Vláda má problém a ten problém se jmenuje Jiří Gruntorád. Drží hladovku za odstoupení ministra práce a sociálních věcí, lidovce Mariana Jurečky. Je to jiný problém než protivládní demonstrace, jichž se účastní také lidé fandící bestiálnímu Rusku. Je to jiný problém než obstruující opozice. Je to jiný problém než ceny energií a inflace. Proti místopředsedovi vlády tu stojí bývalý disident, člověk mimořádně úctyhodný, který Chartu 77 podepsal dva roky po jejím vzniku, byl členem VONS, komunisté ho věznili pro "podvracení republiky", po sametu založil knihovnu samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti atd. Gruntorád není žádný kverulant, je to muž, který se zasloužil o stát, vzor, skutečná, nefalšovaná elita národa.
Však taky za ním chodí ministři a snaží se ho přesvědčit, aby slevil, aby předsedu KDU-ČSL a místopředsedu vlády Jurečku nevyháněl z jeho postu. Nevím, nakolik si lidé, kteří by rádi Gruntorádovu hladovku zastavili, uvědomují, oč vlastně jde. Pokusím se vysvětlit, jak tomu sám rozumím.
První fakt, Gruntorád před dvěma roky vládu Petra Fialy jistě vítal, jistě pro něj byla mnohem přijatelnější než kabinet řízený bývalým komunistou, bývalým agentem StB a oligarchou.
Druhý fakt, karambol nastal, když se Gruntorád snažil pomoct člověku, kterého komunisté vyhnali ze země, on se po letech vrátil a zjistil, že nemá na živobytí. Byl to jeden z nejznámějších odpůrců totality a Gruntorád s dalšími disidenty loni v srpnu žádali o nápravu situace premiéra Fialu (ODS). Odpověď Fialova poradce zněla: disidenti si mají podat žádost o "zmírnění tvrdosti zákona".
Když se zástupce Charlieho Soukupa (o něj šlo na začátku) obrátil na ministra Jurečku (KDU-ČSL), ten žádost o zmírnění tvrdosti zákona zamítl a doporučil, ať bývalý politický vězeň požádá o přidělení sociálních dávek, pomoc v hmotné nouzi. Soukupovi pak popřál "především zdraví" (kupodivu nikoli "zdravíčko").
Takže tu máme vládu, která chtěla být jiná než kabinet exestébáka a oligarchy, jenomže ona se v této věci chovala vlastně stejně. Možná by byl Babiš zareagoval šikovněji, nevím. Nejdřív Fiala, ale pak především Jurečka odpověděli jako nějaké úřední stroje, nikoli jako politici ctící lidi, kteří se nevzdali totalitě a bojovali za svobodu.
Jde to dál. Teprve když se Jiří Gruntorád naštval a nastoupil před Úřad vlády držet hladovku za Jurečkovo odstoupení, začal ministr jednat. Běžel za ním na chodník, ale neoznámil rezignaci. Nechá přešetřit žádosti o důchod chartistů. V případu Charlieho Soukupa rozhodl, aby mu byl přiznán průměrný důchod stejně jako účastníkům třetího odboje. Uznaným odpůrcům totality to umožňuje zákon z roku 2011. Po valorizaci důchodů letos v červnu 2023 dosáhla průměrná výše starobního důchodu 20 216 korun, zatímco Soukup měl dosud čtyři tisíce…
Požádej si o sociální dávku, disidente
Jurečka tedy začal něco dělat, až když mu šlo o křeslo, a to je přesně důvod, proč by neměl ve vládě na postu ministra práce a sociálních věcí zůstat. Nejprve na žádost o zmírnění zákona reagoval jako typický papaláš: požádej si o dávky. Až když jeho selhání Gruntorád medializoval a žádá jeho odchod, začal Jurečka pracovat. Jde mu o sebe, ne o disidenty, v tom je trapný a ubohý.
A to má zjevně Gruntorád na mysli, chce ve vládě lidi, kteří i bez strachu o ministerskou židli myslí na druhé. Jurečka se ukázal jako úředníček, nikoli ministr, který je tu pro nás. A nic si nenamlouvejme, Fiala na tom (prostřednictvím svého poradce) nebyl lépe.
Jurečky se zastává ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Napsal mi: "Ministr Jurečka je první polistopadový člen vlády, který jako první začal řešit vysoké důchody komunistických prominentů, a stejně tak je první, kdo chce řešit nízké důchody disidentů. Při jednání s vedením ÚSTR jasně řekl, kdo, když ne my, kdy, když ne teď."
Ano, Jurečka před minulými sněmovními volbami 2021 přišel s tím, že se komunistické nomenklatuře musí snížit vysoké důchody. Zákon prosadil, ale začne platit až na jaře příštího roku… ÚSTR nyní pracuje na seznamech lidí, kterých se má snížení penzí dotknout. Pro antikomunistické voliče lidovců to byl a je populární krok. Ale věta, že Jurečka "je první, kdo chce řešit nízké důchody disidentů", kulhá. Chce je řešit, až když mu teče do bot.
Mimochodem, zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu umožňuje nízké důchody účastníkům III. odboje dorovnat na průměrné. Mám však za to, že těm nejpronásledovanějším z nich měl být přiznán důchod dvojnásobný, průměrného na nich přece není vůbec nic.
Co bude dál? Jiří Gruntorád mi řekl, že ze svého požadavku neustoupí. V dopise přátelům napsal: "Nyní již nejde o starobní důchod Karla Soukupa, ale o morální integritu celé vlády. Myslím, že požadavek na odstoupení Mariana Jurečky z funkce ministra je přiměřený situaci, a pokud je schopen reflektovat své počínání, vyhoví mi." Dodal, že mu nebude vadit, když Fiala Jurečku odvolá, "je to koneckonců v zájmu této vlády i této země".
Neselhal jen stát, selhala i občanská společnost
Argumenty pro odstoupení Jurečky jsem popsal. Selhal jako ministr práce a sociálních věcí. Ale selhal i jako lidovec, KDU-ČSL snad přece podporuje disidenty z doby totality, musí pro ně mít pochopení.
Argumenty proti? Napsal mi jeden čtenář: "A to teď budou ministři odstupovat nebo budou odvoláváni, kdykoli někdo bude držet hladovku? Co když do toho půjde nějaký cvok, dezolát?" K tomu snad jen toto: ustoupit moudrému a úctyhodnému muži je v pořádku, čestné, správné. Ustoupit pitomci je slabost.
Jaké má možnosti Jurečka, to vidíme. Může uznat svou chybu a odstoupit. Stalo by se něco, na co u nás vůbec nejsme zvyklí a co by pozvedlo českou politickou kulturu. Nebo se může dohodnout s premiérem, opustit resort práce a sociálních věcí a vystřídat se s lidoveckým ministrem zemědělství Markem Výborným. Byla by to ovšem jen politická finta.
Co by měl Jurečka udělat každopádně a hned? Napravit stav, kdy část odpůrců minulého režimu žije v nouzi. Udělat to rychle, beze změny zákona. Konečně doopravdy jednat. A dál: rozhodně nesmí nechat Gruntoráda vyhladovět, zemřít.
Co má dělat premiér Fiala? On zatím stojí jaksi mimo, ačkoliv má taky máslo na hlavě. Neměl by být hybatelem? Má to těžké, chce udržet pětikoalici, potřebuje lidovce ve vládě, chce to dotáhnout do konce volebního období. Šlamastyka s Jurečkou se mu nehodí, naopak opozici se hodí velmi. Ale tím spíš to Fiala musí řešit, ukázat, kým vlastně je. ODS se přece taky vydává za antikomunistickou a odboji nakloněnou stranu.
Zbývá prezident Pavel. Jeho poradce Petr Kolář před Úřadem vlády Gruntoráda navštívil. Pro Petra Pavla je to ovšem prekérní situace. Sám exkomunista, exkomunistický voják, student zpravodajské školy genštábu, jak se zapojit, jak hladovce zabránit? Přitom nepochybuji, že Gruntoráda chápe, že i on ví: disidenti by neměli hladovět, zasluhují úctu celé společnosti.
Poslední věc. Neselhal jen stát a jeho instituce, jen premiéři a ministři a zákonodárci. Selhala i občanská společnost. Proč v Česku nepracuje nadace, která by lidem jako Charlie Soukup nebo dříve Dana Němcová, jež žila taky z mizerného důchodu, finančně pomohla, která by právě na tyto lidi myslela? Zjevně tu platí, že stát se podobá svým občanům…
