Příležitostí k tomu, aby odcházející premiér Andrej Babiš (ANO) i ten nastupující Petr Fiala (ODS) společně podpořili dobrou věc, už bylo od voleb mnoho. Skýtalo je například milostivé léto, které v těchto měsících může lidem pomoci od starých exekucí. Nabízelo se to kvůli státní podpoře těm, kdo se ocitli kvůli násobně vyšším zálohám na energie v bezvýchodné situaci. Nakonec k tomu ale oba politiky dokázali pohnout až doktoři, když se rozhodli zachránit zemi před tragickým covidovým prosincem.
Iniciativa Lékaři pomáhají Česku nedokáže zabránit tomu, aby konec roku byl smutný. A nic nedokáže změnit ani na tom, že znovu zbytečně zemře mnoho lidí. Tomu už se vyhnout nelze, nakažení se již doočkovat nemohou. Lze ovšem udělat alespoň to, co ještě máme trochu ve svých rukou: dostat rychle vakcínu k těm, kdo o ni stojí.
Typicky jde o seniora, kterému už vyvanula první dvě bodnutí, a nyní čeká na třetí. Takových lidí je přes dva miliony, přičemž se mnoho z nich kvůli nedostatečným očkovacím kapacitám stále ještě nedočkalo. Lékaři teď nabízejí, že vše zorganizují tak, aby zvládli za týden dát potřebnou injekci milionu lidí. Pokud by se jim to podařilo, může taková "stachanovština" do měsíce ochránit před hospitalizací tisíce Čechů a zabránit tak zhroucení nemocnic.
Vláda měnila, až vyměnila
Už jsme se tady v poslední době skoro všichni stali profesory epidemiologie z Vysoké školy života. Dobře je to vidět na aktuální debatě o povinném očkování. Názor na něj má každý, přičemž kdo byl včera kovaným liberálem, který odmítá jakékoliv vynucování, stojí dnes leckdy na barikádách státních příkazů. I kdyby se ale kabinet hned teď rozhoupal a očkování nařídil, rozeběhne se celá věc nejdříve někdy v únoru či březnu. Což republice nijak nepomůže s následujícími týdny, během nichž je třeba usilovat o co nejmenší počet mrtvých a co nejširší zachování necovidové lékařské péče.
Stát mohl zvolit různé strategie, jak své obyvatele ochránit. K cíli jich vedlo asi více. Mohli jsme od října masivně testovat, takže by hygieny dokázaly zachytit lokální šíření infekce. Mohlo se očkování silněji vynucovat od samého léta. Nebo bylo možné začít uznávat protilátky. Či zvolit nějakou smysluplnou kombinaci všeho dohromady.
Vláda ovšem místo toho postupovala jako pohádkový stařeček, který měnil, až vyměnil. Koncem léta chtěl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch motivovat lidi k očkování tím, že by erár přestal proplácet preventivní testy. Premiér takový plán ale vyměnil za zrušení všech restrikcí. To pak zase vláda směnila za testování ve školách, které záhy zrušila a následně znovu zavedla. Místo hroudy zlata tak po všech těch výměnách držíme v ruce jehlu - a i ta nám už někam spadla.
Vyšší princip mravní
Tým, který dal dohromady stomatolog Radek Mounajjed, se už na tu neschopnost nevydržel dívat a vlastními silami vytvořil síť všemožných lékařů, kteří jsou ochotni v následujících dnech odbavit pár desítek či stovek dávek. Stát se k tomu dosud snažil motivovat jen praktiky, ale jejich ochota i možnosti se už zjevně vyčerpaly.
Lékařská iniciativa teď nabízí, že očkovací "armádu" rychle rozšíří i o nejrůznější ambulantní specialisty, neboť i oni se dokážou bez problémů trefit do ruky. Zachraňuje tak stát před naprostým mravním selháním. Protože jak jinak nazvat situaci, kdy stovkám či tisícům zodpovědných seniorů, kteří se nechali naočkovat, nyní hrozí smrt jen proto, že se včas nedostali ke třetí dávce? A to nikoliv kvůli tomu, že by chyběla vakcína, ale čistě v důsledku absolutní logistické neschopnosti.
Hádka o povinné očkování může počkat, co naopak odklad nesnese, je snaha zachránit co nejvíce životů. A vzhledem k tomu, že stát tak dlouho měnil covidové strategie, až je vyměnil za nic, zbývá nyní v podstatě jen jedna možnost - extrémně rychle doočkovat ty, kteří mají o posilovací dávku zájem, a každý den zbytečného čekání je ohrožuje na životě.