Martin Hála Martin Hála | Komentáře
13. 7. 2020 19:15

Peking - Praha, jedna Čína a dvě politiky

Českou zahraniční politiku nepřepisuje Vystrčilova cesta na Tchaj-wan, ale "restart" prezidenta Miloše Zemana.
A ten dopis čtyř jste dostal? Místopředseda české vlády Jan Hamáček (ČSSD) se zdraví s čínským prezidentem, soudruhem Si Ťin-pchingem.
A ten dopis čtyř jste dostal? Místopředseda české vlády Jan Hamáček (ČSSD) se zdraví s čínským prezidentem, soudruhem Si Ťin-pchingem. | Foto: ČTK/Vít Šimánek

Starý normalizační vtip praví, že podle nejnovější zprávy agentury TASS je červený čtvereček vlastně modré kolečko. Často se mi ten bonmot vybaví při výrocích některých našich politiků.

Naposledy, když Jan Hamáček v rozhovoru pro Deník N nastolil navzdory všem známým skutečnostem odvážnou hypotézu, že zesnulého Jaroslava Kuberu (ODS) uštval nikoliv Hrad a čínská ambasáda, ale jeho kolegové v Senátu.

Foto: Aktuálně.cz

Výrok netřeba dále rozebírat, zaslouženou pozornost si již vydobyl na sociálních sítích. Stojí ale za to, zastavit se u jiného Hamáčkova tvrzení, jež zůstalo v záplavě dalších perel neprávem opomenuto.

Předseda sociálních demokratů a místopředseda vlády soudí, že Kuberův nástupce Miloš Vystrčil (ODS) "přepisuje plánovanou návštěvou na Tchaj-wanu českou zahraniční politiku" a třicet let našich polistopadových vztahů s Čínou.

Podle Prahy a podle Pekingu

Konkrétně prý Vystrčil narušuje politiku jedné Číny, již uznávaly všechny dosavadní české vlády od vzniku samostatného státu v roce 1993. Panu ministrovi se tu popletlo několik věcí dohromady. Návštěva Tchaj-wanu "naši" politiku nijak nenarušuje - ostrov za ta léta navštívila celá řada parlamentních delegací, a "česká politika jedné Číny" nikde nestanoví, jací čeští představitelé na Tchaj-wan mohou, a jací už nikoliv.

Vystrčilova návštěva může maximálně narušit "čínskou" politiku jedné Číny, podle níž by na Tchaj-wan nemohl jet žádný oficiální představitel našeho ani jiného svrchovaného státu. Česko si ovšem od uznání principu jedné Číny před třiceti lety důsledně vyhrazuje právo na jeho samostatnou interpretaci a na svou vlastní "politiku" jedné Číny, v podstatných bodech odlišnou od té čínské.

V rámci naší "politiky" se nijak nevyjadřujeme ke konkrétnímu státoprávnímu uspořádání ve východní Asii, což nám ostatně ani nepřísluší. Podobně jako Pekingu nepřísluší zasahovat například do státoprávního uspořádání v bývalém Československu.

Česká republika bere zdvořile na vědomí, že Peking zastává svoji interpretaci principu jedné Číny, podle níž si nárokuje vládu nad ostrovem, který fakticky nekontrolovala ani jediný den své existence. Česká politika jedné Číny se k této interpretaci dále nevyjadřuje, a čile pěstuje styky s Tchaj-wanem, které jsou mimochodem násobně produktivnější než naše vztahy s pevninskou Čínou.

Jan Hamáček si prostě při kritice Miloše Vystrčila plete českou a čínskou "politiku jedné Číny" a de facto se hlásí k té druhé. To je u místopředsedy vlády a ministra vnitra (České republiky, jen tak pro pořádek) dost na pováženou. (U předsedy ČSSD to zas až tolik překvapit nemůže; u této funkce to v posledních letech vypadá spíše jako kvalifikační předpoklad.)

Mimo kanály

K přepisování české zahraniční politiky nicméně již dobrých sedm let skutečně dochází. Za vydatného přispění pana Hamáčka a jeho přátel na Hradě a ve Smíšené česko-čínské komoře vzájemné spolupráce. Novou zahraničněpolitickou orientaci na Peking, jež vešla ve známost jako "restart", zahájila v roce 2013 Rusnokova úřednická vláda, jmenovaná - a pak i úřadující - na hraně ústavy bez důvěry parlamentu, toliko z milosti a přízně prezidenta Zemana. Ústavní poměry v té době připomínaly spíše dysfunkční konstituční monarchii nežli parlamentní demokracii.

Ani Zeman, ani Rusnok, a dokonce ani Bohuslav Sobotka v čele regulérní vlády ČSSD o rok později, zásadní revizi české zahraniční politiky neavizovali ve volebních kampaních ani v programových prohlášeních. Jak dokládá sinoložka Olga Lomová v nové analýze, prudká změna politiky vůči Číně se přes vzletnou rétoriku zainteresovaných politiků fakticky neodrazila ani v normativních dokumentech ministerstva zahraničí.

Změna kurzu proběhla mimo běžné kanály formulování zahraniční politiky, bez širší diskuse a základního politického konsenzu. Tak trochu pokoutně, prostě jako projekt jedné zájmové skupiny, jež si v jistém okamžiku zajistila podporu několika nejvyšších představitelů v zemi.

