Zdeněk Mihalco, mih | Komentáře
13. 2. 2009 16:15

Cenzura? Blogeři píší o zákazu zveřejňování odposlechů

Blogeři Aktuálně.cz píší o novele, která omezuje práci novinářů
Foto: Aktuálně.cz

Poslanci navzdory odporu některých senátorů schválili novelu trestního řádu, která zakazuje novinářům zveřejnit odposlechy sledovaných osob. Za zveřejnění takového odposlechu může novináři hrozit až trest odnětí svobody.  

Někteří senátoři se chtějí pokusit o to, aby se již schválenou normou zabýval Ústavní soud.

Čtěte více: Senátoři chtějí dát k soudu cenzuru, zavádí ji poslanci

Novelu zákona už podepsal také prezident Klaus.

Texty o tomto zákonu, ale i další blogové příspěvky zabývající se českými médii, vyvolaly vysoký zájem čtenářů. Zapojit do diskusí se můžete pod jednotlivými níže uvedenými blogovými texty.

Úpravu zákona ve svém blogu na Aktuálně.cz ostře zkritizoval politolog Alexander Tomský, podle kterého jde o omezení svobody slova v Česku.

„Politici jsou pro média lovná zvěř. Máme právo vědět o každém jejich škobrtnutí a selhání, o každém sebemenším podezření na korupci, protože jsme jim svěřili moc nad sebou. Ta tam je doba, kdy nad nimi měla duchovní moc církev a mohla vyhlásit interdikt. Nás mohou bránit jenom novináři," napsal Tomský.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text a diskusi čtenářů: Žalářník Benda a ti druzí

Opačného názoru je poslanec Stanislav Křeček, podle kterého jde o „naprosto neuvěřitelnou záplavu nářků nad koncem svobody slova v České republice, kterou rozpoutali někteří novináři".

„Problém spočívá, podle mého, v něčem jiném. Část novinářské obce si zvykla, že nemá ve své práci žádná, ani zákonná, natož pak etická nebo morální omezení, a že mohou uveřejňovat cokoliv, nejen bez jakékoliv odpovědnosti ke komukoliv a k čemukoliv, ale také - a to je mimořádně důležité - bez jakékoliv možnosti ověřit si pravdivost zveřejněného," myslí si poslanec ČSSD.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text a diskusi čtenářů: Novinářský pláč na špatném hrobě

Redaktor a bloger Aktuálně.cz Martin Novák upozorňuje, že autorem návrhu na zákaz zveřejňování odposlechů je Marek Benda, syn signatáře Charty 77 Václava Bendy.

„Marek Benda pokud vím sám patřil ke studentům, kteří se podíleli na listopadu 1989. Zapomněl už? Tolik ho změnil dlouhodobý pobyt v politice, parlamentu či ODS? Je to smutný konec," napsal Martin Novák.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text a diskusi čtenářů: Smutný odposlechový konec Marka Bendy

Diskutovanou normou se ve svém blogu zabýval i specialista na média Milan Šmíd, který znění zákona kritizoval.

Dodal však, že „je třeba si přiznat, že přijetí náhubkového zákona si novináři způsobili také trochu sami. S úniky policejních odposlechů nehospodařili jako se šafránem, který bylo třeba využívat jen pro mimořádné a závažné případy. Na základě policejních odposlechů někdy vytvářeli uměle nafouklé senzace, kterým chyběla závažnost důkazního materiálu."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text a diskusi čtenářů: Odposlechy a zákon

Kritický text o médiích a jejich práci zveřejnil ve svém blogu na Aktuálně.cz vysokoškolský profesor Václav Hořejší. Upozornil na případ, kdy „snad všechny sdělovací prostředky, včetně těch tzv. seriózních, opakovaně přinášely ve výrazné úpravě zprávy o tom, jak se nějaká paní učitelka z jakéhosi učňáku nechala na Silvestra nafilmovat při souloži a jak se tato nahrávka octla na internetu."

Václav Hořejší k tomu dodal: „Považuji to za výraz odporného novinářského hyenismu a příznak pokračujícího hlubokého úpadku této společnosti."

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte celý text a diskusi čtenářů: Novinářské hyeny

Bouřlivá diskuse čtenářů následovala také pod stanoviskem redakce Aktuálně.cz k dalšímu mediálnímu případu posledních dní. Redaktorka Aktuálně.cz Sabina Slonková dostala pokutu za to, že odmítla zveřejnit zdroj, který ji poskytl informace o schůzkách prezidentova kancléře Jiřího Weigla s lobbistou Miroslavem Šloufem před loňskou volbou prezidenta.

Čtěte celý text a diskusi čtenářů: Pokuta pro naši reportérku za slušnost

Dále čtěte:

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy