David Klimeš David Klimeš | Komentáře
18. 9. 2020 7:30

Jen ne Švédsko na divoko. Za čekání na volby by se vir premiérovi krutě pomstil

Neřízeným promořováním by se Česko jistě zapsalo do historie. Může si ale dnes něco takového zodpovědný politik vzít na triko?
A takhle jsme pak tu křivku stlačili dolů... Andrej Babiš v rozhovoru se švédským premiérem Stefanem Löfvenem.
A takhle jsme pak tu křivku stlačili dolů... Andrej Babiš v rozhovoru se švédským premiérem Stefanem Löfvenem. | Foto: ČTK

Vedle množství nakažených, testovaných či zemřelých musíme od nynějška sledovat i jedno další veledůležité epidemiologicko-statistické číslo: počet prodaných židlí. Čím více jich bude, tím je pravděpodobnější, že se provozovatelé hospod a klubů snaží obejít vládní nařízení, podle kterého může být otevřeno jen pro sedící.

Prakticky všechna protiepidemická opatření jsou dnes polovičatá - a tragická. Vycházejí z premisy, že jen trochu utáhneme šrouby a uvidíme. Takto bylo možné postupovat v srpnu. Nyní jsme ale smutnými rekordmany Evropy, nezvládáme ani dotrasovat nakažené, natož abychom šíření viru brzdili.

Racionální vysvětlení pro to není žádné - krom jediného: je nutné fingovat bezproblémovou situaci do krajských voleb, rychle zkasírovat hlasy a pak vše znovu uzavřít skoro jako na jaře.

Pokud toto je plán, pak naši vládní bohové musí být opravdu šílení.

Boom, který vůbec nemusel nastat

Když předseda vlády začne naříkat, co všechno zase musel proti své vůli udělat, přesně ví, čeho chce docílit - odvrácení pozornosti. Jako nyní, když si stěžuje, že jsme celé léto měli mít roušky a respirátory jako on, ale že všichni po něm chtěli návrat k normálu, takže neměl na výběr. Účel to splnilo: propukla mediální vřava a o důležitých věcech už se nebavíme.

Jednou z nich je teď bezpochyby fakt, že Česko se pokouší o švédský způsob boje s virem, ale velmi na divoko. Jedna z jarních mediálních fake news zněla, že se Švédové pod vedením epidemiologa Anderse Tegnella na vše vybodli. Nebyla to pravda - kdo mluvil v uplynulých měsících s někým ze Švédska, jistě může odrecitovat, jaká řada omezení tam byla zavedena nebo aspoň doporučena. Protože cílem ve Švédsku nikdy nebylo viru zcela popustit uzdu, jen specifickým způsobem balancovat kapacity zdravotnického systému.

A to dnes v Česku bohužel neplatí - vážně nemocných je zatím málo, ale tragickou vládní politikou jsme vytvořili úplně zbytečný vrchol poptávky a některá "ára" proto již nyní nezvládají přijímat necovidové pacienty. To samé platí o zcela přetížených hygienických stanicích. Tegnell se možná bude jednou Švédům zpovídat za mylný postup, ale jeho argumentem bude právě to, že dokázal uřídit nápor na zdravotnický systém.

Fakt, že Česko situaci přestává zvládat už na začátku školního roku, tedy ještě před nástupem podzimních chřipek, působí až neuvěřitelné. Lidé už nyní čekají na testy celé dny. Nevědomky si předávají vir při čekání na výtěr a dál jej roznášejí, protože nejsou dotrasovaní. Řešením má přitom být, že si nasadíme roušky nikoli předtím, ale až potom, co se nákaza nekontrolovaně šíři. Můžeme si ale aspoň sednout v hospodě na židli, aby bylo vládnímu výnosu učiněno zadost.

S jistou mírou nadsázky to začíná připomínat moment, kdy v černobylské elektrárně zhasl čtvrtý reaktor.

Raději dříve než později

Co je třeba dělat, není zas tak těžké shrnout. Je v našem nejvyšším zájmu dohnat, tedy dotrasovat, vir. Vláda se vymlouvá, že na posílení hygieny o call centra potřebuje měsíce. Už před prázdninami jí ale výzkumné agentury nabízely své kapacity i lidi vycvičené na cílené dotazování. Odpovědí bylo hrdé odmítnutí jejich služeb. Dnes tedy kabinet má, co si v létě bohorovně sám navařil.

Trasování je přitom třeba posílit ne do měsíce, ne do týdne, ale do tohoto víkendu - buď o zaměstnance státu či objednávkou zmíněných agentur.

Jakmile budeme schopni nákazu zase monitorovat, je třeba se zaměřit na skupiny, kde se šíří nejrychleji. To jsou nyní mladí ve věku od 16 do 24 let. Štěstím v neštěstí je, že staří lidé se stále ještě docela dobře chrání a moc kontaktů nemají, takže nejohroženější skupinu nová vlna ještě nestačila zasáhnout. Jak dlouho to ale bude trvat, vydrží-li nám aktuální míra nezodpovědnosti?

Než předstírat jakoukoliv výuku s rouškami, což je prakticky nemožné, je lepší středoškoláky a vysokoškoláky do odvolání poslat na distanční vzdělávání. Školy v současné situaci představují mnohem podstatnější uzlový bod než hospoda - ať v ní stojíte, či sedíte.

Starší pracovníci ve firmách by také měli jít okamžitě na home office. Pak už zbývá jen v závislosti na vývoji dál selektivně omezovat běžný provoz v jednotlivých regionech podle potřeby, dokud situaci nedostaneme všude pod kontrolu.

Je to jistě náročné, drahé, ale také celkem jednoduché. Jenže minimálně v některých regionech by to až příliš připomínalo jarní všeobecnou karanténu, což je nejspíš před volbami obtížné připustit…

Lid jako záminka

Premiérův nářek, že jen dělal, co lid chtěl, je o to bolestnější, že na jaře neměl žádný problém proti veřejnému sentimentu vystoupit. A ještě že tak! Nepřejme si vědět, co by se tu dělo, kdyby se byl podvolil pohádkám o chřipečce a zalekl se křiku, že jako každý autoritář prostě jen miluje omezování naší svobody.

Tehdy naštěstí neustoupil. Teď bezodkladně potřebujeme, aby v sobě to odhodlání našel znovu a zatáhl za záchrannou brzdu.

Ano, ještě před krajskými volbami.

Život v pandemii - René Levínský | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nový poslanec ANO Samaš složil slib, nahradil Hniličku

Nový poslanec hnutí ANO Miroslav Samaš složil v úvodu jednacího dne sněmovny slib. V dolní komoře nahradil předsedu Národní sportovní agentury Milana Hniličku (ANO). Hnilička se v úterý vzdal mandátu kvůli porušení protiepidemických opatření.

Samaš (54) dříve působil jako místostarosta Rakovníka. Hnilička odešel z dolní komory v souvislosti s víkendovou účastí na oslavě v teplickém hotelu. V čele sportovní agentury by rád zůstal.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Indonéská sopka Merapi obnovila aktivitu, chrlí lávu

Nejaktivnější indonéská sopka Merapi ve středu vybuchla a do délky 1500 metrů po jejím svahu vytekla láva. Jde o její nejprudší aktivitu od listopadu, kdy úřady zvýšily stupeň nebezpečí v blízkosti sopky. Při jejím výbuchu v roce 2010 zemřelo 347 lidí.

Merapi leží na hustě obydleném ostrově Jáva, poblíž historického města Yogyakarta. Je nejaktivnější z desítek sopek na indonéském území a v nedávné době vybuchla několikrát.

Nebezpečí je nyní na druhém nevyšším stupni a úřady zakázaly vstup do pětikilometrového okruhu kolem kráteru. Merapi se zvedá do výšky 2968 metrů a vulkanologové na její zvýšenou aktivitu upozorňují od loňského listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy