Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
1. 3. 2017 7:30

Jak se to vlastně dělá, zlepšit Česko? EET, registrace, evidence, šifry na účtenkách nás nevytrhnou

Buďme ale k Andreji Babišovi a politikům vůbec spravedliví. Kulturní návyky, o které jde především, leží mimo jejich kompetence.
Kdo se chce nechat zlepšit?
Kdo se chce nechat zlepšit? | Foto: Jakub Plíhal

Desetitisíce podnikatelů v maloobchodě, večerky, samoobsluhy, trafiky, smíšené zboží a tak dále, ve středu 1. března rukují do elektronické evidence tržeb. Místo branné je volá ekonomická povinnost. Nejčestnější služba vlasti - ministerstvu financí. Projekt, který je zatím nejhmatatelnějším politickým odkazem Andreje Babiše, vstupuje do druhé, mnohem rozsáhlejší fáze.

A znovu, jako koncem loňského roku v případě hospod, přicházejí Jobovy zvěsti. O zavíraných krámech, o zániku obchodů a obchůdků, které jejich majitelé provozovali - často zuby nehty - po léta. Jde především o zprávy z venkova. Týkají se mimo jiné podnikatelů, kteří se své role chopili v euforii počátku 90. let. I jejich zásluhou se uniformní šeď - za socialismu všechny obchody bývaly stejné a na všech pultech zhruba totéž - měnila v rozmanitost. Teď jsme nastoupili zase opačnou cestu.

Česká republika, země řetězců. To sice není nový trend, ale EET ho posílí. Dá se úspěšně odhadovat, že jak v pohostinství, tak v maloobchodě se zvýší procento míst, která budou fungovat jako součást nějakého řetězce. "Velcí" elektronickou evidenci, její náklady a byrokracii ustojí bez problémů. "Malí nezávislí" hůř.

Sdružení místních samospráv varovalo, že v některých malých obcích hrozí zánik základních služeb. Podle průzkumu, citovaného webem Echo24, sesbíralo od listopadu do ledna data od 1724 starostů, zejména z obcí do 500 obyvatel. Uzavřeno nebo před uzavřením je podle něj 1374 provozoven: hospod, obchodů a dalších služeb. Souvislost s EET je zřejmá.

Na zavírání malých obchodů typu vesnický koloniál už moc nejde napasovat příběh o nepoctivých restauratérech, kterým až elektronická evidence zatnula tipec. A než by řádně platili daně, raději to zabalili (podle toho se nepoctivec poznal, slýchali jsme). Tahle verze má slabiny i v případě hospod, není to univerzálně platné vysvětlující schéma. A u venkovských obchodů je prakticky nepoužitelná. Chcete snad říct, že paní vedoucí z našeho konzumu doteď "kradla"? Jak?

Přibude vesnic, odkud si za nákupem základních potřeb budete muset nějak zajet. Autem. Například do supermarketu na kraji města. Nebo k nejbližší benzínce (které mimochodem v obcích stále častěji doplňují nebo nahrazují sociální funkci restaurací). Znovu: není to nové, ale EET tomu ještě pomůže. Brzdí různorodost a nezávislost, nahrává unifikaci. Podnikání i života. Registrace, evidence, IT šifry, kam se člověk podívá.

"Chceme lepší Česko," zní motto Andreje Babiše (ten plurál se týká jeho hnutí a jeho voličů). Elektronická evidence tržeb možná s nemalými náklady zlepší výběr daní. Ale nezlepší Česko jako zemi, spíš naopak.

Republiku pokryly billboardy na EET, respektive na nákup vybavení, na kterém systém funguje. Jako by říkaly: "EET? Prostě ji musíte mít". Ne ve smyslu tradičního reklamního poselství (auto, dovolená, mobil, "který musíte mít"), ale proto, že to stát nařídil. Dva významy slovesa "muset" při pohledu na billboardy splývají v nepříjemný optický klam, že EET je dobrá věc a jakási sdílená radostná povinnost nás všech.

Na Česku je toho ke zlepšování mnoho. Napadá mě jeden letitý tip, také se týká podnikání: obchod s bílým masem, prostitutky podél silnic na Folmavu, na Dolní Dvořiště a jinde. Je to ostudné a ponižující. Pojmy jako "krácení tržeb" jsou tu k smíchu. Stížnosti na "narůstající administrativní a regulatorní zátěž" z jiného světa. Už si pasáci vyzvedli autentizační údaje, budou dámy vyjíždět účtenky s autorizovaným kódem? Narovnáme podnikatelské prostředí?

Chraň pánbůh vinit za pouliční prostituci Andreje Babiše. Ani nemůže hanebné poměry zázračně napravit. Ale jde o příklad, jak stát pěkně dusí ty, které dusit umí. Zaměňovat to se "zlepšením Česka" je hrubé zjednodušení, případně rovnou nesmysl.

Buďme ale k Babišovi a politikům vůbec spravedliví: jejich představu o nápravě země limitují jejich kompetence a vidění světa. Z toho všeho vyplývá, že země se zlepšuje skrze techno-byrokracii. Kdežto kulturní návyky, o které jde především, obvykle leží mimo jejich obzor. Maximálním příspěvkem k nápravě nebo zhoršení tu bývá vlastní politikův příklad.

Jakkoli to zní budovatelsky, zlepšování Česka je věcí kohokoli. A má nekonečně mnoho, samozřejmě i naprosto neekonomických podob. Dnes se o tuto zakázku uchází Andrej Babiš. Kdybychom mu ji přiklepli, ať ji dodá na klíč, pošle fakturu na volební hlasy a tím to hasne, nemohlo by to znamenat skutečné zlepšení. Snad pro ty, kdo si přejí žít ve státě-firmě.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy