Obzvlášť bohatí lidé zpravidla nebývají zvyklí měnit z hodiny na hodinu své plány a čekat. Čtyři z nich - Michael López-Alegría, Larry Connor, Eytan Stibbe and Mark Pathy - ale nakonec museli strávit na Mezinárodní vesmírné stanici o týden více, než měli původně v plánu. Uvěznilo je tam bouřlivé počasí, které komplikovalo návratové manévry. Zkraje týdne se všem naštěstí podařilo v pořádku přistát, přesto se po jejich úspěšné a hojně oslavované cestě nelze zbavit jisté hořkosti. A překážky, které miliardáře na oběžné dráze zdržely, ji shodou okolností výmluvně symbolizují.
Nižší patra kosmu
Cílem expedice, za kterou účastníci zaplatili úctyhodných 55 milionů dolarů (asi 1,25 miliardy korun), byl mimo jiné biomedicínský výzkum rakoviny či stárnutí v podmínkách beztíže. Společnosti, jež za ní stály (soukromé firmy Axiom a SpaceX spolu s americkou vládní agenturou NASA), ovšem kladou důraz především na to, jak zásadním způsobem přispěla k rozvoji vesmírné turistiky.
Méně romantickými slovy řečeno k "ekonomice nízkého orbitu Země" (low-Earth orbit economy, LEO economy), jež má do budoucna firmám i jednotlivcům umožnit pobyty v "nižších patrech" vesmíru, tedy ve vzdálenosti do zhruba dvou tisíc kilometrů od povrchu planety. Znalci celému sektoru předpovídají v dalších letech prudký vzestup: jedna ze zpráv například hovoří o tom, že v aktuální dekádě by měl růst o více než 17 % ročně.
Ambice však míří ještě mnohem výš a dál. Vždy bombastický Elon Musk, majitel firmy SpaceX, plánuje pomocí vlastních raket Starships do roku 2050 vyslat milion lidí na Mars, kde chce vybudovat město, jež prý nabídne i "spoustu pracovních příležitostí".
Yes. There will be a lot of jobs on Mars!
— Elon Musk (@elonmusk) January 17, 2020
Kdo ovšem zrovna nevzhlíží v růžových brýlích k rudé planetě, tomu zbývá čas si všimnout, do jakých problémů se stále silněji dostává ta modrá. Jak čerstvě upozorňuje například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své Šesté zprávě.
Přes hvězdy k překážkám
Tisíce vědců z celého světa naléhavě připomínají, že ještě do konce tohoto desetiletí je nezbytně nutné snížit stávající emise kysličníku uhličitého o polovinu. A do roku 2050 je přestat vypouštět úplně. Pokud se to nepodaří, hrozí, že Země se ohřeje o více než 1,5 stupně Celsia a přes tři a půl miliardy lidí, tedy celá polovina pozemšťanů, se vlivem toho může ocitnout v oblastech, které přestanou být obyvatelné kvůli požárům, záplavám, nedostatku pitné vody či nemožnosti pěstovat tam potraviny.
O jejich osudu může rozhodnout každý zlomek Celsiovy stupnice. "Chceme-li udržet globální oteplení na 'bezpečné' hranici, musíme jednat právě teď. Později už bude pozdě," uvedl pro britský deník Guardian Jim Skea, profesor Královské univerzity v Londýně a jeden z autorů Šesté zprávy.
Oslavovaný nástup a rozvoj LEO ekonomiky je ovšem s doporučeními klimatického panelu v příkrém rozporu. Jak vysvětluje například další profesorka londýnské Královské univerzity, fyzikální geografka Eloise Maraisová, start čtyřčlenné vesmírné posádky "obohatí" ovzduší o 200 až 300 tun oxidu uhličitého. Tedy přibližně o stonásobek emisí, jež při klasických dálkových letech připadají na jednoho cestujícího. CO2 vyprodukovaný ve vysoké atmosféře má navíc až pětisetnásobně silnější vliv na oteplování než ten, který je vypouštěn blíže zemskému povrchu. Ač je tedy dosud podíl letů do vesmíru na celkových emisích skleníkových plynů malý, s plánovaným rozvojem LEO ekonomiky poroste doslova raketově.
Procento a polovina
Bombastické vesmírné ambice miliardářů, mezi něž vedle Muskova osídlení Marsu patří například Bezosův plán umožnit lidstvu život na umělých satelitech obíhajících Zemi, budí velký zájem médií, technologických nadšenců, obdivovatelů astronautiky i nejrůznějších vizionářů. Mají však zároveň silně negativní dopady na životy úplně všech.
Dle studie mezinárodní nevládní organizace Oxfam vypouští nejbohatší procento světové populace asi třicetinásobně více emisí na hlavu, než jaké si teď můžeme dovolit, aby se planeta nepřehřála. Chudší polovina pozemšťanů, která žije především na globálním Jihu, se naopak do tohoto limitu vejde s rezervou celá - a přitom to budou právě oni, kdo za klimatickou krizi zaplatí nejvíc.
Politicko-ekonomický systém, jenž vzývá neustálý růst, naráží na planetární limity. A navzdory všem snahám se mu stále nedaří oddělit růst HDP od růstu emisí a spotřebovaných materiálů. Nejbohatší muži světa chtějí tento problém řešit další expanzí na místo, kde je možné najít nové zdroje, využít je a zpeněžit.
Po vytěžení pozemského přírodního bohatství i našich myslí přišel na řadu vesmír. Je přitom otázkou, nakolik jsou jejich divoké plány na osídlení jiných planet upřímné. A nakolik jde o prostředek, jak vzbudit pozornost, splnit si chlapecké sny a získat na své kolonizační plány štědré vládní příspěvky skrze veřejno-soukromá partnerství.
K Zemi hleď!
V zimním netflixovém hitu K Zemi hleď! zhatí fiktivní miliardář Sir Peter Isherwell plány lidstva na odstřelení komety, která ohrožuje Zemi. Zjistí totiž, že vlasatice ukrývá velké množství cenných kovů, které jsou potřebné k výrobě telefonů. Američanům slibuje (podobně jako Musk) spoustu nových pracovních příležitostí. Nevyzkoušená technologie - zjevná alegorie na zatím nepříliš úspěšné pokusy o zachycování a ukládání oxidu uhličitého - však selže a kometa do Země nakonec narazí. Peter Isherwell ale důsledky svých činů nést nemusí, spolu s dalšími prominenty odlétá na jinou planetu.
Klimatické katastrofy se ovšem nemusí příliš obávat ani zcela reální lidé - Elon Musk, Jeff Bezos a další velmi bohatí. I když před ní sotva budou moci uprchnout na jinou oběžnici, mají dostatek prostředků, aby mohli žít tam, kde na ně povodně, hurikány ani požáry nedosáhnou. My ostatní bychom tedy nemuseli - ba ani neměli - tak snadno sedat na jejich PR. Bombastické snění o životě na Marsu nám teď nijak nepomůže zachránit Zemi, která je krásná a zatím stále ještě obyvatelná i plná života.
Hledání sociální spravedlnosti a efektivnějších prostředků, jak přimět k solidaritě ty nejúspěšnější, kteří jen během pandemie zdvojnásobili svůj majetek, a přitom notoricky neplatí daně, se stále silněji stává jednou z podmínek přežití.
Autorka je redaktorkou serveru Voxpot.
