Martin Fendrych Martin Fendrych | Komentáře
26. 9. 2022 11:30

Jsme ve válce?

Část lidí u nás tvrdí, že v žádné rozhodně nejsme, nikdo nám ji nevyhlásil, armády na našem území nebojují. Fakticky ji proti nám však Rusko vede už celé roky. A od 24. února 2022 velmi intenzivně.
Tenhle muž je válka. Válka proti Západu.
Tenhle muž je válka. Válka proti Západu. | Foto: Reuters

Premiér Petr Fiala, ministři, část novinářů včetně mě i mnoho dalších lidí dnes mluví o tom, že jsme ve válce. Ve válce s Ruskem, na straně napadené, ničené Ukrajiny. Proti tomuto tvrzení se však ozývají četné hlasy, podle nichž v ní rozhodně nejsme, boje na Ukrajině se nás netýkají a jen nás do nich "zatahuje" vláda, nebo se snaží zatáhnout NATO a Evropská unie. Jak to tedy je? Pokusím se odpovědět a nabídnout několik argumentů.

Nejprve dva hojně užívané. Právně ve válce opravdu nejsme, Rusko nám ji nevyhlásilo, ani my jemu. To je fakt. Zároveň platí, že se na našem území neválčí a vojáci české armády neválčí proti Rusům na napadeném území Ukrajiny. Fakticky, "armádně", tedy ve válce také nejsme. Rusové nám nebombardují školy, školky, nemocnice, přehrady, neobsadili naše atomové elektrárny, neznásilňují naše ženy, děti a muže, nemučí naše zajatce, neunášejí naše občany nejrůznějšího věku a pohlaví do Ruska.

Problém tkví v tom, že žijeme v 21. století a mnoho věcí se změnilo. Argumenty pro "nejsme ve válce" vycházejí ze zastaralých představ o řádu a uspořádání světa, drží se překonaných pojmů, vycházejí z nereálné představy, že smyslem války je především fyzicky zabrat území, okupovat. Jejím smyslem dnes ale může být také rozvrat vybraného státu, jeho rozbití zevnitř, rozeštvání jeho obyvatel proti sobě, zpochybnění demokratického uspořádání, směřování i zařazení země - v našem případě do struktur Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Existují tedy bohužel i velmi silné argumenty pro to, že Česká republika ve válce je. A dokonce mnohem déle než ode dne, kdy Rusko bezdůvodně napadlo Ukrajinu, tedy od 24. února letošního roku.

Když jsem na sociálních sítích položil otázku, zda jsme, nebo nejsme ve válce, dostalo se mi řady odpovědí. Jedna zněla: "Součástí ruské agrese je i agrese vůči slovům a jejich významům", další tvrdila, že pro Česko ve válce mluví "asymetrie vyjádření, asymetrie hodnot, asymetrie činů Ruska, nedodržování mezinárodně uznaných konvencí a smluv" a naopak proti "definice války, která je ale zastaralá, protože neodpovídá současným projevům nepřátelského chování agresora".

Pokud jde o mezinárodněprávní pojmy, měli bychom si uvědomit, že z tohoto pohledu není ve válce ani Ukrajina, neboť jí nic takového Rusko nevyhlásilo. Absurdní. Právní hodnocení tedy dnes zjevně nemůže poskytnout smysluplnou odpověď, protože dnes a denně vidíme, že Ukrajina ve válce je. A to ve strašlivé.

Válka o hodnoty

Důležité je, že jsme se nepochybně ocitli v boji či válce o hodnoty. Dlouho, celé roky pozorujeme útok na ně i na základní pojmy, které drží náš svět pohromadě. Na slova jako jsou pravda a lež, dobro a zlo, právo a bezpráví.

Výmluvný příklad: Rusko podle vlastních vyjádření na Ukrajině nevede válku, provádí tam jen "speciální vojenskou operaci". K té speciální operaci čerstvě patří dokonce ruská "částečná mobilizace", další podivný pojem, protože buď jde o mobilizaci, nebo nejde o mobilizaci. A zde se o mobilizaci samozřejmě jedná, jinak by se tolik mladých mužů nesnažilo z Ruska uprchnout. Je důležité si uvědomit, že Rusko tedy není oficiálně ve válce, i když na Ukrajině provádí genocidu. Vidíme, že "vyhlašování války" je passé, nesmírně krutou vojenskou agresi Putin vede i bez něj.

Už skoro 33 let jsme demokratickým, svobodným státem. V nedaleké zemi, z níž k nám před smrtí a mrzačením prchají statisíce lidí, Rusové páchají válečné zločiny, odvlékají lidi k sobě, kde z nich násilím dělají Rusy, ničí přírodu, životní prostředí, infrastrukturu, ukrajinskou historii, znásilňují, mrzačí, mučí. Můžeme mlčet ke genocidě? Zůstali bychom "svobodnou zemí", kdybychom Ukrajincům nepomáhali? Tohle není válka někde desítky tisíc kilometrů vzdálená, jež se nás teritoriálně příliš nedotýká.

Přijímáme ukrajinské uprchlíky. Činíme tak nejen proto, že chápeme, co se na Ukrajině děje, že se tam bojuje i za nás, děláme to i podle mezinárodního práva, které Rusové už mnoho let a nejen na Ukrajině porušují, neuznávají.

Západní totalita? Všecko převrátit hlavou dolů

Důležitá je v této debatě ruská doktrína. Velmi komplexně ji zpracovala ruská státní agentura RIA Novosti v naprosto šíleném textu Denaficikace Ukrajiny ze začátku dubna letošního roku. Hned v úvodu čteme: "Nepotřebujeme nacistickou, banderovskou Ukrajinu, nepřítele Ruska a nástroj Západu ke zničení Ruska. Dnes se otázka denacifikace přesunula do fáze realizace." A jinde: "Denacifikaci proto nelze provést kompromisně, na základě vzorce ´NATO - ne, EU - ano´. Sám kolektivní Západ je tvůrcem, zdrojem a sponzorem ukrajinského nacismu, zatímco západní banderovské kádry a jejich ´historická paměť´ jsou jen jedním z nástrojů nacifikace Ukrajiny. Ukronacismus není o nic menší hrozbou pro mír a Rusko než německý nacismus Hitlerovy modifikace."

Ještě jedna citace: "Rusko nebude mít při denacifikaci Ukrajiny žádné spojence. Jelikož se jedná o čistě ruskou záležitost. A také proto, že likvidaci bude podrobena nejen banderovská verze nacistické Ukrajiny, ale především západní totalita, vnucené programy civilizační degradace a kolapsu, mechanismy podřízení se velmocem Západu a USA."

Rusko Západ opakovaně prohlašuje za nepřítele, kterého spojuje s Ukrajinou, který splývá s Kyjevem. Na Ukrajině Rusko vede válku jak o získání území a o vymazání Ukrajinců z dějin, tak válku proti Západu a západním hodnotám, jako je svoboda jednotlivce, svoboda slova, demokracie, právo na sebeurčení.

Tak v praxi vypadá ta výše citovaná "agrese vůči slovům a jejich významům" a "asymetrie hodnot". Dnes se lidem žijícím na Západě ve svobodě a relativním blahobytu může zdát, že o hodnoty nejde, že jsou to jen slova, jenomže ta slova a hodnoty de facto určují celé naše bytí. Ne nadarmo začíná bible slovy "na počátku bylo Slovo". Slovo určuje naše bytí.

Rusko proti Západu - a proti Česku obzvlášť - roky vede hybridní válku, tedy válku vedenou jinými zbraněmi, válku rozbíjející, rozdělující společnost. Patří sem nejrůznější druhy podpory antidemokratických, antievropských a antialiančních politických uskupení jako jsou SPD, KSČM, Trikolora i řady dalších subjektů. Patří sem jednotlivci, jako byl až do 24. února prezident Miloš Zeman a jako stále jsou Tomio Okamura, Radim Fiala (oba SPD), Václav Klaus starší i mladší a další a další lidé. Rusům se podařilo nejen u nás vytvořit nezanedbatelně silnou pátou kolonu, útvar podporující válečného zločince  a masového vraha Vladimira Putina. 

Vrbětice a Česko jako "nepřátelský stát"

Válku samozřejmě představuje i šíření obrovského množství cílených dezinformací a polopravd, které roky chrlí proruské servery, tiskoviny i skupiny na sociálních sítích. Mnoho let trvá snaha vypudit Českou republiku ven z EU i NATO, nebo je alespoň dostat na úplný okraj. Léta na tom pracoval prezident Miloš Zeman a celá jeho hradní parta.

Co jiného než akt agrese, terorismu, války byly výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, které zorganizovali agenti ruské tajné vojenské služby GRU? Co jiného jsou českou rozvědkou BIS roky popisované aktivity ruských tajných služeb na našem území, jež nakonec, příliš pozdě, vedly k vyhoštění mnoha ruských zpravodajců z našeho území? A nedělejme si iluze, mnoho jich tu zůstává a pracuje proti České republice usilovně dál.

Zásadní moment - Rusko prohlásilo Česko za "nepřátelský stát". Typické pro převracení hodnot je, co k tomu prohlášení vedlo: odhalení viníků vrbětických výbuchů. Oni u nás zabili dva občany, způsobili miliardové škody, my jsme po letech zjistili pravdu - a kvůli té pravdě, kterou Rusové i Zeman společně vydávali za lež, jsme se stali nepřátelskou zemí. Rusko - se vší pravděpodobností jde o Rusko - vede několik let kybernetické útoky nejen proti našim státním institucím, ale kupříkladu i proti našim nemocnicím.

