Změnila se policie? Je nezávislá? Zbavila se podezřelých postav napojených na kmotry a politiky? Zásadní otázky. Budou hrát důležitou roli i při soudu v „kauze Nagyová“ neboli v případu Jany Nečasové, dříve Nagyové. Policie se mimo jiné věci bude snažit dokázat, že sledování Radky Nečasové, které prováděla vojenská tajná služba na objednávku Jany Nagyové, bylo nezákonné. Je to klíčová kauza.
Ponechme teď stranou, že civilní osobu sledovali vojáci, že to nedělala civilní tajná služba.
Oč se hraje? Když to zjednodušíme: tři vojenští zpravodajci, Jan Pohůnek a bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda, se brání tím, že Radku Nečasovou nesledovali, ale chránili. Neprováděli tajné sledování, špehování, ale naopak „kontrasledování“, při kterém hlídanou osobu chránili před jakousi nám neznámou hrozbou.
Potíž je v tom, že pánové nejspíš lžou. O tajném sledování, to dá rozum, sledovaný člověk neví. Naopak se svojí ochranou (s kontrasledováním) musí být seznámen. Jde o to, že tajní agenti potřebují vědět, kam a kdy ten člověk půjde, pojede, co bude přesně dělat, aby se mohli na jeho ochranu připravit (říká se tomu, že si nachystají trasu).
O kontrasledování by musela také být zpravena ochranná služba premiéra. Kdyby o sobě kontrasledovači a ochranka nevěděli, mohli by se navzájem postřílet. Proto je v takových případech nutná spolupráce více útvarů.
Státní zástupci, které vede olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, si vyžádali odborné stanovisko Útvaru zvláštních činností, o jaký typ sledování u Radky Nečasové šlo. ÚZČ je v oblasti sledování výkonná složka, ale má také na starosti metodiku sledování.
Podle dostupných informací dal ředitel ÚZČ Vladimír Šibor žalobcům jasné stanovisko, ve kterém stojí, že se u Radky Nečasové nemohlo jednat o kontrasledování. V soudním procesu to stanovisko bude mít klíčový význam. Aby jeho váha byla snížena, je nutno ÚZČ zdiskreditovat.
Nedělá pro kmotry, nehodí se
Mimochodem neobstojí ani pseudoargumenty, jako že by se chráněná osoba mohla chovat podezřele, kdyby o kontrasledování věděla. Tajné sledování je hrubý zásah do soukromí člověka a u vojenské tajné služby je bez povolení ministra nezákonné, protiústavní. Končí legrace.
Ještě před „kauzou Nagyová“ byl ÚZČ očerňován několikrát. Bývalý ředitel Tomáš Almer nepracoval pro kmotry, pro politiky, takže jaksi „zabíral místo“. Totéž platí o jeho nástupci Šiborovi. Ani on nemá „krytí“, tedy kontakty na kmotry, lobbisty, manažery nebo klíčové politiky, kteří by mu kryli záda. Když Almer na konci roku 2012 odcházel do civilu, Daniel Beneš, ředitel ČEZ, u tehdejší šéfky kabinetu premiéra Nečase Jany Nagyové prosazoval svého známého Stanislava Hájka a tvrdil, že je ta pozice důležitější než posty některých ministrů! (Tolik policejní zdroje.) Hájka cpal do čela ÚZČ i tehdejší policejní prezident Martin Červíček.
Pro byznysmeny, kmotry a některé politiky je odposlechový útvar policie klíčový. Myslí si, že by odtud mohli tahat cenné informace, kdyby měli v jeho čele svého člověka.
To je důležitý fakt: pro některé byznysmeny, kmotry a pro určitý typ politiků je odposlechový útvar policie klíčový. Myslí si, že by odtud mohli tahat cenné informace, kdyby měli v jeho čele svého člověka. Takže cíle jsou nyní zřejmě dva: zdiskreditovat Vladimíra Šibora (to se týká expertního stanoviska ve věci tajného sledování Radky Nečasové) a zároveň jej pokud možno odstranit a do čela ÚZČ dostat svého člověka.
V policii se toho mnoho nezměnilo. Onen Stanislav Hájek, muž blízký Benešovi, ale také policista, který se stýkal s kmotrem Ivo Rittigem a byl Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS) vyšetřován kvůli kontaktům na Víta Bártu (Věci veřejné), sice odešel z ÚZČ, ale přistál na vysokém postu kriminálky v Liberci. (Nad ním je, jen tak pro zajímavost, krajský šéf Vladislav Husák...)
„Běžná pracovní činnost“ s Rittigem
Hájek figuruje v kauze Nagyová. Ivo Rittig s ním prokazatelně udržoval kontakty. Když se ho na to ptal server iHned.cz, Hájek tvrdil: „To má jednoduché vysvětlení. Když jsem pracoval na Útvaru zvláštních činností, byl jsem vedoucí oddělení vnějších vztahů. Měl jsem na starosti komunikaci navenek, takže jsem se skutečně scházel s těmi lidmi, co jsou v těch zveřejněných materiálech uvedení. Ale bylo to v rámci mé běžné pracovní činnosti.“
To si pan Hájek ovšem naběhl. Je s podivem, že inspekce v této věci ještě nezačala konat. Hájek byl skutečně šéfem oddělní vnějších vztahů, ale ÚZČ je servisní útvar, takže do jeho popisu práce nemůže spadat styk s lobbisty a kmotry. Ani Almer, ani Šibor policistu Hájka nikdy nepověřili a nesměli pověřit úkolem, aby se stýkal s Rittigem. Hájek za útvar chodil k soudu, bylo-li třeba něco vysvětlit o okolnostech pořízených důkazů. V tu dobu ovšem Ivo Rittig nebyl ani obviněný. Odtud plyne, že se s kmotrem „v rámci běžné pracovní činnosti“ nemohl, nesměl stýkat.
Zpět ke kauze sledování Radky Nečasové. Podle informací z policie a dalších složek se v blízké době chystá další atak na ředitele ÚZČ Vladimíra Šibora. Má být zpochybněn, jako se to stalo již několikrát. (Jeden takový pokus o diskreditaci dodnes visí na stránkách Víta Bárty, ačkoliv byla věc již prošetřena a bylo prokázáno, že se nic nelegálního nestalo.) Pokud by se očernění podařilo, advokáti generálů Páleníka a Kovandy by mohli začít stanovisko Útvaru zvláštních činností zpochybňovat jako nedůvěryhodné.
Jedno je jisté: potíže policie nepřestanou, dokud v ní budou pracovat lidé jako Hájek. Je vskutku divné, že se stal zástupcem ředitele územního odboru Liberec (dříve okresní ředitelství) pro kriminálku, když policie i žalobci vědí o jeho stycích s Ivo Rittigem. Policii vede nový prezident Tomáš Tuhý. Změní ji k lepšímu?
