Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
4. 7. 2019 15:00

Lidé se loučili s Františkem Čubou. Poslední sbohem slušovickému zázraku?

Je docela možné, že by František Čuba byl úspěšný podnikatel i za normálních podmínek, ale určitě by nevybudoval nic, co by se podobalo Slušovicím.
Pohřeb Františka Čuby, hasiči vynášejí rakev z kostela.
Pohřeb Františka Čuby, hasiči vynášejí rakev z kostela. | Foto: ČTK

Pohřeb Františka Čuby byl zvláštní; sešly se na něm různorodé osobnosti: prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Strany práv občanů Jan Veleba, ale i někdejší předseda Starostů Petr Gazdík a mnoho dalších. Ti, kteří se přišli rozloučit, bezpochyby věřili, že zesnulý navzdory minulému režimu něco dokázal.

František Čuba zemřel minulý týden, pohřeb měl ve středu. V čele JZD Slušovice stál od roku 1963 a byl to opravdu on, který byl považován za tvůrce toho, o čem se psalo jako o zázraku. Jenže; v čem ten slušovický zázrak vlastně spočíval?

Připomeňme si, že v komunistickém Československu se nesmělo normálně podnikat a JZD Slušovice bylo zemědělským družstvem (JZD = Jednotné zemědělské družstvo), jaká vznikala povinně od začátku komunistického panství. Zemědělská družstva tu byla i dřív, ale dobrovolná: násilná komunistická kolektivizace provázená vyháněním sedláků z půdy i z domova, zabavováním majetku a nesčetným počtem osobních tragédií zničila vztahy, tradice i krajinu, zmizeli sedláci, kteří na svém gruntu hospodařili po staletí, zmizel jejich důvěrný vztah k půdě; zato se do nedozírna rozběhly lány a pod nimi kilometry melioračních trubek, to je realita československého zemědělství a s jejími důsledky se potýkáme dodnes: nejen v krajině, ale i v hlavách.

A součástí tohoto systému bylo JZD (později Agrokombinát) Slušovice, které si s vědomím či podporou komunistických funkcionářů i tajné policie dokázalo získat více prostoru: pro sebe i vlastní podnikání, to se brzy rozrostlo do neuvěřitelných rozměrů a z tehdejšího pohledu dosáhlo také opravdu velkých úspěchů. Jak by také ne, když v pokřivené socialistické ekonomice ohraničené bezpočtem zákazů a železnou oponou nemělo konkurenci.

Lidé vzpomínají, že v družstvu měli dobré platy odvislé od skutečně odvedené práce, v tamních obchodech byla spousta zboží a na trzích se dalo koupit i to nedostatkové: samozřejmě; nemohli tehdy přejet hranice do první rakouské vesnice, aby viděli, že tam je tohle všechno normální. Mluvili tedy o zázraku. A režim takový zázrak toleroval, možná ho i potřeboval, protože ukazoval: podívejte, není všechno tak špatné, jak se někomu zdá. A v čele toho zázračného družstva stál František Čuba; později ho budou přirovnávat k Baťovi, kterého komunisté zbavili majetku, očernili a vyhnali z domova, aby se později najednou jeho příklad objevil ve Slušovicích nedaleko Zlína v nových bizarních souvislostech pozdního socialismu.

Jenže. Otázka: Nebyl spíš než František Čuba otcem slušovického zázraku tehdejší režim? Nebýt přece jeho, nebylo by ani to podivné družstvo; nebýt problémů a nedostatku zboží ve zbytku země, nevynikaly by jejím relativním dostatkem ani Slušovice a okolí. Je docela možné, že by František Čuba byl úspěšný podnikatel i za normálních podmínek, ale určitě by nevybudoval nic, co by se podobalo Slušovicím.

Miloš Zeman vymyslel termín "ostrov pozitivní deviace", za který bylo možné slušovické družstvo považovat ve vztahu k ostatní šedivé, socialistické realitě. Jenže možná jen na první pohled. Družstvo nepřežilo pád socialismu, a protože bylo jeho produktem, nejspíš jej ani přežít nemohlo. Později se bude tvrdit, že za pád může mimo jiné takový Václav Havel, který po roce 1989 mluvil o "temných slušovických nitkách"; ale to už je jen mýtus, možná stejný jako ten o slušovickém zázraku.

Jak nicméně ukázal pohřeb Františka Čuby, je vzpomínka na Slušovice stále živá a stále oslovuje spousty lidí. Možná je ale dobré přemýšlet nad jiným zázrakem, nad tím, zda dnes nemáme takové Slušovice v celé zemi, slušné platy za dobrou práci a dostatek zboží: zda tohle není ten skutečný zázrak, který se netýká jen jednoho místa a jednoho člověka, ale celé společnosti. A nemůže ta vzpomínka na Slušovice mít svůj význam třeba v tom, abychom si toho všeho vážili?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Ruským bankám loni kvůli sankcím a odlivu vkladů klesl zisk o 90 procent

Ruským bankám loni klesl zisk v úhrnu asi o 90 procent na 203 miliard rublů (64 miliard Kč). Na hospodaření finančních ústavů dopadly západní sankce zavedené za válku na Ukrajině a také odliv vkladů. Oznámila to dnes ruská centrální banka.

Západní státy zablokovaly několika klíčovým ruským bankám přístup k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT krátce poté, co Moskva na konci loňského února vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků. Největší banky Sberbank a VTB byly nuceny ukončit činnost ve velké části Evropy.

Spolu s dalšími oblastmi ruské ekonomiky ale prokázal tento sektor určitou odolnost, uvedla agentura Reuters. Centrální banka také sdělila, že se komerčním bankám podařilo vyrovnat ztrátu 1,5 bilionu rublů za první pololetí a do konce roku vykázaly zisk.

"Nicméně ne všechny banky byly schopny zcela vyrovnat ztráty ze začátku roku, přičemž někteří hráči zakončili rok s výraznými ztrátami," uvedla centrální banka. Ke konci roku bylo ztrátových 104 bank, v polovině roku jich ještě bylo 130.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Totalita a nenávist není minulost. Putinův režim hýří antisemitismem, řekl Vystrčil

Důvodem, proč si připomínat oběti holokaustu, je, že totalita, autoritářství a nenávist nejsou minulostí. Na dnešním setkání u příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti to v Senátu řekl předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Uvedl, že na Ukrajině jsou dnes vražděni nevinní civilisté a jen kousek od Česka Putinův režim nadále hýří antisemitskými výroky i vůči nejvyšším politickým představitelům, jako je například Volodymyr Zelenskyj.

Výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se zúčastnili také někteří z těch, kdo holokaust přežili ,a připomněly se i romské oběti holokaustu. Kromě bývalé vězeňkyně nacistického tábora Osvětim-Březinka Dity Krausové dnes pořadatelé přivítali také Vladimira Dvorkina a Vitalije Talalajevského, obyvatele Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí a našli útočiště v Česko.

Zdroj: ČTK
Další zprávy