Další těžko zpochybnitelný argument pro "jsme ve válce": nejenže přijímáme ukrajinské uprchlíky a naopak blokujeme příjezdy Rusů do naší země, nejenže jsme na Rusko uvalili sankce, Česká republika jako země NATO podporuje ukrajinskou armádu dodáváním vojenské techniky. To není ruská aktivita, to je naše vůle a naše aktivita, postavili jsme se jasně na stranu země, která se neuvěřitelně statečně brání zběsilé ruské agresi. Právně sice nejsme ve válce, nemáme v ní své vojáky, ale zbraně ano, intenzivně a proti vůli vlastní páté kolony podporujeme obranu před agresí a genocidou.

Časovaná bomba jménem ruský plyn

Další zásadní, státní moment - na počátku května prezident Zeman, který po spuštění války na Ukrajině otočil, zjevně aby se vyhnul hrozbě ústavní žaloby pro velezradu, schválil 103 českým občanům vstup do ukrajinských ozbrojených sil. Máme tedy státem schválený český kontingent na Ukrajině. Ano, i to je argument pro "jsme ve válce".

A je jím také fakt, že Putin a jeho Rusko proti nám používá taktické zbraně. Nejen dezinformace, nejen pátou kolonu, ale také plyn. Zavírání kohoutků má jen jeden jediný cíl - vyvolat chaos, rozvrátit českou společnost, odvrátit lidi od hodnot, jako je právo, svoboda, podpora utlačovaných a napadených. Těžko nebýt ve válce se zemí, která štve lidi proti jejich vládě, jejich způsobu života.

Známá je doktrína ruského vojenského mozku, generála V. V. Gerasimova, který rozvinul a do praxe uvedl permanentní hybridní válku, permanentní snahu rozvracet a oslabovat, zevnitř ničit západní státy. Budu citovat z výroční zprávy BIS z roku 2016: V roce 2007 popsal genmjr. O. D. Kalugin aktivní opatření jako "srdce a duši" sovětské špionáže: "Ne sběr zpravodajských informací, nýbrž subverze - aktivní opatření k oslabení západu, k vrážení klínů mezi členy západních aliancí, zejména NATO, k vyvolávání sporů mezi spojenci, k oslabování USA v očích lidí v Evropě, Asii, Africe, Latinské Americe, a touto cestou si připravovat půdu pro případ vypuknutí opravdové války." - Výroční zprávy BIS stojí za pravidelné studium.

Právně ve válce s Ruskem nejsme. Oficiální armády na našem území nebojují. Fakticky jsme však ve válce s Ruskem celé roky a od 24. února 2022 velmi intenzivně. Zároveň je zřejmé, že přesně o toto Rusové usilují, chtějí, abychom se hádali, jestli jsme, nebo nejsme ve válce. Potřebují nás rozdělit, rozeštvat, jakékoli téma se k tomu hodí. Žijeme v době, kdy válka už netkví jen v tom, že proti sobě stojí ozbrojení vojáci. Válka dnes zasahuje mnohem hlouběji, odehrává se v našich myslích.

Politický geograf Michael Romancov: Rusko krvácí a už nemůže mlčet (video ze 16. září 2022)

Válka na Ukrajině: politický geograf Michael Romancov o reakci Kremlu na současné dění na Ukrajině | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Prezident Peru ohlásil předčasné volby a rozpuštění parlamentu, ten jej poté odvolal

Peruánský parlament jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Do čela státu má nyní nastoupit viceprezidentka Dina Boluarteová, která Castillovo počínání označila za státní převrat, uvedla agentura EFE. Boluarteová má složit přísahu ještě ve středu večer.

Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a "svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu". V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii. Řada peruánských politiků okamžitě označila prezidentovo jednání za pokus o státní převrat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šéf úřadu práce není dost aktivní, odrazí se to na jeho hodnocení, řekl Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) není spokojen s prací šéfa úřadu práce Viktora Najmona. Generální ředitel podle něj není dost aktivní při organizaci úřadu, který čelí náporu žádostí, řekl Jurečka v reakci na středeční jednání sněmovního sociálního výboru, který oba vyzval, aby okamžitě řešili zpožďování dávek a zajistili jejich rychlé vyplácení.

Jurečka řekl, že s Najmonem o potřebě změn opakovaně v posledních měsících vede debaty a vyzývá ho k větší aktivitě. Uvedl také, že se nespokojenost projeví v hodnocení generálního ředitele podle služebního zákona.

"Rozhodně spokojen nejsem, kroky nejsou činěny nejen v posledních měsících, ale dlouhodobě," uvedl Jurečka na adresu vedení úřadu práce. Na dotaz, zda z toho vyvodí personální důsledky, řekl, že je limitován služebním zákonem. Později dodal, že jeho názor se projeví v pravidelném služebním hodnocení generálního ředitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy