David Klimeš David Klimeš | Komentáře
7. 12. 2021 15:51

Jurečka najel do sociálních věcí traktorem. Snad se mu podaří vycouvat

Lidovecký předseda dal sbohem zemědělství, řídit teď bude ministerstvo práce. To sice v lecčem připomíná pole, ale minové. A pokud bude chtít jeho novopečený šéf prosazovat reformy v podobě, jakou avizuje, může to také celé rychle skončit prázdnou slámou. Odvaha nastupujícímu ministrovi nechybí, na úspěch to ale nestačí.
A teď si zkusím ministerstvo práce...
A teď si zkusím ministerstvo práce... | Foto: Jakub Plíhal

Jedním z efektů nesmyslného oddalování Fialovy vlády je několikatýdenní mezičas, v němž ministerští kandidáti oznamují své plány jen tak neurčitě a na půl úst. Představit je celkem pochopitelně chtějí až po oficiálním převzetí úřadu. Místo aby už měli za sebou první tiskovky a veřejnost znala jejich priority, tedy dosud mohou jen něco utrousit před lánským zámkem, kam se jezdí rituálně poklonit ke skleněné kukani, do níž za tím účelem vozívají prezidenta. 

Jen rázný předseda lidovců Marian Jurečka se s tím nemaže. Kdo se zeptá, dostane od něj jasnou odpověď. Z jeho dosavadních výroků tak lze celkem dobře vytušit, co nás čeká.

Veselé vyhlídky to věru nejsou. A není divu. Ještě před pár týdny se Jurečka chystal k návratu na ministerstvo zemědělství, které už jednou řídil. Až teprve když vládní angažmá odmítla lidovecká senátorka Šárka Jelínková, rozhodl se její stranický šéf zariskovat a převzít složitý rezort, o kterém ale bohužel nic moc neví.

Je to jistě sympatické gesto a je také dobře, že jeden z nejdůležitějších úřadů bude mít v čele těžkou politickou váhu. Tím ovšem výčet pozitiv končí.

Reforma zdarma neexistuje

Politici, kteří přijdou k agendě, jíž se dosud nevěnovali, zpočátku obvykle neskrývají přesvědčení, že věci dokážou rychle posunout vpřed, stačí jen sebrat kus politické odvahy. Zpravidla se mýlí. A Marian Jurečka ve své nynější roli nepředstavuje výjimku.

Začněme důchodovou reformou. Zdá se již být nevyhnutelná a strany nové vládní koalice se shodují, že rozklížený systém je třeba upravit tak, aby kromě rovné státní penze zajišťoval i pohyblivou částku, která bude odrážet množství peněz, jež lidé na tento účel odváděli v produktivním věku. Desítky let nám to doporučují mezinárodní organizace, navrhovali to mnozí experti. A přehlednou architekturu s různými variantami vytvořila poslední důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou. Tak v čem je problém?

V prosté otázce, jak vysoký bude onen základní důchod. Politici se v kampani přesné číslo zdráhali říci. Případně v honbě za voličskými hlasy slibovali cifry, o nichž museli vědět, že jsou z Marsu. Tak například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mluvila o 13 tisících, což připomínalo pokus o obchvat levice zleva. Marian Jurečka nyní přiznává, že realistických je jen o málo více než deset. Což odpovídá i propočtům zmiňované komise, která pracovala s předpokladem, že rovný státní důchod bude dosahovat 30 procent průměrné mzdy. Ani tak ovšem není jasné, kde na to erár vezme.

Jurečka tvrdí, že změna nebude nijak nákladná, protože se prý ušetří na dávkách. Pokud už mu někdo dal do ruky tabulky, nejspíš je ani neotevřel. Národní rozpočtová rada již před dvěma lety upozorňovala, že chce-li stát garantovat desetitisícový důchod, musí si ve své kase připravit každý rok ke stávajícím nákladům dalších 3,6 miliardy. Na chudinských dávkách ale uspoří jen 200 milionů. Pokud by vládní koalice chtěla garantovat důchod o tisícovku vyšší, potřebovala by ročně navíc už 6,4 miliardy.

Důchodovou reformu, která nic nestojí, opravdu ještě nikdo nikdy nevymyslel. Pokud tedy nespočívala v ožebračení penzistů stávajících i budoucích.

Lidovecké utkvělé představy

Čísla si lze samozřejmě po příchodu do nového prostředí rychle dostudovat, hůře už se člověk zbavuje utkvělých politických představ. Není velký problém s těmi lidoveckými v obecné rovině souhlasit. Kdo by odmítal podporu rodin, dětí a mladých, případně ocenění rodičů za výchovu? Obtíže ale budou s metodami, jejichž pomocí plánuje Jurečka takových cílů dosáhnout.

Jako jednu z možností zmiňuje nápad odvádět procento (či snad procentní bod - budoucí vládní politici v tom často nevidí rozdíl) z důchodového pojištění ve prospěch rodičů či prarodičů. Zní to možná hezky, jenže by to už tak hluboce deficitní důchodový účet spolehlivě postrčilo do propasti.

Princip českého velmi rovnostářského penzijního systému spočívá v tom, že z vysokých odvodů lidem ve stáří mnoho nezůstane. Tedy krom pocitu, že ze svého pomohli k důstojnějším důchodům chudým lidem. Pokud by tento kafemlýnek chtěl Marian Jurečka zastavit, neobejde se to bez obřích dodatečných výdajů pro stát. Kde ty peníze získá?

Obdobně problematický - i když z jiných důvodů - je záměr nového ministra nutit bezdětné k vyššímu důchodovému připojištění. Obratem se za něj dočkal osočení, že je chce "trestat". Jenže i bez toho, abychom mu přičítali zlý úmysl, jde o - eufemisticky řečeno - nedobrý nápad. Z jednoho prostého důvodu: stát by tak citelně podvazoval nijak závratné příjmy mladých lidí, kteří si potřebují dříve než na důchod spořit na bydlení a další základní věci.

K vyšší porodnosti zemi zkrátka nepomohou ani účasti Andreje Babiše na Orbánových Demografických summitech, ale ani lidovecký tlak na výběr "buď děti, nebo vysoké odvody". Vyzkoušeným řešením je široká a dostupná síť předškolní i školní péče, která pomáhá v moderních společnostech pozdní doby slaďovat rodinný a pracovní život. Jak pravidelně vyplývá z různých mezinárodních srovnání, právě v této oblasti ale Česko extrémně zaostává. A změna zatím - bohužel - zjevně není v dohlednu.

Jedna nástraha za druhou

Vypadá to, jako by Marian Jurečka byl přesvědčen, že si okamžitě po nástupu do nové funkce bude moci vyhrnout rukávy a pustit se do léta odkládané penzijní reformy. Jenže v úřadu na něj čekají časované pumy.

První z nich představuje program Antivirus, jehož další financování bude třeba začít řešit nejpozději po Novém roce - a nepůjde o záležitost na pár dnů. Souběžně s tím začnou stále hlasitěji tikat nejrůznější špatně zadané soutěže na IT systémy, jimiž právě Ministerstvo práce a sociálních věcí oplývá - a stalo se již místní tradicí, že za ně vždy alespoň jeden náměstek chodí k soudu.

Aby toho nebylo málo, přistanou na ministerském stole ve stejné době i lejstra s hromadou ještě stále nepřenesené unijní legislativy, kterou je už třeba urgentně dořešit. A ve volném čase bude moci Marian Jurečka urychleně připravovat reformu dlouhodobé péče, bez níž jeho úřad přijde o devět miliard korun z Národního fondu obnovy.

Dnes mluví lidovecký předseda o důchodové reformě s obdivuhodnou mírou sebejistoty. Otázka je, kolik z ní zůstane ne snad po první stovce dnů v úřadě, ale třeba už po Třech králích.

Jurečka: Nikdo nepřebíral zemi v tak těžkém stavu, debata kolem článku 66 neskončila (video z 8. listopadu 2021)

Uděláme vše pro to, abychom vyvedli zemi z krize. Lidem, které zasáhla energetická krize, budeme pomáhat adresně, říká Jurečka. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy