Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
2. 12. 2016 7:55

Zachraňte venkovské hospody. Jenže EET už běží a včera bylo pozdě

Země levného piva tu byla už dávno před Babišem. Bufety, stánky, pivnice za socialismu
"První den prodeje za snížené ceny v obchodním domě Brigádník v Ostrově nad Ohří. V bufetu Brigádník si horníci i ostatní pracující pochutnávají na lacinějších uzeninách." (1956.)
Pozoruhodnou úlohu v občerstvovacím servisu, zejména na nádražích, hrálo po roce 1948 Družstvo cestující veřejnosti (DCV.). Člen družstva v akci na blíže neupřesněném místě, 1950.
"Družstvo cestující veřejnosti se stará, aby cestování na našich železnicích, lodích, na leteckých linkách bylo co nejpohodlnější a nejpříjemnější. V první vývojové etapě splnilo svůj plán zapojením všech nádražních restaurací, holíren a některých drobných pomocných zařízení na čs. železnici do družstva." Dobový popisek k fotografii.
"Družstevníci z JZD Tursko již počtvrté od založení družstva hodnotili na výroční členské schůzi výsledky své práce. Na společném obědě pak bylo veselo." (1954)
Foto: ČTK
Zavření hospody může znamenat kulturní ztrátu i pustnutí venkova. To je příliš vysoká cena za elektronickou evidenci tržeb.

EET ještě nepropukla naplno, první viditelný účinek se ale hodnotit dá: ze všech stran prší zprávy o tom, kde která venkovská hospoda po kolika letech zavírá. Je mi z toho smutno.

Někdy jde o průkopníky soukromého podnikání. Hospody, restituované nebo vydražené v privatizaci, bývaly před čtvrt stoletím symbolem soukromé iniciativy, rozmanitosti a tvůrčího naplnění svobody. Samozřejmě že ne všechny, přesto to takhle pateticky říkám.

Příběhy nejsou černobílé. Důvody, proč teď na pípě definitivně přistál ručník, se proplétají lokál od lokálu. Zavedení elektronické evidence tržeb ale v matici vysvětlení hraje zásadní roli: paní hostinské se nevyplatilo investovat do techniky, ani se s ní na stará kolena učit zacházet, ani se pokoušet měnit byznysplán a gastronomický koncept. Místní štamgasti a možná nějací kolaři o víkendu byli, jsou – a příště budou stát před zavřenými dveřmi.

Řeší se technická stránka věci: počítačový systém, provozní náklady, daňové sazby, odvody nebo to, jestli se v pohostinství podniká a dá podnikat stoprocentně poctivě. EET se jako ekonomická operace měří ekonomickým metrem. Nedoceňuje se její sociální a kulturní rozměr, obtížně měřitelné důsledky.

Hromadné rušení venkovských hospod je typický příklad – přece zdaleka nejde jen o ekonomiku, o položky v registru živnostníků, o výnosy, ztráty a tržby za nápoje. Hospoda leckde funguje i jako „instituce“. Mimochodem, jsou i vesnice, kde v ní bývá volební místnost. Hospoda patří k místní paměti. Někdo je na ni hrdý. Tuží se tu sociální vazby, tříbí názory, anebo taky padne facka. Obec bez hospody je jiná. Skoro s jistotou se dá říct, že jí to uškodí. Kam jít, kde slavit? Na židle padá prach.

Společenské kontakty můžete dál pěstovat doma, na návštěvě, na sociálních sítích (kdo chce, může si přitom i otevřít pivo). Ale hospoda je příležitostí opouštět stále bytelnější bubliny internetu a mluvit s živými lidmi tváří v tvář. Neidealizuju si to, ale pravděpodobnost dialogu tím podle mě roste. Plno lidem venkovská hospoda-parlament nechybí a chybět nebude. Jiným ano, a nejen jako místo konzumace, ale jako autentický sociální přístav.

Je zajímavé, že proti rušení venkovských hospod se nezvedla nějaká viditelná vlna protestu. Nostalgie a pocit ztráty, že „je to škoda“, to ano. Ale jinak nic moc víc. Nestalo se z toho společenské téma, řešilo se to přes podnikání, ale ne jako újma na kvalitě života na venkově nebo jako útok na tradici. Nebo prostě jen na žízeň.

Být to v Anglii, vlivná spotřebitelská organizace CAMRA („Kampaň za opravdové pivo“) by málem vyhlásila generální stávku. Nastal by hlasitý odpor, zcela určitě by alespoň některé hospody zůstaly zachráněny (CAMRA takové místní boje vede dnes a denně). Kdežto ticho po pěšině upozornilo na skutečnost, že u nás žádná významná lobby „přátel piva“ neexistuje. Což v zemi s nejvyšší spotřebou na obyvatele, danou ale i neúměrnou lácí konzumního piva konzumovatelného ve velkém množství, překvapí. Je to chyba. Když hospody a pivo hrají – ať se to někomu líbí nebo ne – v zemi tak podstatnou roli, nemají se za ně brát jen sdružení restaurací a pivovarů, ale také zákazníci a zodpovědní spotřebitelé. Nejen ve vlastním zájmu.

Zavření hospody může znamenat kulturní ztrátu i pustnutí venkova. To je příliš vysoká cena za EET. Svět online účtenek není a nebude můj.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 5 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy