Petr Fischer Petr Fischer | Komentáře
14. 8. 2020 7:38

Pompeova odzbrojující přímočarost zazářila jako blesk do české pocitové temnoty

Sebedojetí a nadšení z návštěvy Mika Pompea bylo možná tolik i proto, že si mnozí uvědomovali: tento blesk naděje zhasne s ministrovým odjezdem.
Mimořádně vřelého přijetí se ministru Pompeovi dostalo v českém Senátu.
Mimořádně vřelého přijetí se ministru Pompeovi dostalo v českém Senátu. | Foto: Jakub Plíhal

Bylo to místy až dojemné, jak se někteří čeští politikové a novináři rozplývali nad návštěvou amerického ministra zahraničí Mika Pompea. V Plzni dokonce došlo na slzy dojetí primátora Martina Baxy (ODS), který návštěvu amerického ministra zahraničí na západě Čech považuje za vrchol své politické kariéry. Bylo to někdy až mysticky přízračné: jako by do země temnoty přivezl někdo nové světlo a všichni se v jeho svitu a žáru chtěli alespoň na chvíli ohřát.

Pompeova cesta měla hlavně obchodní cíl. Způsob, jakým americký ministr české vládě naznačil, že nejlepší by pro rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech byla americká technologie, byl nebývale přímý a politický. Byla to přímá rána na solar plexus současné české politiky, která je hodnotově a mocensky rozpolcena. Pompeo si nebral servítky, když při svém projevu v Senátu označil Rusko a Čínu za bezpečnostní riziko, které by Česko při budování své energetické či komunikační infrastruktury nemělo přehlížet.

Premiér Babiš, který hovořil o "nadstandardních vztazích s USA", neskrýval nejistotu, když musel jako chytrá horákyně s Pompeem zároveň souhlasit a nesouhlasit (ano, Rusko je riziko, ale tak velký problém to není, tvrdil premiér, s nímž by jistě souhlasili i někteří zahraniční experti vládní ČSSD či opoziční ODS), protože Pražský hrad, který premiéra drží u moci, ale i velmi zkrátka, nejen mluví, ale hlavně jedná v přímém rozporu s Pompeovým pražským doporučením. Miloš Zeman, který po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem sám sebe označil za "českého Trumpa", se tak v průběhu výkonu svého prezidenství dostal mezi přímé nepřátele svého politického vzoru, což mu Pompeova návštěva připomněla velmi tvrdě, až nesmlouvavě.

Politickou ironií, již na vlastní kůži zažil český premiér i prezident, byla Pompeova návštěva nesena i ve svém základním morálním apelu, který zazněl během ministrova důrazném projevu v českém Senátu. Přece jen, výzva k zachování demokratických pořádků od muže, který reprezentuje administrativu Donalda Trumpa, označovaného i v Americe za nejbezprostřednější hrozbu demokracie, zní trochu absurdně. Pompeo ale Čechům a české politice primárně nepředstavuje zástupce Donalda Trumpa, bojovníka o jeho světovou velikost v globálním mediálním světě, nýbrž Spojené státy jako symbol demokratického systému, který se udržuje i vzdor tomu, že jej nejvyšší politik země cíleně atakuje.

USA - neohrožený symbol demokracie

USA jsou v Česku - v Senátu, jak bylo vidět, přinejmenším většinově - brány jako neohrožený symbol demokracie, a to nejen proto, že tento systém funguje v USA skoro 250 let, ale i proto, že USA mnohokrát aktivní silou pomohly k jeho světovému udržení, což je něco, čeho sami Češi nebyli nikdy schopni. Síla a hodnoty, to je to, co české politice i společnosti na Americe imponuje (kromě svobody peněz, samozřejmě), a to byl také hlavní důvod, proč byla Pompeova návštěva přijímána s jistou vznešenou sebepotvrzující rozechvělostí, asi jako když se na českých silnicích s patosem vděčnosti mávalo americkým vojákům, přejíždějícím v rámci přesunu republikou.

Přispěl k tomu i fakt, že demokratické strany a jejich voliči už řadu let prožívají úzkostnou zkušenost, které se někdy říká "odbourávání demokracie", jindy zase "neonormalizace". Jde o pocit spojený s totální mocí jedné vládnoucí garnitury, jejíž mocenský pragmatismus vyřadil veškeré hodnoty z politické praxe a učinil z nich jen povinnou výbavu rétorických vystoupení či zábavných lidových videí na sociálních sítích. Což je také jeden z důvodů, proč dění v Česku svět příliš nezajímá, když vlastně jako stát a politické společenství nic nezastáváme a o nic neusilujeme. Pompeova odzbrojující americká přímočarost do této stále temnější pocitové temnoty zazářila jako blesk.

Ministr zahraničních věcí Spojených států Mike Pompeo promluvil k senátorům po jednání s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem.
Ministr zahraničních věcí Spojených států Mike Pompeo promluvil k senátorům po jednání s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem. | Video: DVTV

Zviditelnila alespoň na chvíli naději, že to tak nebude navždy, že jednoho dne nadvláda politiky průměrných a všehoschopných pragmatiků skončí a k vládě se dostanou lidé, kterým na hodnotách a udržení demokracie záleží. Demokracie, která není chápána jako automatická volební procedura, z níž vždy vypadne nějaká vládnoucí většina, která pak může legitimně kdykoliv cokoliv jakkoliv, nýbrž demokracie coby vstřícné humanitní naladění směřované k cíli, jímž je otevřená a sociálně tolerantní a spravedlivá společnost, do níž se, jak říká americká ústava, rodí všichni rovni a se stejným právem na dosažení štěstí.

Všeho toho sebedojetí a nadšení z návštěvy Mika Pompea bylo možná tolik i proto, že si mnozí implicitně uvědomovali: tento blesk naděje zhasne s ministrovým odjezdem a všechno zase zůstane na tom drobném a nezáživném politickém boji, který se vede od parlamentu po ulici a jehož úspěchy přicházejí tak pomalu a obtížně. Na boji, který však není marný, jak ukazuje i nepříliš pevná budoucí pozice ministrova šéfa, prezidenta Trumpa - poslední politická ironie návštěvy ministra Pompea, která by neměla být přeslechnuta především.

Žijeme v nebezpečném světě, kde i technologie mohou ohrožovat svobodu. Musíme si dát pozor, komu svěříme klíče od infrastruktury, říká senátor. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německý soud poslal do vězení českého pašeráka drog

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem dnes uložil 55letému Čechovi trest vězení 4,5 roku kvůli nedovolenému dovozu omamných prostředků a napomáhání k obchodu s omamnými prostředky. Informoval o tom německý server Rundschau-online. Drogový kurýr byl zadržen loni v srpnu při namátkové kontrole. Celníci v automobilu našli zhruba kilogram kokainu a 25 tisíc eur (přes 656.000 korun) v hotovosti.

Čech, který byl zadržen na cestě z Belgie do vlasti, u soudu řekl, že drogy vyzvedl pro svého dobrého známého. Za "kurýrní jízdu" prý dostal odměnu 4000 eur.

Pro vyučeného automechanika a otce od rodiny jízda skončila na dálničním odpočívadle Frechen-Süd. Před celníky, kteří ho zastavili, byl viditelně nervózní a třesoucíma se rukama jim podal řidičský průkaz.

Muž nejdříve tvrdil, že u sebe nemá ani drogy, ani větší množství peněz. Celníci však automobil s českou poznávací značkou prohledali a našli drogy v černém plastovém vaku.

Muž byl už dříve kvůli prodeji drog trestán i v Česku. Odseděl si 20 měsíců ve vyšetřovací vazbě a v roce 2018 byl odsouzen k pětiletému podmíněnému trestu. Nejméně polovinu trestu, který mu byl dnes uložen, si musí odpykat v Německu. Poté je podle soudce "dobře možné", že bude vyhoštěn.

Další zprávy