Daniel Anýž Daniel Anýž | Komentáře
21. 8. 2020 11:11

Hlas pro Bidena bude především hlasem proti Trumpovi. Nemusí to stačit

Joe Biden voličům slibuje, že bude spojencem světla. Ale jeho nejsilnější zbraní je teď strach Američanů z Donalda Trumpa.
Dočkal se. Joe Biden se stal prezidentským kandidátem demokratů. A slibuje, že porazí "nebezpečí z Marsu".
Dočkal se. Joe Biden se stal prezidentským kandidátem demokratů. A slibuje, že porazí "nebezpečí z Marsu". | Foto: Reuters

Do třetice všeho dobrého, Joe Biden se dočkal. Po dvou neúspěšných pokusech v letech 1988 a 2008, kdy vypadl ze hry už v primárkách, přijal včera na sjezdu americké Demokratické strany nominaci na prezidenta USA. "Dávám vám své slovo, když mi svěříte prezidentství, budu stavět na tom nejlepším z vás, ne na tom nejhorším. Budu spojencem světla, ne temnoty," slíbil Biden Američanům.

Foto: Aktuálně.cz

Teď už zbývá jen maličkost, porazit toho, jehož jméno bylo na demokratickém nominačním sjezdu mnohokráte vysloveno. Donalda Trumpa. Oč lehčí byly na sjezdu projevy demokratů o jejich vlastním programu, o to těžší to byl kobercový nálet proti Trumpovi.

I jeho předchůdce v úřadě Barack Obama zboural dlouholetá napsaná pravidla americké politiky, podle kterých by vysloužilí prezidenti neměli kritizovat ty, kterým Bílým dům aktuálně říká pane. Obama ovšem, jak řekl ve svém projevu, Trumpa jako prezidenta vlastně ani nevnímá. "Donald Trump do tohoto úřadu nedorostl, protože toho ani nebyl schopen. A následky tohoto selhání jsou kruté: 170 000 mrtvých Američanů. Miliony ztracených pracovních míst, zatímco ti nahoře si odnášejí více než kdykoli předtím," obvinil Obama současného prezidenta USA, že může za drtivé dopady pandemie koronaviru v Americe.

Je to drsné, ale není to překvapivé. Obama dal Trumpovi ochutnat jeho vlastní medicíny. Byl to on, kdo začal jako první ignorovat psané i napsané regule výkonu prezidentské funkce. V duchu hesla, co není zakázáno, je povoleno. A co není povinné, například zveřejnění daňových přiznání, tím se zase není třeba svazovat.

Poučení z krizového vývoje

Trumpův styl "ring volný" se v americké politice evidentně ujal, bude to jedno z dědictví jeho prezidentství. Ničení Trumpa v přímém přenosu, jaké předvedl Obama a ostatní řečníci, má ovšem i jasnou předvolební logiku. Trump je jako červený hadr, který demokraty motivuje a sjednocuje. Je to nejsilnější důvod, proč jít volit a dát hlas Bidenovi.

Ale zároveň je to důvod, proč navzdory Bidenovu výraznému náskoku v průzkumech (Trumpa poráží v celonárodních šetřeních i klíčových státech) nemají demokraté a jejich prezidentský kandidát vůbec nic jisté. Bílý dům mají na dosah, ale stále daleko.

Už v demokratických primárkách vstal Joe Biden z mrtvých - když v úvodních třech státech (Iowě, New Hampshire a Nevadě) pohořel - jen díky chladnému, pragmatickému kalkulu demokratického stranického a voličského establishmentu, že pokud může někdo Trumpa porazit, pak právě on. Spíše než někdo z mladších kandidátů a spíše než zástupce levicového křídla, socialista (jak sám sebe nazývá) Bernie Sanders.

Toho se demokraté letos nakonec lekli podobně jako už v primárkách 2016. Kdy tím protikladem proti Sandersovi, tím hlasem "rozumu a středu", tehdy byla Hillary Clintonová. Ale víme, jak to dopadlo. Demokraté se za ní nesjednotili, podle jednoho z povolebních průzkumů čtvrtina voličů, kteří v primárkách volili Sanderse, pak v prezidentských volbách volila Trumpa nebo třetího kandidáta.

A k těmto hlasům, které Clintonovou přímo poškodily, pak ještě připočtěme ty, které nedostala. Především mladí voliči a Afroameričané se k volbám mnohde nedostavili. Kvůli Clintonové? Give me a break!, kdo by se obtěžoval. Jenže například v Pennsylvánii pak právě tyto hlasy kriticky scházely, a Bílý dům, který byl tak blízko, odvanul najednou pryč.

Bidenovi letos nehrozí první ze dvou zmíněných kalamit, které potopily Clintonovou. Pro progresivní levici je sice více méně stejným politickým dinosaurem jako ona, ale na rozdíl od kampaně z roku 2016 už radikálové vědí, kdo je Trump. Z jejich pohledu, lépe řečeno podle jejich přesvědčení, bigotní rasistický diktátor, který na ně posílá fašistickou policii. Od nich už Trump prostě letos neuvidí ani hlas. Howgh.

Žádná láska, prostě nutnost

Bidena nemusí, ale Trumpa nenávidí. Ikona progresivní levice, newyorská kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, ve svém krátkém projevu na sjezdu za kandidáta demokratů na prezidenta nominovala koho? Bernieho Sanderse. Ocasio-Cortezová byla totiž oficiální zástupkyní těch voličů - a jejich jménem těch delegátů nominačního sjezdu -, jejichž hlasy v primárkách posbíral Sanders.

Když ovšem někteří voliči její projev pochopili, že v prezidentských volbách nebude pro Bidena hlasovat, upřesnila to kongresmanka na Twitteru. "Pokud jste byli zmateni, žádné obavy! Blahopřeju Joeu Bidenovi - v listopadu vyhrajeme". Žádná velká láska, ale přijatá nutnost. A v tom je právě Bidenův problém - stejně jako kongresmanka Ocasio-Cortezová to má totiž postavené většina demokratických voličů. Podle průzkumu pro deník Wall Street Journal bude šest z deseti demokratů volit proti Trumpovi, nikoli pro Bidena.

Ve výsledku by mohlo být jedno, jaký bude motiv jejich volby, každý hlas pro Bidena se počítá. Jenže to zároveň ukazuje zranitelnost jeho podpory. Biden je závislý na tom, jak voliči vidí jeho oponenta, než že by je zajímal, nebo dokonce motivoval on sám. A to může být po okrajích, tam, kde jsou váhavější voliči, dost vratké.

Když Trump je Mars, tak co je Biden?

Například mezi seniory. Ti se sice ještě před měsícem, kdy nový nápor pandemie drtil Floridu, Kalifornii či Texas a Trump vypadal bezradně, v průzkumech přikláněli k Bidenovi. Mezitím se ovšem koronavirus přece jen trochu zklidnil a poměr sil je nyní v této voličské skupině znovu vyrovnaný.

"Nic nesjednocuje lidi na Zemi tak jako nebezpečí z Marsu. A Trump je galaktická hrozba," nechal se slyšet známý demokratický poradce Paul Begala. Což zní vtipně, ale trochu cyničtěji řečeno, Biden potřebuje, aby si pandemie vybírala další mrtvé, nezaměstnanost neklesala, ekonomika stagnovala, aby Trump dále škodil. Nebude to letos souboj dobra se zlem, ale zápas dvou temnot.

Už i Trumpovi zakryla ústa rouška | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 19 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy