Helena Truchlá Helena Truchlá | Komentáře
1. 7. 2022 7:29

Je krize a němečtí Zelení znovu triumfují. Nepanikaří z uhlí ani tanků

Strana, která proslula ochranou přírody, odmítáním jaderné energetiky a pacifismem, se postupně mění v postideologickou partaj, která se řídí hlavně realitou. Válka na Ukrajině nepřinesla do jejích postojů revoluci, jen přispěla k jejich dalšímu přirozenému vývoji. A Zeleným díky tomu v nejdůležitější zemi Evropy znovu rostou preference.
Dvě tváře Zelených - spolupředsedové Annalena Baerbocková a Robert Habeck.
Dvě tváře Zelených - spolupředsedové Annalena Baerbocková a Robert Habeck. | Foto: Reuters

"Chtěli jsme víc," musela připustit jejich šéfka Annalena Baerbocková loni 26. září večer. O pouhých pár měsíců dříve si dělala nárok na kancléřské křeslo, které ale nakonec obsadil sociální demokrat Olaf Scholz. V parlamentních volbách Zelení skončili s méně než 15 procenty hlasů až třetí. A i když to byl jejich historicky nejlepší výsledek, provázela jej pachuť nenaplněných ambicí.

O pár měsíců, jednu ruskou invazi a energetickou krizi později je strana znovu na vzestupu. Když se výzkumníci Němců ptali, které politické síle nejvíc věří, že by dokázala vyřešit aktuální problémy země, uvedl Zelené stejný podíl lidí jako konkurenční sociální demokraty a křesťanské konzervativce dohromady.

Foto: Jiří Kropáček, Jakub Plíhal

Ze všech zelených politiků jsou přitom zdaleka nejvíc vidět právě ti dva vládní představitelé, kteří před tři čtvrtě rokem nedokázali naplnit vysoká předvolební očekávání: ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

Přinejmenším druhého z obou zmíněných nejspíš už zaznamenali i Češi, a to v souvislosti s jeho oznámením, že spolková vláda udělá potřebné kroky, aby mohla nechat déle v provozu německé uhelné elektrárny - a vyrovnala tak hrozící nedostatek plynu z Ruska.

Cože? Zelení chtějí spalovat uhlí? Ano, ačkoliv v českém kontextu zpráva často pozbývá klíčového kontextu: nejde vůbec o to, že by Němci chtěli spoléhat na špinavý zdroj elektřiny a tepla déle, právě naopak. Nicméně krátkodobě a časově striktně omezeně si tak chtějí vypomoci v nouzi. Země se totiž minulý čtvrtek přesunula už do druhého ze tří stupňů stavu ohrožení nedostatkem plynu. Situace je opravdu vážná, všichni musíme šetřit, oznámil veřejnosti ministr Habeck.

V posledních týdnech se právě on stává poslem špatných a na první pohled "nezelených" zpráv pravidelně. Přesto je suverénně nejoblíbenějším politikem. Baerbocková, kterou před volbami připravily skandály s přikrášleným životopisem a obvinění z plagiátorství o podporu, je nyní druhá. Zaostává za ní i kancléř Scholz, kterému se pak v hodnocení nyní vyrovná i tradičně spíš přehlížený šéf ministerstva zemědělství. To je nyní rovněž v zelených rukou.

Realisté s idejemi

Jak je to možné? Na rozdíl od kancléře Scholze mají Zelení v časech krize nepopiratelnou výhodu: důvěryhodnost. V minulých letech hlasitě kritizovali příliš proruskou politiku, kterou zastupovala sociální demokracie, ale také konzervativci exkancléřky Angely Merkelové. Zatímco vláda s Kremlem domlouvala spuštění kritizovaného plynovodu Nord Stream 2, vyrazil tehdy ještě opoziční politik Habeck na frontovou linii na Donbasu a odtud vyzýval Berlín k dodávkám zbraní Ukrajině. Krok, právem kritizovaný za načasování do předvolební kampaně, nakonec předznamenal historický zlom v letitém postoji spolkové republiky - dnes už Němci kvůli ruské agresi zbraně Kyjevu posílají ve velkém.

"V situaci, kdy lidé brání své životy, demokracii a svobodu, musí být Německo a také Zelení připraveni na realitu - a tato realita je realitou, která musí odmítnout agresora," prohlásil Habeck při jednom z veřejných vystoupení letos na jaře. Důraz na slovo realita nelze přehlédnout. Je totiž také kompasem úspěšné zelené politiky, která je teď tolik vidět.

Strana, která "vyrostla" na ochraně přírody, odmítání jaderné energetiky, pacifismu - a také v opozici k vládnoucí garnituře někdejšího socialistického východního Německa -, se postupně stala partají, jež s velkou kredibilitou pokrývá veškeré aspekty správy nejsilnější evropské ekonomiky. Jak si Robert Habeck uvědomil už před více než 10 lety, v zemi dlouho chyběla strana, která by na otázky o budoucnosti německé společnosti, konceptu rodiny nebo i ekonomiky odpovídala progresivně, spíš levicově, ale zároveň neideologicky. Která by se víc než vlastními dogmaty řídila onou realitou, jak Zelení rádi zdůrazňují.

Realita se s válkou na Ukrajině výrazně změnila a Zelení na to dokázali reagovat. Jejich akceschopnost vyniká zejména v kontrastu se Scholzovými sociálními demokraty, kteří se s novými geopolitickými a ekonomickými podmínkami sžívají jen velmi pomalu a bolestně. I proto jsou nyní Zelení, jež jinak charakterizuje apel na mír a lidská i občanská práva, schopní veřejnosti věrohodně vysvětlit, proč Habeck čile jezdí shánět fosilní náhradu za ruský plyn do autoritářských zemí, jako je Katar. Proč navrhuje uhlí jako řešení. A proč prosazuje dodávky tanků na Ukrajinu. Zelení se prostě naučili mluvit s lidmi jazykem, který má potenciál oslovit masy.

Šéfka diplomacie Baerbocková mezitím sklízí uznání v Kyjevě (který v květnu navštívila jako první členka německé vlády a víc než měsíc před kancléřem) i ve Washingtonu. Když opakuje, že Ukrajina musí válku vyhrát, zatímco Scholz s jasnými prohlášeními váhá, je to ona, kdo působí jako politik, který se umí rozhodovat.

Jaderný test

Otázkou samozřejmě zůstává, jestli vysoká popularita Zeleným vydrží. Nelze ovšem přehlédnout, že zatím celkově drží vzestupný trend. Před 11 lety poprvé v historii obsadili křeslo zemského premiéra. Bylo to v Bádensku-Württembersku a k úspěchu je popostrčila jaderná havárie v japonské Fukušimě, která předznamenala rázné německé "nein" jaderné energetice. Teď má vládu se zelenou účastí 11 ze 16 spolkových zemí. A právě jádro se může stát tématem, na kterém Habeck a spol. funkčnost oné postideologické politiky řízené realitou otestují.

Letos na silvestra se totiž mají zavřít tři německé jaderné reaktory, poslední, které jsou ještě v provozu po fukušimském obratu. Většina společnosti momentálně souzní s návrhem, aby byly s ohledem na hrozící energetickou krizi a výpadky dodávek v provozu déle. Výjimkou jsou podporovatelé Zelených: ti jen těsně odmítají jádro víc než uhlí - podobně jako zatím i Habeck. Bude zajímavé sledovat, jakou cestou se on a celá strana nakonec vydají.

Video: Trailer z Nebe nad Berlínem

Nebe nad Berlínem vypráví alegorický příběh o andělovi, který se vzdává nesmrtelnosti. | Video: Basis-Film-Verleih GmbH
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy