Před dvaceti lety vyšlo první číslo deníku Blesk, který dodnes udává tón českému bulvárnímu tisku. Ke svým západoevropským předchůdcům má ale co do kvality a zajímavosti daleko, píše pro Aktuálně.cz mediální analytik Milan Kruml.
Před lety jsem se v Curychu setkal se zajímavým jevem. Když jsem ráno přišel ke stánku s tiskem, zaujali mne zákazníci, kteří žádali po trafikantce „Zürcher mit". To, co znělo jako objednávka oblíbené lokální uzeniny, pravděpodobně s nějakou speciální hořčicí, byl ve skutečnosti kód. Znamenal, že prodavačka do seriózního listu Neuer Zürcher Zeitung vložila zdejší bulvární deník Blick. Zákazník tak odcházel s prestižními novinami a současně si odnášel i potřebnou dávku zábavy.
Bohužel zábava je právě to, co v Blesku i po dvaceti letech stále spíše pokulhává za zahraničními bulvárními listy. Nejde o to, že by nedokázal vytvářet bombastické titulky nebo vyhledávat šokující story, ale i přes svou bulvárnost zůstává stále příliš vážný, ustaraný, s minimálním nadhledem. Není asi náhoda, že je tolik prostoru věnováno nemocem, tragédiím, v zásadě negativnímm zprávám, které čtenáři potvrzují podezření, že svět kolem něj je špatný a stěží se od něj lze najít něčeho pozitivního. Dělat zábavu v celkově zachmuřené zemi je těžké. Ovšem nikoli nemožné.
Ale to není jediná odlišnost. Vezměme si například sport. V německém Bildu nebo britském Sunu je to nejlepší sportovní zpravodajství, které lze v tištěných denících v dané zemi najít. Způsob, jakým Bild například analyzuje zápasy Bundesligy, jeho rozhovory s hráči, trenéry či fotbalovými funkcionáři, analýzy, informace ze zákulisí by mohly být nejen pro Blesk vzorem. Jistě někdo namítne, proč by to Blesk dělal, když stejný vydavatel nabízí i specializovaný sportovní list. Odpověď je jednoduchá - protože i bulvární noviny mají usilovat o prestiž. A být v něčem nejlepší prestižní je.
Jsou tu ale i další rozdíly. V poslední době se Blesk více zaměřil na politická témata. Nic proti tomu, ale nekonečné omílání toho, jak jsou politici zkorumpovaní a kdo co rozkradl, opět posiluje pocit zmaru a zbytečnosti snažit se o nějakou změnu. Zmíněný Bild se naproti tomu profiluje jako list, který sice mnohé události zkoumá z odlišného úhlu pohledu - například oproti velkým nadregionálním německým deníkům, ale navíc se snaží i aktivně působit v zájmu svých čtenářů, zkoumá způsoby, jak lze věci změnit. Analyzovat na jedné rukopisné stránce například reformu zdravotnictví se všemi jejími plusy a mínusy je pak mistrovský novinářský počin - Bild ho umí. A jeho čtenáři si mohou být jisti, že i když nebudou číst nic jiného, nemůže se jim stát, že by jim nějaké důležité téma uniklo, že by se nedozvěděli, proč a čím je to či ono pro ně důležité.
Dvě desetiletí Blesku znamená také dvacet let, v nichž si na existenci bulváru zvykali jak čtenáři, tak i celá mediální branže. I v tom je jistý rozdíl ve srovnání se zahraničím. Práce pro bulvární noviny se mnohde nijak neodlišuje od profesionální žurnalistiky v médiích takzvaně seriózních. Pro všechny novináře platí stejná pravidla hry, stejné etické normy - pokud je poruší, následují sankce (viz kauza Murdochových listů v Británii). U nás má bulvár svou škatulku, na které je nalepena pomyslná nálepka - to je bulvár, tím se nezabývejme. Ostatně mediální kritika je v Česku ve stavu klinické smrti, takže je pošetilé od ní očekávat, že by se mohla zabývat třeba analýzou bulvárních listů.
Takové stanovisko je pro ostatní média velmi pohodlné. Mohou se tvářit, že Blesk, Aha či bulvární týdeníky buď neexistují, nebo mají zcela jiné čtenáře, a tudíž mohou nabízet těm svým nejen stejná témata (například ze života celebrit), ale i stejný úhel pohledu. Nějakou dobu to může fungovat, ale z dlouhodobého hlediska je to velmi krátkozraká politika. I když mnozí spílají bulvárním listům do lhářů a byli by nejraději, kdyby ze stánků zmizely, mít k dispozici na trhu celou škálu tištěných médií je důležité. Mimo jiné proto, že bulvár dokáže oslovit i takovou skupinu čtenářů, která jiné noviny prostě ignoruje.
Autor pracuje jako key producer ve společnosti Media Pro Pictures
