Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
2. 12. 2016 7:55

Zachraňte venkovské hospody. Jenže EET už běží a včera bylo pozdě

Země levného piva tu byla už dávno před Babišem. Bufety, stánky, pivnice za socialismu
"První den prodeje za snížené ceny v obchodním domě Brigádník v Ostrově nad Ohří. V bufetu Brigádník si horníci i ostatní pracující pochutnávají na lacinějších uzeninách." (1956.)
Pozoruhodnou úlohu v občerstvovacím servisu, zejména na nádražích, hrálo po roce 1948 Družstvo cestující veřejnosti (DCV.). Člen družstva v akci na blíže neupřesněném místě, 1950.
"Družstvo cestující veřejnosti se stará, aby cestování na našich železnicích, lodích, na leteckých linkách bylo co nejpohodlnější a nejpříjemnější. V první vývojové etapě splnilo svůj plán zapojením všech nádražních restaurací, holíren a některých drobných pomocných zařízení na čs. železnici do družstva." Dobový popisek k fotografii.
"Družstevníci z JZD Tursko již počtvrté od založení družstva hodnotili na výroční členské schůzi výsledky své práce. Na společném obědě pak bylo veselo." (1954)
Foto: ČTK
Zavření hospody může znamenat kulturní ztrátu i pustnutí venkova. To je příliš vysoká cena za elektronickou evidenci tržeb.

EET ještě nepropukla naplno, první viditelný účinek se ale hodnotit dá: ze všech stran prší zprávy o tom, kde která venkovská hospoda po kolika letech zavírá. Je mi z toho smutno.

Někdy jde o průkopníky soukromého podnikání. Hospody, restituované nebo vydražené v privatizaci, bývaly před čtvrt stoletím symbolem soukromé iniciativy, rozmanitosti a tvůrčího naplnění svobody. Samozřejmě že ne všechny, přesto to takhle pateticky říkám.

Příběhy nejsou černobílé. Důvody, proč teď na pípě definitivně přistál ručník, se proplétají lokál od lokálu. Zavedení elektronické evidence tržeb ale v matici vysvětlení hraje zásadní roli: paní hostinské se nevyplatilo investovat do techniky, ani se s ní na stará kolena učit zacházet, ani se pokoušet měnit byznysplán a gastronomický koncept. Místní štamgasti a možná nějací kolaři o víkendu byli, jsou – a příště budou stát před zavřenými dveřmi.

Řeší se technická stránka věci: počítačový systém, provozní náklady, daňové sazby, odvody nebo to, jestli se v pohostinství podniká a dá podnikat stoprocentně poctivě. EET se jako ekonomická operace měří ekonomickým metrem. Nedoceňuje se její sociální a kulturní rozměr, obtížně měřitelné důsledky.

Hromadné rušení venkovských hospod je typický příklad – přece zdaleka nejde jen o ekonomiku, o položky v registru živnostníků, o výnosy, ztráty a tržby za nápoje. Hospoda leckde funguje i jako „instituce“. Mimochodem, jsou i vesnice, kde v ní bývá volební místnost. Hospoda patří k místní paměti. Někdo je na ni hrdý. Tuží se tu sociální vazby, tříbí názory, anebo taky padne facka. Obec bez hospody je jiná. Skoro s jistotou se dá říct, že jí to uškodí. Kam jít, kde slavit? Na židle padá prach.

Společenské kontakty můžete dál pěstovat doma, na návštěvě, na sociálních sítích (kdo chce, může si přitom i otevřít pivo). Ale hospoda je příležitostí opouštět stále bytelnější bubliny internetu a mluvit s živými lidmi tváří v tvář. Neidealizuju si to, ale pravděpodobnost dialogu tím podle mě roste. Plno lidem venkovská hospoda-parlament nechybí a chybět nebude. Jiným ano, a nejen jako místo konzumace, ale jako autentický sociální přístav.

Je zajímavé, že proti rušení venkovských hospod se nezvedla nějaká viditelná vlna protestu. Nostalgie a pocit ztráty, že „je to škoda“, to ano. Ale jinak nic moc víc. Nestalo se z toho společenské téma, řešilo se to přes podnikání, ale ne jako újma na kvalitě života na venkově nebo jako útok na tradici. Nebo prostě jen na žízeň.

Být to v Anglii, vlivná spotřebitelská organizace CAMRA („Kampaň za opravdové pivo“) by málem vyhlásila generální stávku. Nastal by hlasitý odpor, zcela určitě by alespoň některé hospody zůstaly zachráněny (CAMRA takové místní boje vede dnes a denně). Kdežto ticho po pěšině upozornilo na skutečnost, že u nás žádná významná lobby „přátel piva“ neexistuje. Což v zemi s nejvyšší spotřebou na obyvatele, danou ale i neúměrnou lácí konzumního piva konzumovatelného ve velkém množství, překvapí. Je to chyba. Když hospody a pivo hrají – ať se to někomu líbí nebo ne – v zemi tak podstatnou roli, nemají se za ně brát jen sdružení restaurací a pivovarů, ale také zákazníci a zodpovědní spotřebitelé. Nejen ve vlastním zájmu.

Zavření hospody může znamenat kulturní ztrátu i pustnutí venkova. To je příliš vysoká cena za EET. Svět online účtenek není a nebude můj.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Britská zpěvačka Marianne Faithfullová má koronavirus, její stav je stabilizovaný

Britská zpěvačka Marianne Faithfullová byla po nákaze koronavirem převezena do londýnské nemocnice. Stav třiasedmdesátileté umělkyně je stabilizovaný, uvedla v neděli s odvoláním na jejího agenta Francoise Ravarda agentura PA. "Všichni si přejeme její brzké a plné uzdravení," řekl Revard.

Faithfullová se proslavila mimo jiné písní As Tears Go By, kterou v 60. letech napsali členové kapely Rolling Stones Mick Jagger a Keith Richards. S frontmanem skupiny Jaggerem Faithfullová jeden čas i chodila. Měla i úspěšnou sólovou kariéru.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Milion eur věnoval nemocnici v Barceloně také Xavi

Bývalý záložník Barcelony Xavi následoval příklad svého někdejšího spoluhráče a později trenéra Pepa Guardioly a také on věnoval milion eur (27,7 milionu korun) nemocnici v Barceloně. Ta peníze využije na nákup pomůcek pro ošetřující personál i pro pacienty s nemocí Covid-19.

Čtyřicetiletý Xavi, jenž v současnosti trénuje katarský klub Al Sád, je barcelonským odchovancem a s klubem vyhrál osmkrát španělskou ligu a čtyřikrát Ligu mistrů.

Milion eur na boj s koronavirem už věnoval také bývalý Xaviho spoluhráč Lionel Messi, jenž částku rozdělil mezi barcelonskou nemocnici a lékařská zařízení v rodné Argentině.

Fotbalisté Barcelony se také po dobu krize vzdají 70 procent platu, aby přispěli na mzdy ostatních zaměstnanců. Španělská liga byla přerušena v polovině března a její restart je podobně jako u dalších evropských soutěží v nedohlednu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Přestřelka drogových kartelů v Mexiku si vyžádala 19 mrtvých, násilí trvá navzdory pandemii

Při přestřelce mezi dvěma drogovými gangy v severomexickém státě Chihuahua zemřelo 19 lidí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na státní zastupitelství. K zabezpečení oblasti, kde spolu soupeří kartely Sinaloa a Juarez, byli vysláni vojáci a policie. Podle místních médií patřily gangy ke jmenovaným znesvářeným kartelům.

Bezpečnostní síly v osadě Chuchuichupa nedaleko města Madera v pátek večer místního času nalezly 18 těl, dva granáty, dva vozy a 18 dlouhých střelných zbraní. Podle agentury AP přestřelku se zraněními přežili dva muži. Jeden později zemřel v nemocnici, druhý je ve vazbě. 

V pátek mexický prezident Andrés Manuel López Obrador konstatoval, že násilí mezi kriminálními skupinami přetrvává navzdory šíření koronaviru v zemi

Zdroj: ČTK
Další zprávy