reklama
 
 

Kauza Liglass připomněla Zemanovy plamenné řeči o majetkových přiznáních

19. 9. 2017
S takovým blahosklonným a neprofesionálním přístupem Hradu je možné, že Liglass nebude jediný.

Existuje několik věcí, které Miloš Zeman opakuje dlouhá léta svého politického života. Vtip o Claudii Schifferové, bonmot o vegetariánovi a abstinentovi Hitlerovi, žertovná poznámka "pero vám vracím" při podepisování pamětních knih. A pak vážnější žánr: například povinná volební účast nebo majetková přiznání. Ta byla mantrou jak Zemana, tak Strany práv občanů - Zemanovců.

Stojí za to si to připomenout v souvislosti s firmou Liglass Trading CZ a jejím kontraktem na vodní elektrárny v Kyrgyzstánu.

Příběh obří zakázky, ze které dva měsíce po slavnostním podpisu kyrgyzská vláda vycouvala, poutá tancem stamilionů a kontrastem kulis, ve kterých se odehrává. Prezident republiky, vedoucí jeho kanceláře na hlavičkovém papíře i ministerstvo průmyslu a obchodu úspěšně lobbovali de facto za milionáře z chatrče. Firma Liglass strategickou středoasijskou smlouvu získala, přestože nikdy žádnou hydroelektrárnu nepostavila a sídlí v polorozpadlé fabrice u Železného Brodu. Od začátku bylo záhadou, kde chce vzít na projekt peníze.

Dotázán kyrgyzskými novináři, majitel společnosti Michael Smelík řekl, že firma má na účtu 383 milionů eur, v přepočtu zhruba 10 miliard korun. "Většina z této sumy jsou mé peníze. Spořil jsem deset let," nenuceně odvětil podnikatel, který se nicméně do věrohodných žebříčků nejbohatších Čechů nekvalifikoval.

Smelíkův obchodní partner Helmut Gaensel později prohlásil, že firma rozhodně takové peníze na účtech nemá: "Kde by to vzali?"

Nejasností kolem Liglassu je víc, ale zmíněný příklad pro kontext stačí, ať už Smelík blufoval, nebo ne. Státní podporu z nejvyšších míst dostala společnost, jejíž majetkové zázemí se zdá být problematické.

Když člověk dokola od Zemana a Zemanovců slýchal, jak majetková přiznání vyléčí naše problémy, skoro by hádal, že měli na mysli případy jako ten Smelíkův. Asi ne. Protože žádné pochybnosti o financování jsme z Hradu nezaznamenali. Místo toho se prezident a kancléř změnili v obchodní agenty Liglassu. Překvapivé: Když vám někdo vtlouká do hlavy majetková přiznání, úplně byste nečekali, že se bude z titulu hlavy státu přimlouvat zrovna za takovouhle firmu.

Petici za zákon o prokázání příjmů podepsal jak Miloš Zeman, tak Vratislav Mynář. V roce 2013 byla součástí volební kampaně SPOZ. "Nelegálně získaný majetek musí být zabaven v plné výši a viník musí jít do vězení. Jen tak může být trest efektivní a zloději potrestáni," stálo na letáčku.

Zákon o majetkových přiznáních přišel Zeman osobně podpořit do sněmovny. Platí od 1. prosince 2016.

Netvrdím, že by jím Smelík neprošel, nevím to. Ale plamenné řeči na téma majetkových přiznání jsou v rozporu s tím, co o kauze Liglass a hradním angažmá víme.

Vratislav Mynář prý majetkové poměry Liglassu nezkoumal, jen si nechal ověřit, jestli firma není v insolvenci, nedluží českému státu a její představitelé nejsou trestně stíhaní. (Liglass České republice nedluží, stoprocentní majitel Smelík ovšem ano, zjistila později Česká televize.) "Dostal jsem odpověď, že je všechno v pořádku. Potom jsem dal standardním způsobem firmě podporu stejně, jako ji dám každé jiné."

S takovým blahosklonným a neprofesionálním přístupem - jde i o pověst republiky v zahraničí! - je ovšem možné, že Liglass nebude jediný. Kdo máte linku na Hrad a čistý rejstřík, hlaste se.

autor: Jan Lipold

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama