Oranžový premiér to nemá lehké. Neví dne ani hodiny. Kdykoli se na něj může snést nějaká kulišárna, podtrh. O jednotě „jeho“ ČSSD si může nechat jen zdát. V těchto dnech mu připravil horké chvilky jeho kolega Milan Argentario Urban.
(Vsuvka: sociální demokrat Urban byl přesně před pěti lety, těsně po schválení kontroverzního zákona o emisních povolenkách, který pomohl protlačit, na dovolené v letním letovisku Monte Argentario spolu s Mirkem Topolánkem, Alešem Řebíčkem, lobbistou ČEZ Vladimírem Johanesem a dalšími esy.)
Letos se Urban držel od Toskánska dál, časy se změnily. Ale Sobotkovi a jeho křídlu v ČSSD řádně zatopil. Podal pozměňovací návrh k novele zákona o spotřební dani. Výsledkem by mělo být zlevnění benzinu o 1,50 koruny a nafty o 2,50 koruny. Na pohonné hmoty jsou voliči citliví. Nabídnout pofidérní zlevnění (není jasné, zda by se hmoty skutečně o tolik zlevnily) je čirý populismus.
V úterý o Urbanově návrhu jednal poslanecký klub ČSSD. Jasně ho zamítl. Bylo dohodnuto, že nebude podpořen. Udělal by díru do rozpočtu. Údajně až 14 miliard korun za rok.
Ve středu ale Urban návrh stejně podal a změna prošla. Pro hlasovalo 17 poslanců ČSSD, proti byli jen čtyři: Sobotka, Zaorálek, Pleticha, Toufar. Jednadvacet sociálních demokratů se zdrželo. Když to sečteme, proti Sobotkovi ten den hlasovalo 17 + 21 jeho poslanců, celkem 38. Rána pod pás jako hrom. Sobotkovo Waterloo.
Proč Waterloo? 1. Premiér změnu jasně odmítl. Tvrdí, že by pak státní kasa neměla peníze na zvýšení důchodů a další věci. 2. Nebylo to dohodnuto s ANO a KDU-ČSL; šlo tedy o partyzánštinu, která může koalici poškodit. Podle premiéra údajně dokonce hrozil pád vlády. 3. Sobotka se jako předseda kabinetu musel veřejně postavit proti zlevnění benzinu a nafty.
Připomíná to Tluchořovu rebelii v ODS
O to zjevně jeho sokům ve straně šlo. Poškodit Sobotku. Vehnat ho do role „antipopulisty“, oranžového Kalouska. Udělat z něj premiéra, který chudým lidem nepřeje levnější benzin a naftu. A je fuk, že u nás levný benzin máme. Lidé chtějí vždycky ještě levnější. (Za bolševika stál přece osm korun, ne?)
Zároveň to byl vzkaz vyslaný k Andreji Babišovi, nejsilnějšímu členovi vlády: sociální demokracie pod Sobotkou není jednotná, počítej s tím, holoubku. Taky to byla ťafka mířená na Babišovu hlavu. Mezi poslanci ČSSD se prý ozývalo, že ministr financí přece sliboval, jak zvýší výběr daní, tak proč mu dělá problém nějakých ubohých 14 miliard?
Situace silně připomíná Tluchořovu „rebelii“ v ODS. Tehdy se proti Petru Nečasovi a jeho úspornému balíčku postavilo několik modrých poslanců. - Rozdíl mezi tehdejší ODS a dnešní ČSSD tkví v tom, že tam byli rebelové nakonec tři, kdežto tady se jich sešlo 17 + 21.
Ránu utrpěla a dost možná ještě utrpí celá koalice. Jednalo se o vládní návrh zákona (však taky Urban ve sněmovní rozpravě řekl, že jeho „pozměňovací návrh není alternativou vládního návrhu, ale že doplňuje vládní návrh“). Premiér rozhodl, že se musí o zákonu hlasovat znovu a hlasování bude pro ČSSD závazné. Opětovným hlasováním - v pátek se poslanci ČSSD "opravili" - ovšem byla zřejmě ohnuta pravidla, jimiž se Sněmovna řídí.
Hlasování samo je možné zpochybnit BEZPROSTŘEDNĚ po jeho skončení. Zpochybnil je (pravděpodobně po premiérově zuřivé masáži) poslanec ČSSD Ladislav Šincl. Ovšem až 70 minut po skončení. Tedy nepochybně nikoli bezprostředně. Opozice hodlá podat stížnost k Ústavnímu soudu.
Přijímání zákonů a jejich změn má přesně daná pravidla. Ve Sněmovně soupeří pozice a opozice. Ta hra má probíhat férově. A zápas končí hlasováním. Pokud se nějaký trouba splete, hlasuje opačně, může se hned po skončení přihlásit a hlasování zpochybnit. Jenže to se nestalo. Zpochybněno bylo až po přestávce. Opozice teď říká: Příště bude hlasování zpochybněno za dvě hodiny, pak za dva dny. Nakonec se bude hlasovat tak dlouho, dokud vláda neprosadí svou.
Bohouš to má doma těžké
Sobotka zřejmě potřeboval ukázat sílu, proto hnal poslance do opakovaného hlasování. To však, zdá se, neodpovídá jednacímu řádu. Přitom mohl nechat zákon projít do Senátu, tam ho díky své senátorské síle zastavit a vrátit do Sněmovny. Ale on chtěl své soupeře ve straně pokořit hned.
Situace silně připomíná Tluchořovu „rebelii“ v ODS. Tehdy se proti Petru Nečasovi a jeho úspornému balíčku postavili tři modří poslanci. Pak se za nejasných podmínek vzdali mandátů a balíček prošel. Policie ty podmínky brala jako uplácení, ale Nejvyšší soud naznal, že poslanci tak jednat mohou. Což je pro politiky signál: smí se to. Kdoví, jak to ve Sněmovně probíhalo nyní, když si Šincl po 70 minutách vzpomněl, že hlasování zpochybní. - Rozdíl mezi tehdejší ODS a dnešní ČSSD tkví v tom, že tam byli rebelové nakonec tři, kdežto tady se jich sešlo 17 + 21.
Premiér má opět zavařeno. Opět problém. ČSSD je rozpolcená. A blíží se podzimní volby. Právě před nimi se voliči dozvěděli, že jim premiér nepřeje levný benzin. Poděkují mu za to? Blíží se též volba předsedy sociálních demokratů (jaro 2015). Chudák Bohouš, má to doma fakt těžké.
