David Klimeš David Klimeš | Komentáře
16. 11. 2022 7:00

Hop na cenový strop. Za energie budeme platit všichni stejně. Otázka je, jak dlouho

Pokud plošná vládní pomoc s účty za elektřinu a plyn nezačne výrazně motivovat také k úsporám, nebude za chvíli celou regulaci z čeho platit.
A co dát do stropů ještě velvarská vejce?
A co dát do stropů ještě velvarská vejce? | Foto: Twitter Petra Fialy

Jak se rok chýlí ke svému konci, začíná se většina bát pohledu do poštovní či emailové schránky. Právem. Chodí do nich teď oznámení, kolik budou od Nového roku stát energie. A i ti, kteří ještě stále doufali, že ceny nevyletí tak vysoko, aby narazily až do kabinetem stanovených stropů, již zanechávají marných nadějí.

Lidí, kteří mají poplatky fixované na delší dobu, není mnoho. Drtivá většina tak bude napříště platit 6000 korun za jednu spotřebovanou megawatthodinu elektřiny a 3000 korun za stejnou jednotku plynu. K tomu ještě poplatky.

A třebaže jde o ceny státem silně dotované, přinesou šok nejen chudým domácnostem, ale i řadě těch středněpříjmových, které si dosud se složenkami hlavu lámat nemusely. Všem, kteří v potížích už jsou, nebo do nich právě plnou parou míří, ministři připomínají, aby si zažádaly o příspěvek na bydlení, který ještě stále pobírá mnohem méně lidí, než kolik jich na něj má nárok.

Ani kdyby jej ale nakonec začal čerpat opravdu každý, komu je určený, nebude mít kabinet odbyto - jakkoli si to zjevně řada jeho členů myslí. Gigantický problém bude dál představovat fakt, že cenové stropy jsou ve své stávající podobě podstatně nákladnější, než si vydrancovaná státní pokladna může dovolit. Pokud se vláda rychle nepustí do jejich zásadní rekonstrukce, mohou nám také již uprostřed zimy spadnout na hlavu.

Aktivní opoziční záloha Zdechovský

Premiér Petr Fiala (ODS) sice ještě koncem srpna přesvědčoval veřejnost, že o stropech mohou uvažovat jen populisté, extrémisté a "falešní energetičtí proroci". O čtrnáct dnů později už se ale bez uzardění sám jedním takovým stal. A ještě se zavedením regulovaných cen pochlubil na billboardech, kterými lákal občany ke komunálním volbám.

I takový obrat (díky za něj) ovšem bledne před populismem europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který se teatrálně táže ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), jak je možné že ČEZ zdražuje energie, a kdy už konečně coby člen vlády v polostátním energetickém podniku zakročí. 

Jako by protřelý lidovec nevěděl, že akcionářská práva státu v ČEZ vykonává úplně jiný úřad, totiž ministerstvo financí. A jako by nevěděl, že firma - stejně jako další společnosti v branži - musela v průběhu roku na trhu nakupovat za horentní sumy. A nezbývá jí tedy nic moc jiného, než za ně nyní i začít prodávat.

Možná si Zdechovský myslí, že by to dělat nemusela, protože extrémně vydělává. Coby člen vládní strany, která se podílela na přípravě protikrizových opatření, by si ale snad mohl pamatovat, že obchodníci s energiemi odvedou veškerý zisk nad pevně stanovenou hranici státu v podobě speciálních daní. Není tedy třeba se bát, že by ČEZ eráru neodevzdal tučný desátek. A pokud není Zdechovského cílem torpédovat kabinet, měl by si na lapání lajků najít jiné téma.

Je tristní, jak chaoticky vládní koalice v extrémně obtížných časech působí. Ministerský předseda se neorientuje ani v cenových stropech, ani v sociálních dávkách. Vlivný lidovec ostřeluje ministra průmyslu a ministr financí se zvládne ostřelovat sám…

Rakouské počítání centů

Zapadá tak to opravdu podstatné - že současná pomoc s cenami energií je dlouhodobě neudržitelná. Premiér Fiala tvrdí, že na dotování stropů je vyčleněno 130 miliard korun. I když je to olbřímí suma, panují oprávněné pochyby, zda bude vůbec stačit.

Kabinet totiž z ideologických důvodů regulaci dlouho odmítal a když už pak nebylo zbytí, nechal si pod tlakem od dodavatelů energií vnutit její mimořádně nevýhodnou podobu. Chybí v ní například jakákoliv pobídka k úsporám - vláda prostě bude doplácet na všechno, co lidé spotřebují. Něco tak velkopanského si nedovolila žádná jiná unijní země.

Například v sousedním Rakousku funguje "Stromkostenbremse" - brzda nákladů na elektřinu - tak, že dotovaná je jen spotřeba do 2900 kilowatthodin. Kdo spálí více, zaplatí již za zbytek plnou tržní cenu.

Zároveň rakouský erár vyplácí příspěvky v rozmezí od 10 do 40 centů za kilowatthodinu. Koho stojí 25 centů, dostanete jich 15. Koho 40, obdrží 30. Kdyby ale někdo platil víc, větší částku už nedostane. Je to signál, že má smlouvu se zlodějskou firmou a měl by ji proto vyměnit. Vídeň tak drží na uzdě i dodavatele a brání jim, aby zneužívali krize k extrémnímu navyšování cen. V Česku však od vlády dostali prakticky bianco šek.

Práce pro statiky

Nezbývá, než doufat, že stropy, které se rozhodl zaklenout Fialův kabinet, vydrží nápor zimy. Šéf ČEZ Daniel Beneš však odhaduje, že budou možná zapotřebí až celé dva roky. To už by ale spolykaly stovky miliard korun.

V této souvislosti stojí za pozornost, jak nejsilnější vládní strana prakticky rezignovala na jakoukoli snahu motivovat dodavatele energií, aby pracovali s jejich cenami. Skoro to vypadá, jako by ODS neinspirovali západní libertariánští ekonomové, na něž se už od časů Václava Klause tak ráda odvolává, nýbrž snění reformního komunisty Oty Šika, že v centrálním plánu si stačí na tržní cenotvorbu jen hrát.

Na debatu, zda plošné cenové stropy, které disproporčně pomohou především majetnějším, byly tím nejlepším možným řešením energetické krize, je již pozdě. Kabinet se tak rozhodl a od Nového roku začnou platit. Protože jsou však viditelně chatrné, je třeba, aby se kolem nich sešel alespoň tým statiků a pokusil se vymyslet, jak je vyztužit, aby vydržely. Jen doufejme, že budou kvalifikovanější, než řekněme takový Tomáš Zdechovský. 

Video: Teplo bude, ale výrazně dražší. Příští zima by mohla být ještě horší

Pokud se nestane něco mimořádného, tak sezonu zvládneme. Teplo bude výrazně dražší, ale nečekám fatální problém, říká šéf Teplárenského sdružení. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy