Praha - Plní média svoji roli ve společnosti? Jsou skutečnými "hlídacími psy demokracie", profesionálními, objektivními, neúplatnými?
Či naopak nejčastěji píší na objednávku vlivných a profesionální úroveň novinářů nestojí ani za řeč?
Médiím věnují své úvahy i blogeři na Aktuálně.cz. Pod každým textem se pak rozvine vášnivé debata o světě českých novin, časopisů, televizních i rozhlasových stanic, internetových zpravodajských serverů.
Čtěte více: Cenzura? Blogeři píší o zákazu zveřejňování odposlechů
Přečtěte si, co na toto téma napsali lidé, kteří se médii profesionálně zabývají, i ti, kdo je čtou, poslouchají či se na ně dívají.
Přidejte svůj názor, řekněte ostatním, co si myslíte o tuzemské žurnalistice.
Milan Šmíd, odborný asistent Institut komunikačních studií a žurnalistky, se zamýšlí nad kauzou novináře ČT Bártka a jeho údajné žádosti o úplatek.
"Už je to tady zas - téma úplatní novináři. Nejdříve Marek Dalík v Lidových novinách 17. 3. v rozhovoru 'Bártek se ptal, kolik mu dám, když to zastaví' na otázku LN: 'Řekl si přímo o peníze?' odpověděl: 'Chtěl je po mně. Když to nahrával, tak to tam musí být. Jestli není srab, tak to zveřejní,'" píše Šmíd.
Milan Šmíd: Řekl si o peníze? |
Alice Tejkalová z katedry žurnalistiky FSV UK uvažuje, nakolik má novinář jen přinášet fakta a nakolik je i komentovat či se angažovat ve společensky prospěšné věci.
"Nevolám po 'vnějším' omezení novinářské svobody formou zákonů. Svoboda slova nade vše, ale zároveň si myslím, že by novinářky a novináři měli mít určitou zodpovědnost. Ne publikovat cokoliv, k čemu se dostanu, jen proto, že mám svobodu slova, ale publikovat to s vědomím širšího společenského dopadu a zvážit pro a proti. Ne automaticky počítat se nepředsudečným a všemu otevřeným příjemcem. Vysvětlovat souvislosti," píše Tejkalová
Alice Tejkalová: Novinář nemá být stenografem lhářů |
Spisovatel a scénárista Vladimír Koubenec se se čtenáři podělil o svůj dojem z veřejnoprávního Českého rozhlasu.
"Skoro bych vsadil botky, že prostor, který Radiožurnál dal svému hostovi a jeho posluchačům k historickým reminiscencím ve výročí jednoho z nejosudovějších dat našich dějin byl menší, než kolik poskytl průměrným a notoricky obehraným písničkám. A to mi připadá nejen hrubě nezdvořilé, ale přímo trestuhodné. Doslova. Ne že by snad jiné publicistické pořady byly z nějakého mně neznámého důvodu koncipovány jinak, ale tohle už přesáhlo všechny mezky," míní Koubenec.
Vladimír Koubenec: Za málo historie hodně muziky |
A co si o novinářích a médiích myslíte vy?