Štěpení bloků

K "přepsání" české zahraniční politiky vůči Číně navíc došlo přesně v okamžiku, kdy se začalo mezinárodní postavení Pekingu rychle měnit po nástupu současného generálního tajemníka Ústředního výboru tamní komunistické strany a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jeho represivní domácí a asertivní zahraniční politika vedla k prohlubujícímu se rozkolu s demokratickou částí mezinárodního společenství, a také k jeho stále zřetelnějšímu štěpení na dva základní bloky podle postoje k roli Pekingu v současném světě.

Symbolickým projevem tohoto štěpení se v minulém týdnu stala mezinárodní reakce na uvalení čínského zákona o státní bezpečnosti na autonomní Hongkong. Bezprecedentní zákon mimo jiné zahrnuje prvky extrateritoriální jurisdikce a kriminalizuje svobodný projevu občanů jiných zemí kdekoliv na světě. Přesto jej v mžiku podpořila rezoluce číslo 53 převážně autoritářských států v Radě pro lidská práva při OSN. Formálně text předložila Kuba, ale jeho znění je dostupné pouze na stránkách čínského zastoupení, takže se zdá, že si jej Peking napsal sám. A hned také zmobilizoval úctyhodný špalír spřátelených režimů na svou podporu.

Politika přepsaná na frašku

Zákon o státní bezpečnosti v Hongkongu naopak odsoudila skupina 27 demokratických zemí, převážně z Evropy. Česká republika mezi nimi nápadně chybí. V klíčovém okamžiku a v klíčové otázce nedokázala zaujmout jednoznačné stanovisko a postavit se na stranu spojenců, lidských práv a demokracie. Toto křiklavé selhání je jasným signálem, že česká zahraniční politika se za posledních sedm let skutečně zásadně proměnila. Její polistopadový náboj a ukotvení ve společenství západních demokracií se otřásají v základech.

Je dost dobře možné, že jistá část veřejnosti takové "přepisování" české zahraniční politiky podporuje. Velká část s ním ale zjevně nesouhlasí. Rozhodně je to téma, které by stálo za otevřenou diskusi.

Minimálního společenského konsenzu se ovšem těžko dobereme v situaci, kdy je geopolitická orientace země občanům oktrojována pomocí zákulisních machinací. Zvlášť když se takové "operace" dost často zvrtnou v bizarní frašku, jakou bylo zmizení prezidentova čínského poradce Jie Ťien-minga nebo nedávný výhružný dopis z čínské ambasády.

Autor, sinolog a orientalista, je ředitelem projektu Sinopsis.cz.

Prodlužování angažmá Jie Ťien-minga na Hradě? Zdržovací taktika Zemana, zahraniční politika směrem k Číně se ministerstvu zahraničí vymkla kontrole. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 10 minutami

Tenisové US Open snížilo kvůli koronaviru dotaci o čtyři miliony

Pořadatelé tenisového US Open snížili kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru celkovou dotaci turnaje na 53,4 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun), což je o téměř čtyři miliony méně než loni. Vítězové grandslamu, který se v New Yorku uskuteční bez diváků, si odnesou rovné tři miliony dolarů (zhruba 66 milionů korun) a oproti loňsku si pohorší o 850 tisíc.

Naopak se o pět procent zvýšila odměna za první kolo na současných 61 tisíc dolarů (1,3 milionu korun), další dvě kola zůstávají beze změny (100 a 163 tisíc dolarů). Teprve od další fáze se budou částky snižovat. Ještě více se škrty dotknou čtyřher, jejichž vítězové si odvezou jen 400 namísto loňských 740 tisíc dolarů.

Startu na US Open, jež má za přísných hygienických podmínek začít poslední srpnový den, se už vzdali světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová či dvojka Španěl Rafael Nadal. V hlavní soutěži je i deset Čechů v čele s Karolínou Plíškovou a Petrou Kvitovou.

Ženy se po pětiměsíční koronavirové pauze vrátily na okruh v tomto týdnu v Palermu. Pro muže bude první akcí od březnového přerušení sezony srpnový Western & Southern Open, který byl kvůli pandemii přeložen ze Cincinnati do New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Arsenal kvůli dopadům pandemie zrušil 55 pracovních míst

Londýnský fotbalový klub Arsenal zrušil kvůli ekonomickým důsledkům pandemie koronaviru 55 pracovních míst. Do finančních potíží se vítěz Anglického poháru dostal po výpadku příjmů mimo jiné z televizních práv, prodeje vstupenek a komerčních aktivit. Hráči a vedení sice přistoupili v průběhu přerušené minulé sezony na snížení platů, před tou další je ale nutné přistoupit k dalším úsporám, oznámil klub, který se letos nekvalifikoval do lukrativní Ligy mistrů.

"Náš cíl je chránit co možná nejdéle pracovní pozice a základní platy, ale bohužel jsme se ocitli v situaci, že musíme přistoupit k propuštění 55 zaměstnanců," uvedl klub na svém webu.

Ke škrtům se vedení odhodlalo vzhledem k nejisté situaci v následující sezoně. "V současnosti to vypadá tak, že na začátku sezony nepřivítáme na stadionu žádné fanoušky a potom se jich bude moci vrátit jen omezené množství. To se projeví na příjmech ze vstupného, sponzorských peněz i z televizních práv. Globální ekonomické prognózy jsou také velmi nepříznivé," dodal klub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy