Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
14. 8. 2020 7:38

Pompeova odzbrojující přímočarost zazářila jako blesk do české pocitové temnoty

Sebedojetí a nadšení z návštěvy Mika Pompea bylo možná tolik i proto, že si mnozí uvědomovali: tento blesk naděje zhasne s ministrovým odjezdem.
Mimořádně vřelého přijetí se ministru Pompeovi dostalo v českém Senátu.
Mimořádně vřelého přijetí se ministru Pompeovi dostalo v českém Senátu. | Foto: Jakub Plíhal

Bylo to místy až dojemné, jak se někteří čeští politikové a novináři rozplývali nad návštěvou amerického ministra zahraničí Mika Pompea. V Plzni dokonce došlo na slzy dojetí primátora Martina Baxy (ODS), který návštěvu amerického ministra zahraničí na západě Čech považuje za vrchol své politické kariéry. Bylo to někdy až mysticky přízračné: jako by do země temnoty přivezl někdo nové světlo a všichni se v jeho svitu a žáru chtěli alespoň na chvíli ohřát.

Pompeova cesta měla hlavně obchodní cíl. Způsob, jakým americký ministr české vládě naznačil, že nejlepší by pro rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech byla americká technologie, byl nebývale přímý a politický. Byla to přímá rána na solar plexus současné české politiky, která je hodnotově a mocensky rozpolcena. Pompeo si nebral servítky, když při svém projevu v Senátu označil Rusko a Čínu za bezpečnostní riziko, které by Česko při budování své energetické či komunikační infrastruktury nemělo přehlížet.

Premiér Babiš, který hovořil o "nadstandardních vztazích s USA", neskrýval nejistotu, když musel jako chytrá horákyně s Pompeem zároveň souhlasit a nesouhlasit (ano, Rusko je riziko, ale tak velký problém to není, tvrdil premiér, s nímž by jistě souhlasili i někteří zahraniční experti vládní ČSSD či opoziční ODS), protože Pražský hrad, který premiéra drží u moci, ale i velmi zkrátka, nejen mluví, ale hlavně jedná v přímém rozporu s Pompeovým pražským doporučením. Miloš Zeman, který po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem sám sebe označil za "českého Trumpa", se tak v průběhu výkonu svého prezidenství dostal mezi přímé nepřátele svého politického vzoru, což mu Pompeova návštěva připomněla velmi tvrdě, až nesmlouvavě.

Politickou ironií, již na vlastní kůži zažil český premiér i prezident, byla Pompeova návštěva nesena i ve svém základním morálním apelu, který zazněl během ministrova důrazném projevu v českém Senátu. Přece jen, výzva k zachování demokratických pořádků od muže, který reprezentuje administrativu Donalda Trumpa, označovaného i v Americe za nejbezprostřednější hrozbu demokracie, zní trochu absurdně. Pompeo ale Čechům a české politice primárně nepředstavuje zástupce Donalda Trumpa, bojovníka o jeho světovou velikost v globálním mediálním světě, nýbrž Spojené státy jako symbol demokratického systému, který se udržuje i vzdor tomu, že jej nejvyšší politik země cíleně atakuje.

USA - neohrožený symbol demokracie

USA jsou v Česku - v Senátu, jak bylo vidět, přinejmenším většinově - brány jako neohrožený symbol demokracie, a to nejen proto, že tento systém funguje v USA skoro 250 let, ale i proto, že USA mnohokrát aktivní silou pomohly k jeho světovému udržení, což je něco, čeho sami Češi nebyli nikdy schopni. Síla a hodnoty, to je to, co české politice i společnosti na Americe imponuje (kromě svobody peněz, samozřejmě), a to byl také hlavní důvod, proč byla Pompeova návštěva přijímána s jistou vznešenou sebepotvrzující rozechvělostí, asi jako když se na českých silnicích s patosem vděčnosti mávalo americkým vojákům, přejíždějícím v rámci přesunu republikou.

Přispěl k tomu i fakt, že demokratické strany a jejich voliči už řadu let prožívají úzkostnou zkušenost, které se někdy říká "odbourávání demokracie", jindy zase "neonormalizace". Jde o pocit spojený s totální mocí jedné vládnoucí garnitury, jejíž mocenský pragmatismus vyřadil veškeré hodnoty z politické praxe a učinil z nich jen povinnou výbavu rétorických vystoupení či zábavných lidových videí na sociálních sítích. Což je také jeden z důvodů, proč dění v Česku svět příliš nezajímá, když vlastně jako stát a politické společenství nic nezastáváme a o nic neusilujeme. Pompeova odzbrojující americká přímočarost do této stále temnější pocitové temnoty zazářila jako blesk.

Ministr zahraničních věcí Spojených států Mike Pompeo promluvil k senátorům po jednání s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem.
Ministr zahraničních věcí Spojených států Mike Pompeo promluvil k senátorům po jednání s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem. | Video: DVTV

Zviditelnila alespoň na chvíli naději, že to tak nebude navždy, že jednoho dne nadvláda politiky průměrných a všehoschopných pragmatiků skončí a k vládě se dostanou lidé, kterým na hodnotách a udržení demokracie záleží. Demokracie, která není chápána jako automatická volební procedura, z níž vždy vypadne nějaká vládnoucí většina, která pak může legitimně kdykoliv cokoliv jakkoliv, nýbrž demokracie coby vstřícné humanitní naladění směřované k cíli, jímž je otevřená a sociálně tolerantní a spravedlivá společnost, do níž se, jak říká americká ústava, rodí všichni rovni a se stejným právem na dosažení štěstí.

Všeho toho sebedojetí a nadšení z návštěvy Mika Pompea bylo možná tolik i proto, že si mnozí implicitně uvědomovali: tento blesk naděje zhasne s ministrovým odjezdem a všechno zase zůstane na tom drobném a nezáživném politickém boji, který se vede od parlamentu po ulici a jehož úspěchy přicházejí tak pomalu a obtížně. Na boji, který však není marný, jak ukazuje i nepříliš pevná budoucí pozice ministrova šéfa, prezidenta Trumpa - poslední politická ironie návštěvy ministra Pompea, která by neměla být přeslechnuta především.

Žijeme v nebezpečném světě, kde i technologie mohou ohrožovat svobodu. Musíme si dát pozor, komu svěříme klíče od infrastruktury, říká senátor. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 38 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy