V posledních týdnech graduje střet mezi pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), který vede Tomáš Martinec. Věc vypadá velmi osobně. O osobní averze však s vysokou pravděpodobností vůbec nejde. Mnohem spíš je v sázce nezávislost vyšetřování závažných korupčních (tunelářských, finančních) případů.
Policie je dnes žalobě de facto podřízena. Vyšetřování od jisté fáze dozoruje, ba řídí žalobce či žalobkyně. Policii se to zřejmě občas nelíbí a snaží se dozoru státních zástupců vyhnout. Trestní řád (paragraf 158, odstavec 1) tomu jistý malý prostor dává. Umožňuje provádět počáteční pátrání bez toho, že by žaloba byla informována.
Bradáčová na začátku dubna poslala dopis policejnímu prezidentovi Martinu Červíčkovi. Požádala, aby zkontroloval práci protikorupční policie (ÚOKFK). Podání má dvě části. První: Martinec se údajně pokusil Bradáčovou pošpinit. Druhá: některé kauzy jsou vyšetřovány podezřele, možná dokonce v rozporu s trestním řádem.
Očernění Bradáčové má souviset s vyšetřováním korupce na ministerstvu práce. Figuruje v něm manžel Bradáčové. Tři roky s ním nežije. Navíc se sama vyhodnotila jako podjatá a vyšetřování její úřad nedozoruje. Bradáčová je přesvědčena, že Martinec na ni „vyrobil kauzu". Dodejme, že šéf protikorupční policie obvinění odmítá.
Nejde jen o slunce
Jaké případy má ÚOKFK podezřele vyšetřovat? Bradáčová to oficiálně nesdělila. Server Česká pozice tvrdí, že jde o solární byznys, vyšetřování „společnosti Amun.Re, které polostátní ČEZ zaplatil pět miliard korun za solární projekty, jenže okolo jejích konečných vlastníků panují pochybnosti". Server upozorňuje, že už v roce 2011 společnost prověřoval Finanční analytický útvar ministerstva financí (FAÚ). Nález poslal protikorupčníkům. Letos v březnu to komentoval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09): „V případě Amun.Re jsem byl hluboce šokován z toho, že úroveň informací, na takové míře podrobnosti, které dostaly orgány činné v trestním řízení od finančně analytického úřadu, byly odloženy." To je vážná pochybnost. Buď o kvalitě vyšetřování, nebo dokonce o neochotě vyšetřovat.
Podle dalších informací, jež pocházejí z ministerstva spravedlnosti, nejde jen o Amun.Re, ale také o některé velké pražské kauzy: Opencard a případ vyvádění peněz z pražského dopravního podniku.
Tomu nasvědčuje fakt, že druhé kolo Opencard (obvinění současných radních, nikoli Pavla Béma a spol.) neřeší, jak by bylo logické, protikorupční policie, ale překvapivě budějovická expozitura protimafiánské složky policie (ÚOOZ). Tam věc odeslala žalobkyně z Prahy. Je možné, že to učinila na pokyn Bradáčové.
Metody z 50. let
Ve středu poslal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dopis policejnímu prezidentovi. Nejenže se zastává Bradáčové, ale zároveň tvrdě zaútočil na policii. Blažek napsal: „Policie se nemůže domnívat, že se státního zástupce zbaví metodami z 50. let." V jeho dopise jsou údajně jmenovány čtyři kauzy a má tu kupříkladu figurovat podivné vyšetřování pražského dopravního podniku a Opencard.
Tak silný střet spravedlnosti s policií u nás nepamatujeme. Z dopisu Blažka jednoznačně vyplývá, že se protikorupční policie, její šéf, postavila proti Bradáčové a že použila nezákonné metody.
Pozoruhodná je reakce ministra vnitra Jana Kubiceho (bez politické příslušnosti). Za Martince se nebije ani náhodou. Naopak říká, že podle něj je Bradáčová ženou na svém místě, která ví, co dělá, a dělá to dobře.
Podáním Bradáčové se zatím zabývá pouze kontrola policejního prezidenta. Jenomže dopis ministra Blažka je tak ostrý, že věc patří Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Ta by měla Martince šetřit. Je to ostatně v jeho zájmu. Pokud ÚOKFK pracuje bezvadně (výsledky ovšem, bohužel, nevidíme, spíš se k nám dostávají naprosto opačné informace), nemá se Martinec čeho bát. Pokud je tomu naopak, pak by měl opustit tuto klíčovou policejní pozici.
Strach (nejen) ODS
Zkusme jít ještě víc dál, do prostor, kam není vidět a o nichž chybí přesné informace. Nástup Bradáčové do Prahy provázel strach ODS. Modrá strana ji nechtěla. Kvůli ní padl Jiří Pospíšil (ODS). Byl premiérem odvolán z postu ministra spravedlnosti. Čekalo se, že Bradáčová do funkce vrchní pražské žalobkyně nebude vpuštěna. Nakonec, podle interních zpráv, dostal nový ministr Blažek pokyn, že ji smí jmenovat. Není divu: tlak médií a veřejnosti byl velmi silný. ODS ztrácela body, premiér Petr Nečas (ODS) neměl jinou volbu.
Z nemilované, nenáviděné žalobkyně se ale stala blízká spolupracovnice Blažka. Ministr její nekompromisní přístup podporuje. To je nóvum. Pro ODS a kmotry, kteří jsou na stranu stále ještě navázáni, tak vzniká problém. Každý úspěch Bradáčové se může proměnit v malér modré strany. A jistě nejen ODS. Bradáčová je ohrožený druh, po krku jí jdou političtí a mafiánští predátoři.
Zmíněné kauzy jsou spojeny jednak s nejvlivnější firmou v zemi (ČEZ), potažmo tedy s jejím bývalým šéfem Martinem Romanem, a dále s pražskými velekmotry. Všimněme si, že ÚOKFK má šetřit kupříkladu vyvádění peněz z Lesů ČR (nejde samozřejmě jen o „pražské" kauzy). Věc se táhne dlouho, ale podle zpráv z této stoprocentně státní firmy její původní vedení stačilo provést masivní skartaci. Měli na to dost času. Kolem Lesů se stále děje strašně málo. Přitom znalci firmy mluví o napojení na vlivného pražského kmotra.
Sledujeme dva základní střety: Martinec kontra Bradáčová (ten je vidět a slyšet) a kmotři, případně megakmotr kontra Bradáčová (ten není vidět, ale nejspíš bude podstatou sporu). Pokud to tak je, pak se Bradáčová zřejmě domnívá, že šéf ÚOKFK pracuje pro druhou stranu. A to by bylo hodně zlé. Přejme si, aby to tak nebylo.
Bylo by naivní si myslet, že s nástupem Bradáčové nastala zásadní změna, všechno už funguje. Něco málo se mění na státním zastupitelství (žalobkyně byla údajně velmi zděšena interiérem pražské vrchní žaloby). Ale zároveň se mobilizují všichni lidé, které Bradáčová ohrožuje. Jak v žalobě a policii, tak jinde. Je to kdo s koho. Na své straně má Blažka a Kubiceho. Dva ministry. Víc nic. Dohromady jsou na této úrovni tři proti přesile.
