Vědí poslanci, co činí? Co schvalují? Dochází jim to? Minulý pátek přijali novelu zákona o přestupcích a zavedli drsné novinky. Jedna z nich: pokuta až deset tisíc korun za urážku policisty nebo úředníka.
Připomínám: o přestupcích nerozhodují soudy, ale správní orgány. Například obecní úřad, policie, nebo třeba obchodní inspekce. Chápete ten vtip? Vy „urazíte“ úředníka či policajta a jiný úředník či policajt pak rozhodne, jestli vás to bude stát deset tisíc. Jak to asi může ve státu, který má právní kulturu jako Česko, dopadnout?
Už víme, kdo o urážce rozhodne, ale co vlastně je urážka? Příklad. Chtěl jsem, už je to několik let, pokácet prokazatelně shnilou břízu na zahradě. Nakláněla se nad chodníkem. Pozval jsem arboristu (stromaře) a ten mi řekl: „Musíte mít povolení úřadu. Jinak si ten strom netroufnu pokácet.“
Mám pokračovat, nebo ten příběh mnozí z vás důvěrně znají? Povolení jsem z úřadu nevymáčkl. Úřednice na Praze 6 mi po několika mých návštěvách řekla, ať to tedy porazím, že se pak přijde podívat, „jestli to bylo v pořádku“. Povolení nevydala, podívat se nepřišla.
Kdybych té dámě řekl, že jí jde úředničina „jak psovi pastva“, byla by to urážka? Stála by mě ta shnilá, patnáctimetrová bříza nejen práci arboristy, ale deset táců „ústného“? Jednání onoho odboru bylo skandální. Pro okolí riskantní. Ale já bych platil.
Jiný příklad. Přestavuji nezkolaudovanou, padesát let starou garáž na zhroucení po mé babičce. I jal jsem se shánět povolení (opět v hlavním městě). Šlo o toto: z ošklivé ruiny učinit zhruba stejně velkou (o málo větší), slušně vyhlížející stavbu. Sousedi souhlasili.
Získat povolení trvalo tři čtvrtě roku. Úředník přešvihne lhůtu? Běžné. Stěžovat si? Riskantní. (Stavitel mi řekl: „Hele, neblbněte, to by je mohlo hodně rozzlobit. A pak se nedočkáte třeba vůbec.“) Já už měl dohodu s firmou, že začne dělat, ale musel jsem ji zrušit. Chybělo povolení. K tak významné stavbě se u nás vyjadřuje málem i Spejbl s Hurvínkem.
Stavební povolení? Horší než zdolat Everest
V Praze, a nejen v Praze, tohle zná každý, kdo staví něco malého (developeři samozřejmě nikoliv). Ještě horší martyrium zažívám s vodovodní přípojkou. Devadesát let stará, vede pod silnicí a už tři roky je tedy „moje“. Sehnat povolení podvrtat vozovku? Horší než zdolat Everest. Bavil jsem se o tom nedávno v divadle před publikem s místostarostou: „Já za to neodpovídám,“ volal, „neříkejte mi to!“
Jiná věc. V oboře Hvězda v Praze 6 vykáceli přes sto zdravých, zhruba osmdesát let starých dubů a smrků. Vytvořili mýtiny. Prý tam ty stromy nepatřily! Když jim za tento zločin půjdete na magistrát (Hvězda leží na šestce, ale patří pod magistrát) vynadat, napaří vám tedy štráf deset tisíc.
Jak „urážku policisty či úředníka“ vysvětlují? Za novinku prý mohou problémoví řidiči. Policie a přestupkové úřady s nimi mají špatné zkušenosti. Stejně hlasitě si stěžují úřady práce. Tam prý občané chodí dokonce s pistolí či kudlou a dělají bengál.
O.K. Pokud tedy přijde na úřad chlápek s krochnou a míří na úřednici, doufám, že zasáhne policie a zpacifikuje ho. Vyhrožování pistolí či nožem je přece trestný čin. Takže ono „vysvětlení“, proč platit deset tisíc, kulhá na všecky čtyři packy.
Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna k novince sdělil: "Nadávky a vulgarity musí mít určitou intenzitu. Neznamená to, že se někdo špatně podívá na úřednici a už bude platit pokutu.“ Uklidňující. Za pohled to tedy nebude. Určitě? - Prý se to bude podobat situaci, kdy se někdo nevhodně chová u soudu. No jo, jenomže tam rozhoduje soudce.
Česká úměra: policie sílí, občan slábne
Další důvod: údajně přibývá situací, kdy někdo úředníkům nadává. "Drtivá většina těchto případů dnes končí v trestním řízení. To nám připadá nepřiměřené, urážka úřední osoby by se měla řešit jako přestupek,“ vysvětlil pan Mlsna. No tak hurá, ono je to vlastně zmírnění, jen nám to nedošlo. Děkujeme (odejděte).
Další posun. Neuposlechnete výzvy policisty? Místo až pěti tisíc korun vám nově bude hrozit až deset tisíc. Příklad. Noční vlci, gang, nacionalisté, putinovci, krouží po Václavském náměstí. Úřad jim to vůbec neměl povolit. Pár statečných si sedne na silnici, aby vlci neprojeli. Policie je vyzve, ať uhnou. Neuhnou. Tak je muži zákona odvlečou. Příště to možná bude za deset tisíc na hlavu.
Přitom úředník, který Nočním vlkům povolil kroužit po Václaváku, prý nevěděl, že to povoluje jim! Ale vy mu nesmíte jít říct, že je k ničemu, to byste v budoucnu platili.
Známe mnoho případů, kdy policie nutí občana, aby předložil občanku, ač na to nemá právo. Takových situací přibývá. Nyní bude odmítnutí finančně trestáno. Toho jsme se dočkali krátce po selhání policie při čínské návštěvě. Hle, policie sílí, občan slábne.
Nejde jen o urážku. Jde i o to, kdo je úředník. Třeba mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Neustále útočí nejen na jednotlivce, ale na celé skupiny občanů. Není politik, nepochybně je státní úředník. Každý mluvčí prezidenta, premiéra, ministrů atd. je úředníkem státu.
Vy o něm něco napíšete dejme tomu na Twitteru, on bude uražen a vy vysolíte deset tisíc kaček. Podobně kancléř Hradu Vratislav Mynář. On může urážet (o Sobotkovi řekl, že je „tak slabý, jako je stisk ruky, kterou vám podává“), ale vy už si musíte dávat majzla.
Státní úředník je dnes před vlivem politiků chráněn speciálním zákonem, má výlučné postavení, vysoké záruky. Policista také. A od poloviny roku 2017 budou chráněni i před kritikou občanů. Hloupé. Nebezpečné. Protiobčanské. Novela přestupkového řádu říká: Držet hubu a krok, ani neceknout. Doufejme, že ji Senát rozmetá.