Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
2. 12. 2016 7:55

Zachraňte venkovské hospody. Jenže EET už běží a včera bylo pozdě

Země levného piva tu byla už dávno před Babišem. Bufety, stánky, pivnice za socialismu
"První den prodeje za snížené ceny v obchodním domě Brigádník v Ostrově nad Ohří. V bufetu Brigádník si horníci i ostatní pracující pochutnávají na lacinějších uzeninách." (1956.)
Pozoruhodnou úlohu v občerstvovacím servisu, zejména na nádražích, hrálo po roce 1948 Družstvo cestující veřejnosti (DCV.). Člen družstva v akci na blíže neupřesněném místě, 1950.
"Družstvo cestující veřejnosti se stará, aby cestování na našich železnicích, lodích, na leteckých linkách bylo co nejpohodlnější a nejpříjemnější. V první vývojové etapě splnilo svůj plán zapojením všech nádražních restaurací, holíren a některých drobných pomocných zařízení na čs. železnici do družstva." Dobový popisek k fotografii.
"Družstevníci z JZD Tursko již počtvrté od založení družstva hodnotili na výroční členské schůzi výsledky své práce. Na společném obědě pak bylo veselo." (1954)
Foto: ČTK
Zavření hospody může znamenat kulturní ztrátu i pustnutí venkova. To je příliš vysoká cena za elektronickou evidenci tržeb.

EET ještě nepropukla naplno, první viditelný účinek se ale hodnotit dá: ze všech stran prší zprávy o tom, kde která venkovská hospoda po kolika letech zavírá. Je mi z toho smutno.

Někdy jde o průkopníky soukromého podnikání. Hospody, restituované nebo vydražené v privatizaci, bývaly před čtvrt stoletím symbolem soukromé iniciativy, rozmanitosti a tvůrčího naplnění svobody. Samozřejmě že ne všechny, přesto to takhle pateticky říkám.

Příběhy nejsou černobílé. Důvody, proč teď na pípě definitivně přistál ručník, se proplétají lokál od lokálu. Zavedení elektronické evidence tržeb ale v matici vysvětlení hraje zásadní roli: paní hostinské se nevyplatilo investovat do techniky, ani se s ní na stará kolena učit zacházet, ani se pokoušet měnit byznysplán a gastronomický koncept. Místní štamgasti a možná nějací kolaři o víkendu byli, jsou – a příště budou stát před zavřenými dveřmi.

Řeší se technická stránka věci: počítačový systém, provozní náklady, daňové sazby, odvody nebo to, jestli se v pohostinství podniká a dá podnikat stoprocentně poctivě. EET se jako ekonomická operace měří ekonomickým metrem. Nedoceňuje se její sociální a kulturní rozměr, obtížně měřitelné důsledky.

Hromadné rušení venkovských hospod je typický příklad – přece zdaleka nejde jen o ekonomiku, o položky v registru živnostníků, o výnosy, ztráty a tržby za nápoje. Hospoda leckde funguje i jako „instituce“. Mimochodem, jsou i vesnice, kde v ní bývá volební místnost. Hospoda patří k místní paměti. Někdo je na ni hrdý. Tuží se tu sociální vazby, tříbí názory, anebo taky padne facka. Obec bez hospody je jiná. Skoro s jistotou se dá říct, že jí to uškodí. Kam jít, kde slavit? Na židle padá prach.

Společenské kontakty můžete dál pěstovat doma, na návštěvě, na sociálních sítích (kdo chce, může si přitom i otevřít pivo). Ale hospoda je příležitostí opouštět stále bytelnější bubliny internetu a mluvit s živými lidmi tváří v tvář. Neidealizuju si to, ale pravděpodobnost dialogu tím podle mě roste. Plno lidem venkovská hospoda-parlament nechybí a chybět nebude. Jiným ano, a nejen jako místo konzumace, ale jako autentický sociální přístav.

Je zajímavé, že proti rušení venkovských hospod se nezvedla nějaká viditelná vlna protestu. Nostalgie a pocit ztráty, že „je to škoda“, to ano. Ale jinak nic moc víc. Nestalo se z toho společenské téma, řešilo se to přes podnikání, ale ne jako újma na kvalitě života na venkově nebo jako útok na tradici. Nebo prostě jen na žízeň.

Být to v Anglii, vlivná spotřebitelská organizace CAMRA („Kampaň za opravdové pivo“) by málem vyhlásila generální stávku. Nastal by hlasitý odpor, zcela určitě by alespoň některé hospody zůstaly zachráněny (CAMRA takové místní boje vede dnes a denně). Kdežto ticho po pěšině upozornilo na skutečnost, že u nás žádná významná lobby „přátel piva“ neexistuje. Což v zemi s nejvyšší spotřebou na obyvatele, danou ale i neúměrnou lácí konzumního piva konzumovatelného ve velkém množství, překvapí. Je to chyba. Když hospody a pivo hrají – ať se to někomu líbí nebo ne – v zemi tak podstatnou roli, nemají se za ně brát jen sdružení restaurací a pivovarů, ale také zákazníci a zodpovědní spotřebitelé. Nejen ve vlastním zájmu.

Zavření hospody může znamenat kulturní ztrátu i pustnutí venkova. To je příliš vysoká cena za EET. Svět online účtenek není a nebude můj.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Biden se pustil do boje se změnami klimatu, zastavil pronájem půdy k těžbě ropy

Americký prezident Joe Biden ve středu podpisem exekutivních příkazů zahájil realizaci svého plánu postavit se změnám klimatu a učinit z "klimatické krize" téma pro velkou část federální vlády. Nařídil například ministerstvu vnitra, aby v co největší míře pozastavilo uzavírání nových smluv o pronájmu federální půdy k těžbě ropy a plynu. Podle nového šéfa Bílého domu Spojené státy nemohou v souvislosti s ekologickými výzvami dál otálet.

Americká média před vystoupením prezidenta psala o zahájení "frontálního útoku" proti klimatickým změnám nebo o rychlém startu ambiciózního projektu nové administrativy. Během povolebního přechodného období Biden avizoval například rozsáhlé investice do "zelené infrastruktury" včetně vyčlenění dvou bilionů dolarů (43 bilionů Kč) na projekty kolem obnovitelných zdrojů.

Prvními konkrétními kroky na cestě za klimatickými cíli je sada dekretů, které podle Bidena pomohou nejen snížit emise skleníkových plynů, ale i vytvořit nová pracovní místa. Média si všímala především ohlášené "přestávky" od nových pronájmů federální půdy či pobřežních vod k těžbě ropy a zemního plynu. S tímto krokem se pojí také "důkladná revize" všech existujících nájemních kontraktů souvisejících se zpracováváním fosilních paliv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy