Úřad městské části Praha 1, který jinak bojuje spíš s otevírací dobou předzahrádek a pouličními umělci, si tentokrát posvítil na nejvyšší místa. Pokutu deset tisíc korun od něj dostal premiér Sobotka za to, že do funkce navrhl vicepremiéra Babiše neopatřeného lustračním osvědčením (negativním, ovšemže).
Oddělení správního řízení ve Vodičkově ulici směle vstoupilo na bitevní pole, dosud vyhrazené teoretickým kapacitám, pěstujícím zálibu nimrat se v Ústavě České republiky a jejím okolí. Správně: copak se výkladem zákonů smí zaobírat jen vyvolení? Úřední instinkt velel jednat, zasáhnout. Na radnici zjevně četli Kafku i Švejka: „Představte si park, řekněme na Karláku, a na každým stromě jeden voják bez disciplíny. Z toho jsem vždycky měl největší strach.“
Když někdo upadne v temné podezření, že „úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač má povinnost takový údaj uvést“ (paragraf 21 přestupkového zákona), patří se zakročit padni komu padni. Samozřejmě pokud orgán dostane příslušné podání, což se stalo. Podnět byl vyřízen, flastr vyměřen. Vždyť ministerský předseda je jedním z nás (až na to, že většina obyvatelstva si nemůže pořídit byt z poslaneckých náhrad).
Buď úředníci z Prahy 1 slynou mimořádnou právní odvahou, nebo se s tím prostě jen nechtěli párat. V každém případě Sobotku pokutují za věc, na kterou vám devět z deseti ústavních právníků s přehledem vyloží dva protichůdné názory. Jak ukázala debata kolem Babišova nelustrovaného jmenování.
Mimochodem, udání pro stejný delikt jako ten Sobotkův přišlo i na prezidenta republiky, ale na jeho imunitu si úřad přece jen netroufl.
Přestupkový rozsudek nad Sobotkou vyhlíží absurdně – úřad Prahy 1 asi není úplně tím, kdo by měl vydávat dobrozdání, jestli máme legálně jmenovanou vládu (což ve svém důsledku pokuta pro Sobotku říká!). Nebo jestli je možné de facto popřít výsledek voleb tím, že by nelustrovaný předseda druhé nejsilnější strany nesměl být členem kabinetu.
Na druhou stranu, obecní úředníci opravdu nemohou za to, že v právním řádu trčí lustrační zákon z roku 1991 a naopak netrčí nový služební zákon. Že tak zásadní věc, jako je jmenování ministrů, může být zpochybňovaná různými výklady práva. Kdyby se tohle po Sobotkově odvolání proti pokutě aspoň trochu vyjasnilo, tak měla smysl.
