Stovky diskusních příspěvků publikovali čtenáři Aktuálně.cz na téma, které svými texty vyvolal genetik a bloger Aktuálně.cz Václav Hořejší. V prvním textu nazvaném „Mají zvířata duši?" uvedl, že podle jeho názoru jsou „zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje". Diskuse pokračovala pod textem kdy bloger rozebírá, co to vlastně „duše" je.
Hořejší podotýká, že principiálně existují dva odlišné názory: Jednak přírodovědný, podle kterého je „duše produktem extrémně složitých molekulárních interakcí mezi neurony mozku „vyšších" živočichů, zvláště člověka. Podle druhého, tzv. „dualistického" názoru je svět založen na dvou principech - hmotném a duchovním.
| Více v textech Václava Hořejšího a následných diskusích: Mají zvířata duši? Duše - nic než molekuly? Aneb - Tulák po hvězdách |
Redakce Aktuálně.cz vybírá dle svého vlastního subjektivního uvážení některé z nejzajímavějších diskusních příspěvků čtenářů Aktuálně.cz.
… Čistě racionálně, přírodovědecky, jsme kupa buněk, která nemá většího smyslu. Jak ale toto zjištění unést psychicky?? Podvědomí vám pořád našeptává, že snad by to mělo mít všechno nějaký větší význam... na to se hodí pradávný pojem duše .. a přírodovědcovo přesvědčení v materialistický svět je občas nahlodáváno jeho vlastním podvědomím.. …
Frank
.. Souhlasím s … monistickým názorem a myslím, že současná neurobiologie k jeho potvrzení podává mnoho přesvědčivých argumentů v tom smyslu, že se zdá, že každý 'duševní stav' (strach, bolest, vzrušení, a podobně) lze (jak matematici říkají) mapovat jedna ku jedné na stavy mozku. Jinými slovy, v určitém duševním stavu se 'rozsvítí' určité části mozku, a naopak když se tyto části 'rozsvítí', máme odpovídající pocity. Snad nikdy toto mapování nebude kompletní, ale příkladů je příliš mnoho na to, aby nad nimi člověk mohl mávnout rukou. …
IvanT
Duše je nepostradatelná rekvizita každého náboženství, které slibuje život věčný. Lidé musí být přesvědčování, že mají duši. Co jiného by potom vstupovalo do nebes, když své již k ničemu nepotřebné tělo zůstane v hrobě? Duše se nemusí dokazovat, ale dá se v ní věřit.
Nachamkes
Všichni vlastně ač si to mnozí nechtějí připustit věříme že existuje, protože jako není v lidských silách si představit nekonečno, tak je stejně nepředstavitelné představit si konec svého vědomí a nekonečný spánek , nebo nevědomí .... Prvotní strach ze smrti se z tohoto hlediska jeví značně iracionálně jelikož člověk a jeho duše při každém usnutí ve své podstatě umírá ... když usnu beze snů žiju nebo nežiju??? Z fyziologického hlediska žiju krom vegetativních stavů ... ovšem duševně ....
Inci
… Můj názor je, že na tyto a podobné otázky si každý musí odpovědět sám. Jeden "džánin" říkal, že pravda je ómkara, tedy před slovy. Myslím si to také. Z pravdy to možná vyjde, ale jakmile to navléknete do slov, oddělíte se od toho. To je problém dnešní objektivizující vědy, že se prostě vždy nutně musí oddělit od zkoumaného a pak zcela paradoxně nemůže nikdy docházet k objektivním závěrům, ale zcela subjektivním. Proto se objevy neustále přepisují, ale je to stejně přešlapování na místě, spíše pro uspokojení ega badatelů. Určité věci jsou záležitostí pochopení. A to prostě zůstane pouze u lidí, kteří ho jsou schopni. Není šance to někomu zprostředkovat, jedině občas tak napovědět či nasměrovat...
fudoshin
… zvíře má duši stejně tak, jako člověk. Má ji snad i rostlina, i když tam se to hůře chápe. Duše je protipólem tělu - to je hmotné, kdežto duše nikoliv. Vše je dualismem dotčeno: světlo - tma, život - smrt, dynamika - statika, hmota - nehmota... S těmi zvířaty, to jen církev svatá kdysi učila na základě bludu 1500 let starého, že zvíře nemá duši, a proto patří člověku k volnému nakládání. Dle tohoto chápání je to věc, s níž je možno libovolně naložit, ano i usmrtit (nabízí se paralela s otroctvím, kdy ještě před 200 lety např. v USA byl otrok právně věcí). U nás až zákon na ochranu zvířat proti týrání po roce 1990 ustanovuje, že zvíře již není věcí (viz přesně preambule), a mění se tím občanský kodex předchozí, mající kořeny jak shora uvádím.
Meňo
… Z mého pohledu je to asi takto: Považuji za mimo jakoukoliv pochybnost, že přinejmenším savci mají vědomí a tedy "cítí" a svým způsobem i myslí. Nemyslím si však, že je lze přirovnat hloupým lidem, prostě myslí pro nás zatím nepoznaným způsobem. Musela by jim být implantována jazylka, abychom mohli zjistit, jestli jsou schopni vnímat řeč, byť i velmi jednoducho a co jsou schopni vyjádřit. Pak bychom mohli zjistit jejich myšlenkové pochody.
Karel Mueller
Téma - mají zvířata duši a jsou rovna lidem... no vidím tady zásadní problém - totiž, že jej posuzujeme my. Tedy lidé. A náš soud považujeme za konečný. A univerzální. Nikoho ani nenapadne, aby se zajímal o názor protistrany. Naše jednání vyplývá z faktu, že umíme sobě podřídit - lépe pasuje- zotročit, všechny nižší tvory. Naše dovednosti a prostředky jsou nesrovnatelně větší než jejich zuby, drápy, ostny, fyzická síla svalů, lepší čich, zrak, sluch a spousta speciálních schopností, které zvířata mají. A teď prostě vedeme diskusi o tom, do jakého vývojového stupně člověka dosáhnou... To mi přijde docela zvláštní. Co se mne týče. Zvířata duši mají. A pokud mohu sledovat naší betynu, chová se přesně asi tak, jak se chová jednoroční dítě. Stejné reflexy, stejné priority, stejné vyžadování pozornosti a stejné projevy. Problém vidím v tom, že naší Betyně jsem velmi schopen přiznat duši. A poměřovat jí s člověk. Anonymně se pasoucí krávě u silnice, kde projíždím, toto přiznat ochoten nejsem. Těžko bych si totiž zdůvodnil, proč chci, aby žena příští neděli udělala k obědu španělské ptáčky.
Vlk
… krásou je, že určité věci se prostě vypídit nedají. Pokud by k tomu došlo, život sám by ztratil smysl a touhu bytí. Ale domnívat se můžem. …
ali
