Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
14. 6. 2017 16:35

Hypotéky: ČNB správně varuje před dluhy, bohužel ji nikdo neslyší. Je a bude líp

Obrazem: Nestojí jmění a jsou krásné. Galerie vystavuje fotografie dostupných domů a bytů
BIG, newyorský projekt Via West 57
Hannunkari & Mäkipaja, dům v Helsinkách
Hannunkari & Mäkipaja, dům v Helsinkách
DAM architekti, bytový dům s tělocvičnou, Praha
Foto: Galerie Jaroslava Fragnera
Půjčky že jsou riziko? S tím přijďte po volbách, teď politici nadsadili povinný optimismus. Jedeme dál.

Předvolební populismus je důvodem, proč poslanci nechtějí zvýšit pravomoci centrální banky, která varuje před masivním zadlužováním domácností kvůli hypotékám. V komentáři to můžeme říct naplno, na rozdíl od guvernéra Rusnoka, který diplomaticky prohlásil, že "ČNB se stala obětí politické hry".

Zatímco Češi horečně investují do pořizování nemovitostí a poskytovatelé hypoték se tváří, že kdo ji ještě nemá, ten jako by nebyl, viceguvernér Vladimír Tomšík v Hospodářských novinách situaci popsal: Lidé přestávají vnímat míru rizik. Začnou podléhat heslům, že ceny bytů a domů se nikdy nesníží a že investice do nich je sázka na jistotu. Špatný scénář je, že lidé jednoho dne procitnou z optimismu, zjistí, že ekonomika se může i zastavit a oni mohou například ztratit práci, rozvést se nebo onemocnět… Jak pak budou splácet hypotéku?

My varujeme nejen před neobezřetným půjčováním, ale i před neobezřetným přijímáním úvěrů.

Jenže tuhle písničku nechtějí slyšet ani obchodníci s hypotékami a realitami, a především ani voliči, ani politici. Čtyři měsíce před volbami obzvlášť. Vždyť reklamy na šťastný domov se od předvolebních klipů zase tolik neliší. Hlásat: šetřete, uskrovněte se, odkládejte si na horší časy? Nyní vyloučeno.

Když předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) říká, že musíme také trochu hledět na to, aby se dostupnost hypotečních úvěrů radikálně neomezovala. Máme zájem, aby mladí lidé mohli získat peníze na realizaci svého vlastnického bydlení, spojuje tím zájmy všech. Kdo se chtějí koupat, protože je na pláži krásně, a policejní náčelník, který varuje, že v moři může být žralok, je jim k smíchu. Chceme se mít fajn, užívat si - a vy nám to snad budete kazit?

Bankéři Tomšíkovi o hlasy voličů nejde, takže si může dovolit alternativní postoj: Někteří poslanci říkají, že hájí přístup rodin k bydlení. Já to vidím trochu jinak: hájí spíše poskytovatele, aby jim zůstala možnost některé rodiny předlužovat.

To by jistě poslanci kategoricky popřeli. A motivy jejich péče o neutuchající přísun hypoték - Tomšík tomu říká nezvládnutá hypoteční mánie - už nechme stranou. Dokud totiž bude, řečeno s reklamou, "sen o vlastním bydlení" hrát v životech lidí tak dominantní roli, budou ochotni pro jeho splnění udělat a obětovat ještě víc než teď, v čase ekonomické prosperity a nizoučkých úroků.

Na hypotékách a vlastnickém bydlení není pochopitelně nic špatného, často znamenají nutnost, přirozené řešení. Jen náruživost, s jakou po nich Češi prahnou, je abnormální. Vlastnictví domu nebo bytu si podle loňské studie Akademie věd představuje jako ideál přes 80 procent Čechů. A podíl nájemního bydlení je u nás mnohem nižší než v západní Evropě: Německo skoro 50 procent, Rakousko 43 procent, průměr EU 30 procent, Česko 20 procent. To není dobré, ale nedá se to jen tak změnit.

Hypotéka - a při českých platech - není pro každého, ale zároveň dominuje názor, že je správné bydlet ve vlastním. Tím vzniká tlak na to, aby se lidé kvůli pořízení nemovitosti zadlužovali. Vzhledem k jejich cenám a svým příjmům i na desetiletí. Splátky pak de facto určují jejich životní plán. Včetně limitu ostatních výdajů a investic. Když se příliš mnoho lidí uváže k vlastnímu bydlení, ani ekonomice to neprospěje. Kromě jiného se omezuje sociální mobilita: když už máte nebo splácíte vlastní byt, asi se hned zas někam nepostěhujete.

Za tím vším je nejen byznys poptávka nabídka a touha po lepším životě, ale taky to, že stát, města a obce dlouhodobě zanedbávají podporu nájemního bydlení. Tím se posiluje dojem, že je to něco "pro socky" a plnohodnotné bydlení rovná se koupě. Tak to není, nemusí být.

Česká národní banka bojuje s mocnějšími silami, než se zdá: na odčarování krásy hypoték sama páky nemá, instantní obrázky štěstí zpochybnit neumí.

Nebezpečí, před kterým ČNB varuje, většina politiků odmítá vidět. Spíš posilují dojem, že s půjčkami je a bude dobře (líp). Budiž, optimismus mají politici v popisu práce, ale zároveň nesmí centrální bance bránit, aby dělala kanárka v uhelném dole. Budeme ho potřebovat.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy