V neděli 23. března uběhly dva roky ode dne, kdy opilý lobbista a pražský kmotr Roman Janoušek přejel svým Porsche Cayenne ženu. Policie nejprve usoudila, že se dopustil úmyslného těžkého ublížení na zdraví, později ale přitvrdila a čin překvalifikovali na pokus o vraždu. Janoušek nejdřív naboural auto té ženy, ujel, ona ho doběhla na světlech, chtěla jeho vůz zastavit a lobbista ji srazil. Poté opět ujel. Dokonale pirátský čin.
Janoušek si najal výtečného advokáta Víta Širokého. Může si dovolit objednávat posudky, které oponují posudkům policie. Poraněnou ženu bohatě odškodnil. Celou hru natahuje jak gumu u trenek.
Oněch 24 měsíců od nehody samozřejmě veřejnost popuzuje a vede k úvahám typu: Spáchat to někdo neznámý, obyčejný člověk, vůbec by se s ním nemazali a už by seděl. – Pravdou ale také je, že spáchat to někdo „obyčejný“, těžko by ho policie obvinila z pokusu o vraždu. – Ten případ, jak každý ví, je všecko jen ne obyčejný. Veřejnost ho napjatě sleduje a, přiznejme si to, žízní po pomstě. Dokonce to vypadá, že po pomstě žízní i policie a žaloba.
Janoušek má více výhod. Má moře peněz. Najal si výtečného advokáta Víta Širokého. Může si dovolit objednávat posudky, které oponují posudkům policie. Poraněnou ženu bohatě odškodnil. Celou hru natahuje jak gumu u trenek. Proč nestojí o rychlé řešení? Důvody jsou dva: s plynoucím časem poněkud opadají vášně. Druhý: Janoušek s vysokou pravděpodobností půjde sedět a to se mu nechce. Kdyby nešel, byl by to výsměch – byl opilý, dvakrát ujel z místa dvou nehod, přičemž při té druhé zavinil těžké zranění.
Exemplární případ
Jiná věc ovšem je, že se z Janouška stal symbol, exemplární případ. Kmotr. Muž v pozadí, napojený na politiku, vydělávající stamiliony. Všecko tu hraje dohromady, pracháč, lobbista s velekontakty, který se chová jako nadčlověk.
Policie přesně ví, kdo je Roman Janoušek. Ví mnohem víc než veřejnost. Má vůči němu navíc komplex: léta si na něj netroufala, ač měla informace o tom, co dělá, jak vydělává peníze. Policajti také dobře vědí, že Janoušek musel mít krytí jak v policii, tak na státním zastupitelství. Odtud ten jeho pocit nadřazenosti, nepostižitelnosti.
Jiná věc ovšem je, že se z Janouška stal symbol, exemplární případ. Kmotr. Muž v pozadí, napojený na politiku, vydělávající stamiliony. Všecko tu hraje dohromady, pracháč, lobbista s velekontakty, který se chová jako nadčlověk.
Někdy před dvěma roky se policie začala od politiků odpoutávat. Začala „zvedat hlavu“. Přitom byla a je zdecimovaná. Mnoho schopných detektivů znechuceně odešlo do civilu. Nadřízení jim bránili, aby lidi jako Roman Janoušek vyšetřovali. Ve sboru často zbyli ti méně schopní, kteří si hrají na kovboje, místo aby pracovali jako profesionálové. Žalobci na tom zřejmě nejsou o moc jinak. Proto dnes Romanu Janouškovi hrozí teoreticky až 18 let (!) za pokus o vraždu. Což je při vší úctě absurdní a směšné. Vypadá to spíš jako pokus o mstu než snaha o spravedlnost. Janoušek opravdu těžko chtěl tu ženu na ulici před svědky zamordovat, těžko ji plánoval sprovodit ze světa. To je tak přehnané, že to cítí každý.
Malý příměr. To, že se Janoušek pokusil onu ženu zavraždit, je asi tak stejně pravděpodobné, jako že kmotra ČSSD Romana Housku někdo zavraždil náhodou. Jak se nám nyní vyšetřovatelé snaží namluvit.
Obvinění lobbisty Janouška z pokusu o mord přesně vykresluje naši policii, která se potácí ode zdi ke zdi. Léta nic. Léta zřejmě strážci zákonnosti Janouška pilně kryli. Pak se opije a nabourá, zbaběle ujede a šup, je z něj rovnou vrah. Působí to trapně, nevěrohodně.
Lid by Janouškovi těch 18 let natvrdo možná ze srdce přál. Je to přece symbol všeho zla i s tím svým Porsche Cayenne, které mělo značku 4A3 1968, tedy rok Janouškova narození, ale psáno bylo na nechvalně proslulou vydavatelskou firmu Ora Print, jíž v letech 2002–2010 Všeobecná zdravotní pojišťovna vyplatila 700 milionů korun a v níž působil exministr vnitra Radek John, bývalý loutkový předseda VV, který pracoval pro Víta Bártu.
Za kšefty stíháni nejsou
To je Česko jako na dlani, jak vymalované. To jsme my 25 let po revoluci. Takhle vypadáme, takhle se u nás dělá politika. (Ať nikdo netvrdí, že to volbami skončilo, je to systém, po léta zaváděný a zavedený systém.)
Ale zpět k lidu žíznícímu po pomstě. Jak se z Janouška stal symbol zla? Z tajné služby BIS unikly tajné odposlechy, na nichž si bývalý špičkový politik ODS a bývalý primátor Prahy Pavel Bém povídá s tímto lobbistou. Dohadují kšefty. Jsou to děsivé, skandální nahrávky, které ukazují, jak to u nás chodí. Ani Bém, ani Janoušek za věci, které dohadovali, nejsou stíháni. Jen se vyšetřuje (taky už pěkně dlouho), odkud a za jakých okolností unikly.
Ve skutečnosti je strašné to, že pořád nevíme, jak to bylo s odposlechy Béma a Janouška, proč vláda nic nedělala s informacemi BIS, které se nepochybně Janouška týkaly, proč se tak vleče stíhání lidí, kteří Janouška kryli, proč je exprimátor Bém stále dál naprosto v klidu.
Zřejmě je vynesl bývalý bizon (zaměstnanec BIS), který se pak stal analytikem protikorupční policie. A znovu se obloukem vracíme k jádru věci: tajný státní agent ukradne tajné nahrávky a předá (prodá?) je politikovi Vítu Bártovi. Ten je použije v politickém boji. Jsou zveřejněny, ale ani Béma, ani Janouška policie za ty čachry nestíhá. Nejen to. Dodnes nevíme, proč vláda, která musela tyto informace od tajné služby dostat, nic nedělala.
Lidem přijde strašné, že 23. března už utekly dva roky od nehody Janouška, a ono stále nic, další stání bude až v dubnu. Až soud dostane posudek, který zpracovává Ústav soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a který má rozhodnout, zda lobbista ženu viděl, kde stála, když ji nabral, nebo ne. Ty dlouhé dva roky lze chápat: Janoušek má peníze na kvalitní zastupování, hájení, má peníze, aby si zaplatil svoje posudky, má na to, aby věc zdržel.
Ve skutečnosti je strašné to, že pořád nevíme, jak to bylo s odposlechy Béma a Janouška, proč vláda nic nedělala s informacemi BIS, které se nepochybně Janouška týkaly, proč se tak vleče stíhání lidí, kteří Janouška kryli, proč je exprimátor Bém stále dál naprosto v klidu. - Stíhat Janouška za vraždu pak opravdu vypadá mnohem spíš jako pomsta než popis jeho opileckého skutku.
Vrchní patra v klidu
Symboly jsou nebezpečné. Zastupují ty druhé. Janoušek je nyní symbolem kmotrovství. Podobně jako lobbista a podnikatel Ivo Rittig. Nyní oblíbený cíl státních zástupců i policie. Jistě na něj míří právem. Ale pro Rittiga platí totéž, co platí pro Janouška: léta měl krytí, systém mu umožnil stát se kmotrem, jeho vliv sahal až na Úřad vlády, odkud měl zřejmě i tajné zprávy BIS, které, můžeme se domnívat, mohly klidně pojednávat právě o něm. Je známo jeho napojení i na jiné politiky, bývalé ministry, poslance, zastupitele.
Ivo Rittiga v některých kauzách zastupuje advokát Vlastimil Rampula, bývalý vrchní pražský státní zástupce (tedy muž v hierarchii SZ opravdu vysoko postavený). K tomu se dá dodat jediné: vítejte v Česku.
Zpět k symbolům. Vypadá to, že Roman Janoušek a Ivo Rittig jsou ti nejnebezpečnější. Když je policie a státní zastupitelství dostane, bude vše vyřešeno. Omyl. Takových pánů je mnohem víc a fungují dál. Nereprezentují vrchní patro zločinu. Ty nejmocnější nikdo nestíhá.
