Ve čtvrtek poprvé vystoupil český premiér v Bavorském zemském sněmu v Mnichově. Petr Nečas přednesl projev a vyvolal u Bavorů nadšení. Stačilo strašně málo - zopakoval pasáž z česko-německé deklarace z roku 1997: Česko lituje křivd způsobených poválečným vysídlením sudetských Němců. Dodal, že není možný návrat předválečných majetkových poměrů v českém pohraničí: „Hledání společné interpretace dějin poskytne morální satisfakci, předválečné majetkové poměry však není možné obnovit."
„Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny," řekl Nečas. Následoval potlesk vestoje. Bavorský premiér Horst Seehofer řekl: „To vyjádření lítosti týkající se utrpení sudetských Němců, jejich ztráty domova, majetku, příbuzných, bylo velmi hodné úcty. To jsme neočekávali. Musíte brát v potaz i vnitropolitickou situaci v Česku, která není jednoduchá po nedávné prezidentské kampani. Moje očekávání jsou dalece překonána."
Věčně vyděšení Češi
Je nesnesitelné, jak politici stále znovu vracejí do hry problém Benešových dekretů. Jak rádi děsí české občany „hrozbou", že by se majetky v příhraničí měly vracet. Horst Seehofer přesně vystihl, oč jde, když mluvil o české prezidentské kampani, o tom, co v ní Miloš Zeman a Václav Klaus rozpoutali. Oba politici zcela vědomě zneužili slova Karla Schwarzenberga, že dekrety jsou „neplatné". Později se opravil, že jsou vyhaslé. Média a lidé najednou začali řešit události skoro sedmdesát let staré. Ze Schwarzenberga byl rázem „cizák", který by prezidenta Beneše poslal před mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Ze Schwarzenbergovy rodiny se stali „nacisti". Bylo to zoufale trapné, nemístné, negustovní.
Nejde jen o to, že asi třetina českého exportu směřujícího do Německa jde právě do silného Bavorska. („Bavorsko je náš třetí nejdůležitější obchodní partner, významnější než třeba Spojené státy nebo Francie," konstatoval Nečas.) Důležité jsou i mezilidské vztahy. Naše vztahy k Němcům. Ti se s nacistickou minulostí dokázali vyrovnat. Zatímco my jsme se se svou temnou komunistickou minulostí zatím nevyrovnali. Taky proto lidé tady tak rádi spolknou hozenou návnadu nenávisti k Němcům, k sudetským Němcům, Bavorům. Je to pohodlnější než si říct pravdu o sobě samých. Je pohodlnější po projevu Nečase napsat v internetové diskusi, že jsme „zase Protektorat Böhmen und Mähren", než si přiznat, že velká část národa za komunistů kolaborovala.
Pomohl těm, kteří přijdou po něm
Nečas pomohl Miloši Zemanovi, který u nás s Klausem „dekretiádu" během prezidentské kampaně rozpoutal. Co Zeman pokazil, Nečas v Německu napravil. Tohle si Bavoři budou pamatovat. To je pro ně důležité. Nečas pomohl i vládě, která přijde po něm. Německo je náš klíčový partner. A jak už řečeno, se svou pekelnou minulostí se dávno vyrovnalo. Zeman by měl českému premiérovi, který si jinak moc chvály nezaslouží, líbat ruce.
Podle dostupných informací premiérův bavorský projev připravilo ministerstvo zahraničí a poté ho tamní experti doladili s Nečasovým státním tajemníkem Vojtěchem Bellingem. Což je potěšující; zamini a úřad vlády spolu už neválčí, ale pomáhají si.
