Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
7. 10. 2024 8:00

Digitální závislost ohrožuje už jedenáctileté děti. Vláda to neřeší, šetří

Chytré mobily máme už dlouho, ale neumíme se jim bránit. A především před nimi neumíme bránit naše děti, které se na nich mohou stát velmi rychle a velmi snadno závislými.
Děti se do sítí a do her nechají lapit strašně snadno.
Děti se do sítí a do her nechají lapit strašně snadno. | Foto: Shutterstock

Mladí rodiče okolo mě v posledních letech řeší zásadní problém: kdy dát dítěti mobilní telefon. Kdy mu dát "chytrý" telefon, který umožňuje používání sociálních sítí. Nedávno jsem byl u rozhovoru, kdy mladý rodič popisoval, jak je jeho dvanáctiletá dcera, která má jen "tlačítkový" mobil bez dat, jediná ve třídě, všechny ostatní děti mají chytrý mobil. Řekl o ní, že je "silná osobnost", tak to "zatím zvládá", ale cítí se být vyřazená z kolektivu.

Z debaty bylo jasné, že mladí rodiče, kteří své děti vnímají, pečují o ně, mají silné obavy ze sociálních sítí a z toho, že jejich dítě bude "přilepené k telefonu" celé hodiny a nic jiného nebude vnímat a dělat. Otázkou je, kolik rodičů dětí dejme tomu nad deset let rizika chytrých telefonů, tabletů a notebooků vnímá a svoje děti kontrolují a chrání.

Nedávno mi jedna učitelka z prvního stupně základní školy popisovala, jak se u nich ve škole začíná debatovat o online výuce, která se tam i po covidu provozuje, "aby děti byly připravené, kdyby se lockdowny opakovaly". Část učitelů upozorňuje, že děti už tak tráví až příliš času na mobilech a tabletech a že není rozumné dobu na nich strávenou ještě zvyšovat.

Zároveň často slyšíme a čteme o šikaně na sociálních sítích, šikaně po internetu, kdy se jeden žák či žákyně stanou terčem pro nějakou menší či větší skupinu spolužáků a trpí. Používají se často nahraná zesměšňující videa a podobné triky. Instagram, TikTok a další sítě zjevně mění životy dětí a mnohdy ne k lepšímu.

Poslední dobou také posílá značně znepokojující informace Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS). Nedávno, 26. září, odtud přišla zpráva nadepsaná "Vláda hodila děti závislé na sociálních sítích a lidi potřebující léčbu závislosti na alkoholu přes palubu". Popisuje, že vláda na svém jednání o rozpočtu 25. září nedodržela svůj slib a nezajistila na příští roky potřebné finanční zajištění prevence a léčby závislostí. Odporuje to závazkům, které si stanovila v Akčním plánu realizace Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027. Tam si předsevzala financovat a realizovat řadu opatření, na která nebudou peníze.

APAS zdůrazňuje, že jen z daní z "neřestí" (legálních závislostí) stát vybere ročně kolem 80 miliard korun. Na prevenci jde pouze 330 milionů pro celou Českou republiku. Asociace žádala o navýšení na jednu miliardu, tedy na jednu osmdesátinu vybraných peněz z alkoholu atd. Česko tak může zapomenout také na řešení expandujícího problému digitálních závislostí, kterými trpí zejména děti. Mnozí jejich rodiče se nedočkají pomoci.

Letos v srpnu vyšla Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2024. Vydává ji Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, sekretariát Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí a Úřad vlády ČR. Premiér a vláda se tedy nemohou vymlouvat, že by jim chyběly informace.  

Zpráva přiznává, že nadužívání digitálních technologií mezi dětmi a dospívajícími není systematicky monitorováno. Téma hraní digitálních her a užívání sociálních sítí je však sledováno v řadě studií.

Sociální sítě jsou navrženy tak, abychom jim neodolali

Podle studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) z roku 2019 trávilo v populaci 16letých 74 procent studentů čas denně na sociálních sítích (72 procent chlapců a 76 procent dívek). Z toho 34 procent (25 procent chlapců a 43 procent dívek) spadalo do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích a 13 procent (22 procent chlapců a 4 procenta dívek) do kategorie rizika v souvislosti s hraním her.

Podle studie UPOL 2021 (Univerzita Palackého v Olomouci) digitální hry hrálo rizikově (tj. čtyři a více hodin denně) ve všední den celkem 9 procent studentů ve věku 15-19 let (z toho jen 2 procenta dívek). Na sociálních sítích trávilo 4 a více hodin denně celkem 22 procent dospívajících.

Podle studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) z roku 2022 hrálo digitální hry (tj. hry na počítači, tabletu, konzoli atd.) každý den 48 procent 11- až 15letých chlapců a 16 procent dívek. Do kategorie problémového hraní digitálních her spadalo 13 procent chlapců a 5 procent dívek. Na základě škály SMDS (Switched Multi-megabit Data Service) bylo odhadnuto, že do kategorie problematického užívání sociálních sítí spadá 5 až 7 procent chlapců a 7 až 13 procent dívek ve věku 11 až 15 let.

Jedním z hlavních autorů mezinárodního výzkumu HBSC je Lukas Blinka z Institutu pro psychologický výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zdůrazňuje i výhody sítí, dospívající na nich například získávají a udržují přátelství. Zároveň však dodává, že tato média jsou "navržena tak, abychom jim neodolali a trávili na nich co nejvíce času. A mladí lidé jsou touto pastí ohroženi více než dospělí, protože se teprve učí, jak svůj čas a návyky regulovat".

V Česku je na sociálních sítích mezi 11- až 15letými celkem 18 procent neuživatelů, 50 procent aktivních uživatelů, 23 procent intenzivních uživatelů a 8 procent uživatelů v riziku. Blinka říká: "Napříč zeměmi je nejvarovnější nárůst u jedenáctiletých, kdy desetina z nich je ohrožena závislostí na sociálních sítích, ještě o něco více pak na hraní počítačových her. Třetina dětí v tomto věku hraje hry denně, jen mezi kluky je to ale téměř polovina. Dvaadvacet procent dětí stráví hraním 4 a více hodin denně. V roce 2018 takto hrálo jen 14 procent z nich."

Zároveň se ukazuje, že rizikové užívání nových médií může souviset s nižší duševní pohodou. Mezi dopady nadužívání digitálních technologií patří narušení denního rytmu, zanedbávání hygieny, jídla nebo spánku, únava, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršená orientace v čase. Patří sem logicky i pokles fyzické aktivity, obezita, omezení sociálních kontaktů mimo online prostředí a ztráta přátel, konflikty v osobních vztazích, nesoustředěnost a logicky i problémy ve škole.

Není divu, že některé školy u nás zakazují mobilní telefony při vyučování (ve Spojených státech jdou školy proti mobilům už déle než rok). A naopak je div, že vláda nesplnila slib a nezvýšila peníze na zajištění prevence a léčby závislostí. Rezignuje tak na snahu řešit rychle narůstající problém digitálních závislostí dětí. Podle Zprávy o digitálních závislostech u nás v současné době neexistují léčebné a poradenské služby zaměřené pouze na klienty s problémy spojenými s nadužíváním digitálních technologií. Velká chyba.

Žijeme v době, kdy nemalá část rodičů svěřuje výchovu dětí škole. Pak by ale školy měly rychle a silně přibrzdit s projekty, jako jsou online výuky, když nejsou potřeba, a s využíváním mobilů a tabletů při vyučování.

Video: Expert varuje: Jedna věc je na sociálních sítích nebezpečnější než kyberšikana (24. 8. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Martin Kožíšek | Video: Jakub Zuzánek
 
KM
Kordíková Miroslavapřed 6 měsíci

Proč by se měl stát starat o to, co dělají děti ve volném čase? Za covidu díky zavřeným školám byly děti nuceny sedět u počítačů a mobilů, normálně se potkat nemohly (nenařídila to tato vláda, ) a teď najednou zjišťujeme, co to udělalo. Podívejte se na dospělé, např. když čekají na oběd nebo v kavárně. Bez rozdílu sociálního postavení hledají v mobilu. A o děti se mají starat rodiče. Žádné miliony na prevenci nejsou nic platné, když s dětmi rodiče netráví čas.

PP
Petr Pacalpřed 6 měsíci

Vláda má úplně jiné starosti. K čemu jsou rodiče???

VN
vladimiír novákpřed 6 měsíci

Jen zopakuji, co jsem kdesi četl. Ćasté používání mobilu za chůze má za následek vypěstování podbradku, to proto, že ten člověk se nad tím mobilem neustále sklání

Právě se děje

Další zprávy