Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
19. 9. 2017 13:05

Kauza Liglass připomněla Zemanovy plamenné řeči o majetkových přiznáních

S takovým blahosklonným a neprofesionálním přístupem Hradu je možné, že Liglass nebude jediný.
Miloš Zeman a Vratislav Mynář na snímku z roku 2012.
Miloš Zeman a Vratislav Mynář na snímku z roku 2012. | Foto: ČTK

Existuje několik věcí, které Miloš Zeman opakuje dlouhá léta svého politického života. Vtip o Claudii Schifferové, bonmot o vegetariánovi a abstinentovi Hitlerovi, žertovná poznámka "pero vám vracím" při podepisování pamětních knih. A pak vážnější žánr: například povinná volební účast nebo majetková přiznání. Ta byla mantrou jak Zemana, tak Strany práv občanů - Zemanovců.

Stojí za to si to připomenout v souvislosti s firmou Liglass Trading CZ a jejím kontraktem na vodní elektrárny v Kyrgyzstánu.

Příběh obří zakázky, ze které dva měsíce po slavnostním podpisu kyrgyzská vláda vycouvala, poutá tancem stamilionů a kontrastem kulis, ve kterých se odehrává. Prezident republiky, vedoucí jeho kanceláře na hlavičkovém papíře i ministerstvo průmyslu a obchodu úspěšně lobbovali de facto za milionáře z chatrče. Firma Liglass strategickou středoasijskou smlouvu získala, přestože nikdy žádnou hydroelektrárnu nepostavila a sídlí v polorozpadlé fabrice u Železného Brodu. Od začátku bylo záhadou, kde chce vzít na projekt peníze.

Dotázán kyrgyzskými novináři, majitel společnosti Michael Smelík řekl, že firma má na účtu 383 milionů eur, v přepočtu zhruba 10 miliard korun. "Většina z této sumy jsou mé peníze. Spořil jsem deset let," nenuceně odvětil podnikatel, který se nicméně do věrohodných žebříčků nejbohatších Čechů nekvalifikoval.

Smelíkův obchodní partner Helmut Gaensel později prohlásil, že firma rozhodně takové peníze na účtech nemá: "Kde by to vzali?"

"Korespondenční lístek" na podporu petice za majetková přiznání, srpen 2013.
"Korespondenční lístek" na podporu petice za majetková přiznání, srpen 2013. | Foto: ČTK

Nejasností kolem Liglassu je víc, ale zmíněný příklad pro kontext stačí, ať už Smelík blufoval, nebo ne. Státní podporu z nejvyšších míst dostala společnost, jejíž majetkové zázemí se zdá být problematické.

Když člověk dokola od Zemana a Zemanovců slýchal, jak majetková přiznání vyléčí naše problémy, skoro by hádal, že měli na mysli případy jako ten Smelíkův. Asi ne. Protože žádné pochybnosti o financování jsme z Hradu nezaznamenali. Místo toho se prezident a kancléř změnili v obchodní agenty Liglassu. Překvapivé: Když vám někdo vtlouká do hlavy majetková přiznání, úplně byste nečekali, že se bude z titulu hlavy státu přimlouvat zrovna za takovouhle firmu.

Petici za zákon o prokázání příjmů podepsal jak Miloš Zeman, tak Vratislav Mynář. V roce 2013 byla součástí volební kampaně SPOZ. "Nelegálně získaný majetek musí být zabaven v plné výši a viník musí jít do vězení. Jen tak může být trest efektivní a zloději potrestáni," stálo na letáčku.

Zákon o majetkových přiznáních přišel Zeman osobně podpořit do sněmovny. Platí od 1. prosince 2016.

Netvrdím, že by jím Smelík neprošel, nevím to. Ale plamenné řeči na téma majetkových přiznání jsou v rozporu s tím, co o kauze Liglass a hradním angažmá víme.

Vratislav Mynář prý majetkové poměry Liglassu nezkoumal, jen si nechal ověřit, jestli firma není v insolvenci, nedluží českému státu a její představitelé nejsou trestně stíhaní. (Liglass České republice nedluží, stoprocentní majitel Smelík ovšem ano, zjistila později Česká televize.) "Dostal jsem odpověď, že je všechno v pořádku. Potom jsem dal standardním způsobem firmě podporu stejně, jako ji dám každé jiné."

S takovým blahosklonným a neprofesionálním přístupem - jde i o pověst republiky v zahraničí! - je ovšem možné, že Liglass nebude jediný. Kdo máte linku na Hrad a čistý rejstřík, hlaste se.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy