Právo má být srozumitelné. Neslouží jen advokátům, legislativcům a právníkům, ale nám. Také vláda se má vyjadřovat jasně, když omezuje naše práva, natožpak základní práva. V době nouzového stavu nebyla srozumitelná, dokonce právo porušila, jak konstatoval Městský soud v Praze. V dubnu zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, jež omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. A dnes? Vláda se poučila, ve svých "mimořádných opatřeních" zakázala demonstrace v počtu nad 300 lidí. Není tedy možné užívat svobodu shromažďovací. Využívá právo proti nám, proti občanské společnosti. V době, kdy se hobbymarkety hemží lidmi.
Ocituji znění mimořádného opatření vlády ze dne 26. května. Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví "omezuje konání hromadných akcí ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše ve stejný čas 300 osob tak, že musí být dodržována následující pravidla: je zachováván odstup mezi osobami nejméně 2 metry, s výjimkou členů domácnosti nebo osob blízkých (dále jen 'členové domácnosti'), je k dispozici nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou".
Co z toho plyne? Nesmí se sejít více než 300 lidí najednou. Ministr Adam Vojtěch před dvěma týdny sdělil, že pokud bude epidemie pod kontrolou, množství se od 8. června zvýší na 500 a od 22. června na 1000 lidí. Vláda tvrdě omezila právo shromažďovací. Přitom 27. dubna se na stránkách vnitra objevila "Aktualizovaná informace Ministerstva vnitra k shromážděním v době nouzového stavu". (Nouzový stav již neplatí, ale vláda dál omezuje počet lidí, kteří se smějí veřejně shromáždit.)
V tu dobu se smělo shromáždit jen 10 občanů. Vnitro však doložilo, že právo shromažďovací platilo dál. Mohlo demonstrovat více než deset osob současně. Musela však být dodržena bezpečnostní pravidla - vzdálenost demonstrujících (pochodujících) dva metry (s výjimkou členů domácnosti nebo osob blízkých, ty mohou jít k sobě blíž). Dvoumetrová distance se musela dodržet nejen mezi lidmi, ale i mezi skupinami, jež v tu dobu směly mít 10 hlav.
Podle analýzy vnitra krizové opatření výslovně nezakazovalo "konání veřejných shromáždění podle shromažďovacího zákona". A dál opatření vlády nařizovalo "pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob, avšak toto omezení neznamená, že by na jednom veřejně dostupném místě (náměstí, park, ulice…) muselo být pouze 10 lidí současně". Pokud by vláda stála o srozumitelnost, napsala by do svých mimořádných opatření, že se netýkají svobody shromažďovací.
Co platí nyní? Na 9. června chystá Milion chvilek pro demokracii setkání v Praze na Staroměstském náměstí v šest večer. Chce jít před Úřad vlády a protestovat mimo jiné proti volbě nových členů Rady České televize: "S volbou radních ČT opět přihlížíme rozkladu další instituce, která má chránit nezávislost médií," tvrdí spolek. Výhrad vůči vládě má řadu, od nedostatečné podpory firmám až po fakt, že "vláda narychlo tlačí nejdražší zakázku v historii České republiky - nové bloky v Dukovanech za stovky miliard" a chce ji "najednou a netransparentně protlačit během pár dní a bez veřejné diskuse".
Sama sebe vláda neomezuje. Naopak
Právo shromažďovací (jež bylo podle soudu nezákonně omezeno mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví z 15. dubna 2020) se jeví jako klíčové právě v dobách krize a restrikcí. Vláda se poučila a v novém nařízení podle právních expertů vnitra už má přesně vymezen počet lidí při "konání hromadných akcí ve venkovních i vnitřních prostorách". Nyní 300, po 8. červnu zřejmě 500. Na takové omezení se podle právníků vnitra vztahuje původní "Informace Ministerstva vnitra k oznamování shromáždění v době trvání omezení pohybu osob a nouzového stavu".
Pokud by se přesto demonstrace konala (kupříkladu ta, již plánuje Milion chvilek na 9. června), pak je na místním úřadu (zde pražský magistrát), aby jí buď zabránil, nebo dohodl podmínky konání. Pokud známo, Milion chvilek oznámil shromáždění pěti tisíc lidí, tedy řádově více, než je či bude povoleno. Bude na Praze, jak se k tomu postaví. Jak se k veřejnému protestu staví vláda, to už víme. Zákaz.
Omezující opatření vlády měla smysl. V prvních týdnech bylo namístě je podpořit, zjevně zabránila nekontrolovanému šíření viru. Čím dál víc ale vypadají jako snaha bránit občanskému protestu a zneužívat koronavirové krize.
Vláda stále dál tvrdě omezuje občany v jejich právech, především pak ve svobodě shromažďovací. Sama by se měla chovat obezřetně a nezneužívat situace. V době pandemie, ale také v době, kdy stále platí restrikce, nemá sama konat či plánovat kontroverzní kroky. Jedním z nich bylo do-volení Rady ČT, volba kuloárně dohodnutá s komunisty a SPD (žijeme zřejmě v komunisticko-okamurovské demokracii).
Babišův kabinet však sám sebe vůbec neomezuje. Ukazuje to na Dukovanech i jinde. Den před vyhlášením nouzového stavu se na program vlády dostal návrh zákona o evidenci skutečných majitelů firem, který ostře kritizovaly protikorupční organizace. Vláda toto pondělí návrh schválila. Podle předlohy by byl Babiš sice považován za vlastníka svěřenských fondů, ale nikoli holdingu Agrofert. Ideální (pro něj). Na konci března ministr obrany Metnar navrhl posílit moc vlády. V případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. Kdyby se i ta stala nefunkční, rozhodoval by pouze premiér (zřejmě Babišův sen).
Další návrh směřoval k posílení pravomocí ministra zdravotnictví prostřednictvím novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Mohl by omezit podnikání, hromadné akce atd. Sám, ne vláda jako celek, jak výslovně žádal Městský soud v Praze. Kabinet chtěl měnit i zákon o zadávání veřejných zakázek, a to pravidla pro zakázky bez soutěže. Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo, aby se v době krize nemusela prověřovat kvalifikace dodavatele nebo jeho skutečný vlastník… Skandální.
Vláda Andreje Babiše tedy sama sebe nebrzdí, pokouší se krizi využít k prosazení vysoce kontroverzních návrhů. Zařídila si Radu ČT, jež má nenáviděnou veřejnoprávní televizi škrtit. Není pak divu, že se část aktivní občanské společnosti bouří a hledá cestu, jak dát odpor najevo. Masové demonstrace jsou jedním z mála protestů, na které Babiš a spol. slyší. Jejich zákaz v dnešní době je mimořádně kontroverzní, zákeřný a nebezpečný, zavání autoritářským systémem, ve kterém je občanský hlas násilně umlčován.
