Martin Hála Martin Hála | Komentáře
2. 7. 2020 5:30

Doživotí za kritiku Strany. Smutné výročí v Hongkongu slavila jen tajná policie

Po třiadvaceti letech přišla ostrovní enkláva o autonomii i o občanské svobody.
Nový národně bezpečnostní zákon dává Číně možnost potrestat opozici a demonstranty v Hongkongu. Tisíce lidí přesto protestují.
Nový národně bezpečnostní zákon dává Číně možnost potrestat opozici a demonstranty v Hongkongu. Tisíce lidí přesto protestují. | Foto: Reuters

Před třiadvaceti lety, 1. července 1997, předala Velká Británie Hongkong pod správu Čínské lidové republiky. Po 150 letech britské koloniální správy byl ostrov vzkvétající kosmopolitní enklávou, jejíž obyvatelé se i bez politické demokracie těšili všem svobodám, byť ne všem právům, jako jejich protějšky v "mateřské" zemi.

Foto: Aktuálně.cz

Většina těchto svobod, o právech nemluvě, v Číně chybí. Během britsko-čínských jednání o předání kolonie se nicméně Peking zavázal, že status quo bude v Hongkongu zachován i pod jeho správou v rámci principu "jedna země, dva systémy" po dobu nejméně 50 let, tedy přinejmenším do roku 2047.

Vláda a občané

Práva obyvatel Hongkongu měla být dokonce rozšířena o přímou volbu nejvyššího představitele místní samosprávy. Tento slib nikdy nedošel naplnění, což se stalo bezprostředním podnětem k takzvané deštníkové revoluci v roce 2014.

Mnohem zásadnější konflikt ale postupně nazrával kolem otázky občanských svobod, tedy ochrany jednotlivců i celých skupin před arbitrárním výkonem moci ze strany státu.

Právě povaha vztahu mezi státem a jeho občany do velké míry určuje rozdíl mezi liberálními a leninskými systémy. Liberálnědemokratický politický systém je založen na kontrole státu občany. V leninských systémech funguje tento vztah opačně - stát, který splývá s "vedoucí" komunistickou stranou, kontroluje a ovládá své občany.

Jednu z hlavních represivních sil, která tuto všestrannou kontrolu zprostředkovává, představuje v těchto režimech rozsáhlý aparát tajné politické policie, v sovětském bloku vesměs známý jako Státní bezpečnost (Staatssicherheit, gosudarstvennaja bezopasnosť etc.).

Bezpečnost státní a národní

V Číně působí dodnes pod stejným názvem - státní bezpečnost (kuo-an) - a podobně jako v někdejším východním Německu je pro ni vyčleněno celé ministerstvo státní bezpečnosti (kuo-an-pu, známé též pod anglickou zkratkou MSS). Od roku 2015 se řídí čínská státní bezpečnost zvláštním zákonem.

Schválení obdobného bezpečnostního zákona pro Hongkong pod čínskou správou předpokládala v článku 23 i jeho "miniústava" (Basic Law), která odrážela předchozí britsko-čínské dohody. Tento zákon však měla podle článku 23 vypracovat a schválit hongkongská vláda samotná ("on its own").

Hongkongská samospráva, jež si měla uchovat v rámci "vysokého stupně autonomie" svůj vlastní politický systém, není leninský režim. Její představa o úloze bezpečnostní legislativy tak je, respektive bývala, hodně odlišná od pevninské Číny. Blížila se spíše pojmu "národní bezpečnost", jako ho známe z demokratických zemí. Při překladu z čínštiny do angličtiny (a dalších jazyků) ovšem pojmy "státní" a "národní" bezpečnost obvykle splývají, což vede ke značnému terminologickému zmatení.

Hongkongská vláda se pokusila v roce 2003 navrhnout zákon o národní bezpečnosti, jak to předpokládá článek 23. Veřejnost to odmítla v mohutných protivládních protestech. Hlavně z obavy, že v konkrétních politických podmínkách otevře zákon o "národní bezpečnosti" prostor pro čínskou "státní bezpečnost".

Snaha o nepřímé zavedení systému státní bezpečnosti prostřednictvím extradičního zákona, který by umožnil postih osob nikoliv v Hongkongu, ale přímo v pevninské Číně podle jejích zákonů, pak vyvolala nedávnou vlnu masových protestů, které se v některých ohledech blížily lidovému povstání.

Jedna země, jedna politická policie

V poslední červnový den, v předvečer 23. výročí předání Hongkongu Číně, zavedl Peking konečně svůj vlastní zákon o státní bezpečnosti. Zcela tak obešel místní samosprávu, v rozporu s čínsko-britskou deklarací z roku 1984 i hongkongskou ústavou. Zákon o státní bezpečnosti v Hongkongu je přitom v mnoha ohledech explicitnější a tvrdší než vlastní čínský zákon z roku 2015.

V podstatě kriminalizuje jakoukoli kritiku Pekingu a Komunistické strany Číny. Zahrnuje dokonce i prvky extrateritoriality, když teoreticky umožňuje postih projevů i mimo území Hongkongu a také ze strany osob, které ani nejsou jeho obyvateli. Ve většině kategorií přitom stanoví jako nejvyšší sazbu doživotí.

Hongkong tak přišel současně o svou autonomii i své svobody. Z Pekingu mu byl naoktrojován zákon odrážející nikoliv liberální pojetí bezpečnosti v souladu s místním politickým systémem, ale drakonickou formu leninské státní bezpečnosti, jejímž hlavním projevem je politická policie.

Bez nadsázky je možné říci, že po třiadvaceti letech experimentální nepřímé čínské správy podle principu "jedna země, dva systémy" dnešním dnem končí místní svobody, které se Čína zavázala respektovat mezinárodními úmluvami v 80. a 90. letech.

Čínská armáda vyslala do Hongkongu nové vojáky | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy