David Klimeš David Klimeš | Komentáře
4. 11. 2020 7:30

Jak moc jsou nebezpečné děti? Až přijde čas rozvolňovat, první ať jsou na řadě školy

Proč máme kompletně zavřené třídy, když ve zbytku Evropy je vzdělávání malých dětí až tou nejzazší obětinou?
Podzimní uzavírání škol před virem mělo hodně smutný a zmatený začátek. Teď potřebujeme, aby takový nebyl aspoň jeho konec.
Podzimní uzavírání škol před virem mělo hodně smutný a zmatený začátek. Teď potřebujeme, aby takový nebyl aspoň jeho konec. | Foto: Jakub Novák

Máme naději, nic více. Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný správně krotí optimismus z klesajících počtů nově nakažených a chce počkat na další čísla. Nicméně pokud uzávěra už opravdu začala působit, akutně potřebujeme harmonogram rozvolňování.

Kolik jen emocí vyvolalo povolení profesionálního sportu, což je de facto přísně kontrolovaná docházka do zaměstnání. Jedno uvolnění totiž v naší bizarní sókratovské republice, která vskutku ví jen to, že neví nic, okamžitě spouští lavinu dotazů: Co přijde dál? Kdo si co ještě prosadil? Komu se co zítra povolí?

Bez překvapení se nejčastěji ptají domácnosti na pokraji kolapsu, kdy už se konečně otevřou školy. Vládní epidemiologický tým by je měl nejraději zavřené co nejdéle, jistota je jistota. Ale ministři už dobře tuší, že minimálně o jejich pootevření pro nejmladší žáky musí rozhodnout v řádu dnů. Déle to již není možné odkládat.

Otevřená Evropa

Podzimní uzavírání českých škol před virem mělo hodně smutný a zmatený začátek, ale nemusí proto nutně mít i takový konec. Jestli se v Evropě něčím liší jarní vlna od podzimní, je to v nepsané shodě mnoha zemí, že uzavírání škol je až tím posledním, k čemu lze přistoupit.

Není to ovšem jen nahodilá přísaha na hodnotu vzdělávání, jak se často během jara bez podpůrných argumentů ozývalo od spousty veřejně známých osobností.

Jsme dál. Evropští politici při obhajobě alespoň trochu pootevřených škol odkazují na studie, podle nichž se při přísně kontrolované výuce děti ve školách na šíření viru podílejí jen velmi málo (zde například unijní zpráva ze srpna  nebo aktuální německá práce, s jejímž autorem přinesly rozhovor HN). Proto se po českém hodně divokém spadnutí do uzávěry Irové, Němci, Francouzi, Rakušané i další noří do "lockdownu light" postupně a vždy se školní docházkou i nadále otevřenou alespoň pro menší děti.

Z toho ovšem samozřejmě nelze zcela automaticky usoudit, že to okamžitě musíme udělat také, než u kamer a mikrofonů učitelé, děti i rodiče definitivně zešílí.

Obhájci uzavřených škamen totiž mají na své straně také silnou munici. Ukazuje se, že v případě razantního výbuchu virové nálože je zamykání škol pravděpodobně účinné, jak dokládají výzkumy nebo konkrétní zkušenost Izraele.

Zajímavé jsou v tomto ohledu propočty ekonoma Daniela Münicha, který doložil, že počty nakažených ve věkové kategorii 16-19 let (střední školy) i 11-15 let (druhý stupeň základních škol) na počátku září opravdu razantně rostly, než byla přijata alespoň nějaká opatření. Teprve další analýza musí říct, zda za onen nárůst mohly opravdu učebny, nebo prostý fakt, že po prázdninách se děti opět začaly sdružovat a testování i trasování přitom nefungovalo.

Co z toho všeho pro nás nyní plyne, nám musejí vysvětlit epidemiologové (autor textu stále úplně přesně ani neví, co je číslo R, ale logicky ho umisťuje mezi číslo Q a číslo S). Nepopiratelným faktem ovšem je, že většina Evropy drží minimálně pro menší žáky školy otevřené, a pokud se český stát rozhoduje nadále pro opačný postup, měl by vysvětlit proč.

Odemykání bran

Jakkoliv je pochopitelné, že v naší situaci hraje momentálně epidemiologická rozvaha odborníků prim, má i protahovaná uzávěra škol poměrně velké společenské následky. Malé děti na distanční výuce vážou doma i rodiče, kteří kvůli tomu přecházejí na ošetřovné, takže z měkčí karantény se fakticky stává karanténa tvrdá.

A svou roli samozřejmě hraje i aspekt vzdělanostní. Již v létě vzniklo několik výpočtů, kolik jednotlivé země stály jarní uzávěry ve formě ušlých výdělků v důsledku nižší vzdělanosti. Ve větších městech jsme také trochu propadli dojmu, že lze distanční výuku s dětmi dlouhodobě zvládnout. To je ovšem možné jen ve velkých obydlích s dobrým internetovým pokrytím, nekonečnou zásobou počítačů a velmi flegmatickými a zajištěnými rodiči. Ve většině domácností však vždy chybí minimálně jeden notebook, wi-fi neustále padá a spolu s ní také efektivita distančního vzdělávání - všemu heroickému nasazení učitelů i rodičů navzdory.

Jak z toho ven? Cestu nám rozhodně nepomůže najít další vlna ultimativních požadavků podložených profesurou ze selského rozumu na Vysoké škole života. Ty minulé o chřipečce či náhubkové mentalitě ukryté v rouškách už bohatě stačily. Je to skutečně věc odborného posouzení epidemiologického týmu a ten při vládě nyní funguje.

Je ale možné žádat, aby vláda jasně řekla, kdy a za jakých podmínek děti pustí zpět do lavic. Půjde jen o první stupně základních škol? Nebo se na turnusy vrátí i druhé? A za jakých to bude vlastně okolností: budou již ve školách dostatečná epidemiologická opatření a dostupné testování i trasování? Na to vše se v dostatečném předstihu musí psychicky připravit nejen učitelé, ale i rodiče a samotní žáci či studenti. 

Vláda plán rozvolňování dluží už déle než měsíc celému Česku. Úplně nejvíc ale školákům.

Ekonom: Zavřené školy nás stojí nejvíc. Čím tvrdší bude lockdown, tím dřív se otevřou (video z 15. října 2020)

Dopady krátkodobých absencí školáků jsou podle desítek studií celoživotní a kumulují se do stovek miliard, říká ekonom CERGE-EI Štěpán Jurajda. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 hodinami

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy