Česko je zemí Evropské unie. To znamená, že my jsme Evropská unie. Už dávno neplatí žádné my a oni, patříme mezi my. Přitom bychom v posledních letech snadno mohli podlehnout dojmu, že nejsme členy EU, ale V4 (Visegrádské čtyřky) a že V4 je něco jako obranný val proti nebezpečné EU.
Sledujeme jakýsi český, polointernacionální, pubertální nacionalismus, ohrazování se, opevňování. Komické na tom je, že to nadnárodní shlukování nacionalismu nemá smysl. Dobře to bylo vidět okolo odhalení kauzy Vrbětice, tedy vyhození českých muničních skladů ruskou tajnou vojenskou službou GRU; proruská maďarská vláda nás nepodpořila.
Přesto platí, že "my jsme EU" (a předpokládám, že z toho má stále dál většina občanů radost a je za to vděčna). Zajímavá je pak analýza, kterou pro projekt České zájmy v EU vypracovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Její závěry ukazují, jak česká vláda vnímá Evropskou unii a její špičkové instituce: z 97 jednání ministrů unijních zemí na Radě EU, která se uskutečnila za poslední rok, se ti čeští účastnili méně než poloviny. Ostudné. Škodlivé.
O tom, jaký význam má EU pro Česko, snad nikdo nepochybuje. Ostatně kupříkladu premiér Andrej Babiš (ANO) zjevně neplánuje vyvést naši zemi ven, v tom se liší od prezidenta, ten by zřejmě rád. Babiš si jako byznysmen, jako člověk mající obří holding Agrofert uložený ve svěřenském fondu (který navíc zjevně ovládá), plně uvědomuje, že jsme jako stát bez EU namydlení, unie je naše přítomnost i budoucnost.
K tomu projekt České zájmy v EU připomíná, že již "za rok bude Česko podruhé v historii šest měsíců řídit Evropskou unii. K přípravám neodmyslitelně patří i formulace priorit a cílů, která je možná především díky sledování evropské agendy. Tu by měli čeští úředníci a ministři sledovat z popisu své práce, v čase příprav předsednictví však o to bedlivěji - v jejich rukou koneckonců bude legislativa s dopadem nejen na předsedající stát, ale i celou unii."
U nás se o českém předsednictví prakticky nemluví, jako by nebylo důležité. Proč? Ono se pak blbě tvrdí, že unie je "o nás bez nás", že tam jdou "proti nám" a další nesmysly. Platí dvě reality, že jsme EU a že ji za rok povedeme, takže nějaké výmluvy, že "tam" nemáme hlas, vůbec nepadají v úvahu. Můžeme ho mít, záleží jen na nás.
Záškoláci
Asociace pro mezinárodní otázky píše o "docházce" při jednání ministrů na Radě EU. Působí to tak trochu jako ve škole, přítomen, nepřítomen, být za školou bývala kdysi frajeřina, žák tím dával najevo, že je škola blbá, že na ni kašle. Tady ovšem nejde o vyučování, o školu a záškoláctví, nýbrž o dohadování evropské legislativy, strategie.
Jezdil jsem na podobná setkání - ministrů vnitra a spravedlnosti - v době, kdy jsme ještě nebyli členskou zemí EU, jen jsme o tom snili, vláda Václava Klause teprve podala přihlášku. A přece i tehdy to byla setkání cenná a zajímavá, kde záleželo na tom, co řeknete, s čím vystoupíte. Natožpak dnes, kdy jsme součástí EU, a kdy jí máme za chvíli dokonce předsedat.
Podívejme se na "Brusel" odtud, z Česka. Ministryně Alena Schillerová, která neumí pořádně anglicky, se podle AMO účastnila všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Neznalost jazyka se dá vyřešit tlumočníkem. Schillerová dává najevo aspoň zájem.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se zasedání ministrů spravedlnosti neúčastnila ani jednou. To je slušně řečeno zvláštní, je to bojkot. Nevím, jak je na tom Benešová s angličtinou, ale o to nejde, může tam vystupovat prostřednictvím tlumočníka. Ona však dává najevo masivní nezájem. Jako bychom si v oblasti práva a spravedlnosti vedli kdovíjak suverénně. Přitom máme prezidenta, který nebere vážně ústavu, a premiéra, který se plácá v obřím střetu zájmů a je obviněn z dotačního podvodu. Nejvyšší státní zástupce nedávno oznámil složení funkce, neboť čelí tlaku Benešové.
V oblasti spravedlnosti jsme všechno jen ne premianti. Propadající záškoláci, kteří jako by do EU ani nepatřili. (Další dva státy evropsky toxické V4 jsou na tom podobně, Poláci a Maďaři.) Nevíte, jestli je Benešová líná, nebo jestli chce dát zemanovsky najevo, že na EU kašle, že my si to tu děláme všecko nejlíp. Nebo jestli se jen stydí, že neumí jazyk. Netuším, ale škodí nám. Vypadáme (podobně jako v NATO, kde neplatíme, co jsme se zavázali platit) jako černí pasažéři. Pasažéři s nataženou rukou: sypej, Brusele, dotace a s ničím nás neotravuj.
Pilný, ale toxický Babiš
Zasedání Rad zaměřených na školství, výzkum, sport a mládež se neúčastní ani ministr školství Robert Plaga. U něj asi nepůjde o bojkot Evropské unie, předpokládám, že nejde ani o neznalost jazyka, spíš to bude důsledek pandemie covidu a množství práce. To však nic nemění na faktu, že je to úplně špatně. Copak není školství, vzdělání, "vzdělanostní společnost" neustále vydávána za vládní prioritu? Copak si tady suverénně vystačíme sami? Vážně nepotřebujeme znát pohled druhých? - Potřebujeme. Jak prase drbání.
Za nás se zřejmě nejvíc účastní premiér Babiš zasedání Evropské rady. Jenomže tato česká účast má své velké nedostatky. Babišův střet zájmů, o kterém ví každý. Babišův postoj k pomoci zemím trpícím přívalem uprchlíků a jeho odmítání přijmout je. Babišovo "rebelování" v rámci překonané, pro nás dnes již doslova nebezpečné, škodlivé V4. Vidíme, jak Babiš není s to vyjednat, co potřebujeme (viz třeba druhou vlnu rozdělování vakcín). A bude se to zhoršovat.
Andrej Babiš na začátku svého vládnutí mluvil o "vládě odborníků", o tom, jak on přinese do politiky firemní profesionalitu (zatím to funguje jen naopak, jeho vládnutí prospívá Agrofertu a jeho osobnímu majetku), "nejsme jako politici" a podobné výkřiky. Výsledek strašný. Stali jsme se osinou v zadku EU, pomalu se posouváme na úroveň Orbánova Maďarska (a víme, že Viktor Orbán je Babišův vzor).
Představa, jak třeba ministr Karel Havlíček mluví na setkání ministrů EU (pokud tam tedy hovoří stejně jako na českých tiskovkách), je tristní. A takhle můžeme pokračovat u mnoha dalších. Vláda odborníků se nekoná, odborníci od ní utíkají pryč. Nebo jsou vyhazováni, protože jsou odborníci. A v EU, kterou Češko životně nutně potřebuje, se nechytáme. Máme-li uspět, máme-li se stát plnohodnotným státem unie, nikoliv jen rebelem z V4, tohle se musí změnit. Pokud možno ještě předtím, než budeme unii předsedat.
