečlivě sledují, orientují se podle nich, „věří“ na ně. Ředitel Koudelka, jehož by se Miloš Zeman a Rusové strašně rádi zbavili, je tou náklonností masy lidí do jisté míry chráněn.
"Zbraně", které má pro získávání důvěry k dispozici Miloš Zeman, jsou nesrovnatelné se zbraněmi BIS. A přece to na něj "bizoni" dotahují.
"Zbraně", které má pro získávání důvěry k dispozici Miloš Zeman, jsou nesrovnatelné se zbraněmi BIS. A přece to na něj "bizoni" dotahují. | Foto: Aktuálně.cz

Zajímavé, průzkum CVVM z října a listopadu ukázal, že české vnitřní tajné službě BIS důvěřuje nejvíce lidí za poslední čtvrt století. Důvěru jí vyjádřilo 47 procent dotázaných, nedůvěru 36 procent. Když se Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR na totéž tázalo kupříkladu v roce 2004, bisce tehdy nedůvěřovalo 49 procent lidí a důvěru v ni skládalo jen 19 procent. Proč ta změna?

Podívejme se, v jakých podmínkách dnes Bezpečnostní informační služba pracuje. Prezident republiky Miloš Zeman ji vidí jako jednoho ze svých úhlavních nepřátel. Její agenty nazývá "čučkaři", tvrdí, že služba nic nedělá a že by měla "místo fiktivního honění ruských a čínských špionů" odhalovat korupci (což, jak známo, není v její pravomoci). Ředitele BIS Michala Koudelku odmítá jmenovat generálem, ač mu to vláda a premiér Andrej Babiš opakovaně navrhují.

Když BIS, zjevně hájíc české zájmy, navrhne ministerstvu zahraničí vyhostit ruské agenty pracující u nás pod pláštíkem diplomacie, prezident to veřejně, vehementně odmítá. Stejně jako odmítal a bránil vydání ruského hackera Nikulina do USA, ačkoliv to (nepochybně) BIS doporučovala. Zeman bagatelizuje nebezpečí ruské hybridní války, ruské rozvědné činnosti a čínských tajných služeb, zatímco BIS před oběma těmito klíčovými riziky ve výročních zprávách varuje. Dalo by se tedy říct, že biska patří mezi hlavní státní oponenty prezidenta republiky.

Podle jiného průzkumu CVVM se Miloš Zeman letos v říjnu těšil důvěře 56 procent dotázaných, zatímco nedůvěru mu vyjádřilo 42 procent zkoumaných lidí. Odtud jakoby plyne, že prezident v souboji o důvěru BIS poráží, ale musíme si uvědomit, že mezi tajnou službou a Hradem zeje nebetyčný rozdíl.   

Koudelkou řízená BIS má jen skromné možnosti, jak oslovovat občany. Ředitel se na veřejnosti objevuje zcela výjimečně (naposledy v září na veřejném slyšení, které pod názvem Národní bezpečnost a obchod s Čínou uspořádal senátor Pavel Fischer). Mluvčí BIS Ladislav Šticha má účet na Twitteru s podtitulem "soukromý účet, soukromé názory" (soukromý účet mluvčího je něco jako člověk v teplákách a bundě na nudistické pláži). A tajná služba dává k dispozici neutajené výroční zprávy o své činnosti a rizicích, jež Česko ohrožují.

Hrad versus BIS - nerovnost zbraní

Oproti tomu Miloš Zeman oplývá takřka nekonečnými příležitostmi jak ovlivňovat veřejnost: má agresivního, hyperaktivního, ba dokonce i žehnajícího mluvčího, přístup do všech médií a pravidelné výstupy v TV Barrandov, dříve pravidelně vykonával spanilé jízdy do krajů (ty však nějak utichly, ačkoliv je zdravotní stav hlavy státu údajně nadmíru výtečný) a ještě disponuje celou plejádou spřátelených dezinformačních webů. Možnosti tajné služby oslovovat veřejnost převyšuje o několik řádů.

Další omezení pro BIS: služba musí sdělovat jen pravdivé, ověřené informace, na každou její chybu číhají šiky nepřátel.

Jde tedy o zjevnou "nerovnost zbraní", a přece to biska dotahuje "nebezpečně" blízko k oblibě prezidenta. Pro její práci (smí působit uvnitř České republiky) je důvěra obyvatel mimořádně důležitá. - Zároveň víme, že nedůvěra k tajným službám má svoji neúprosnou logiku, lidé tajným agentům nevidí na prsty, mohou mít pocit, že jsou sledováni, kontrolováni, že na ně vnitřní služba sbírá informace. Navíc máme temnou zkušenost s komunistickou StB.

Pokud tedy Bezpečnostní informační službě věří skoro polovina obyvatel (dejme tomu, že průzkum odpovídá realitě, jakkoli je to jen průzkum, přičemž se obou jeho částí účastnila více než tisícovka dotazovaných), je to opravdu nečekaně hodně, svým způsobem se to jeví být až nenormální. Čísla však svědčí také o tom, jak se česká společnost a její vnímání rizik mění.

Tajné službě BIS se podařilo velkou sílu lidí přesvědčit, že je neohrožuje, nýbrž chrání. Způsobil to taky fakt, že se změnil svět. Žijeme v éře internetu, hybridní války, snahy autoritářů zpochybnit smysl demokracie. Pojmy jako "soukromí" či "intimita" ztratily kvůli sociálním sítím, internetovým vyhledávačům, kvůli desetitisícům kamer na ulicích, kvůli polétavým dronům, snadno stopovatelným, sledovatelným mobilním telefonům a mnoha dalším technologickým změnám svoji původní cenu. Soukromí jako by přestávalo existovat, potřeba intimity jako by se vytrácela. Blíží se doba, kdy se děti budou ptát rodičů: "A to soukromí, to bylo jako co?"

Další fakt: do povědomí českých občanů se vrátily staré hrozby. Po nástupu prezidenta Vladimira Putina v Rusku se z této velké země znovu stal nepřítel, temná hrozba. Běžní lidé si zřejmě uvědomují, že tajné služby nepracují proti nim, což bisce nahrává.

Její stoupající obliba má ještě další význam. Politici výsledky výzkumů pečlivě sledují, orientují se podle nich, "věří" na ně. Ředitel Koudelka, jehož by se Zeman a Rusové strašně rádi zbavili, je tou náklonností masy lidí do jisté míry chráněn.

Nešlo o jednotlivou buňku, ale provázenou síť na území dalších zemí, která měla v budoucnu podnikat hackerské útoky, popisuje redaktor Respektu. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Klaebo nebude kvůli koronavirové situaci do konce roku závodit

Aktuální lídr Světového poháru běžců na lyžích Johannes Klaebo odřekl kvůli obavám z koronaviru účast na dalších dílech seriálu v Davosu a Drážďanech. Čtyřiadvacetiletý norský reprezentant nebude podle informací rádia NRK závodit až do konce roku, protože nepovažuje za rozumné v současné situaci tolik cestovat.

Stejný postoj zaujal i jeho reprezentační kolega Emil Iversen. Šéftrenér Espen Bjervig nevyloučil, že minimálně závody v Davosu vynechá celý norský tým.

"Jsem toho názoru, že lyžování a závodění jsou ve srovnání se současnou pandemií vcelku nedůležité," řekl trojnásobný olympijský vítěz Klaebo, který při úvodní zastávce SP ve finské Ruce vyhrál dva ze tří závodů a ujal se vedení v průběžném pořadí seriálu. "V této době považuju mezinárodní cestování za chybu. Přináší to kontakt příliš velkého počtu lidí. Vyžaduje to použití letadel, autobusů, letišť a mnoho dalšího. Nebudu se tomu vystavovat," řekl Klaebo.

Nejdříve se do programu Světového poháru zapojí 1. ledna, kdy odstartuje Tour de Ski. Iversen, jenž se vedle nákazy obává i nucené preventivní karantény kvůli případnému výskytu koronaviru v týmu, hodlá vynechat i prestižní miniseriál.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy