Čím dál víc se ukazuje, jak velkou mocí disponuje český prezident, když chce. A tři dosavadní, jeden odlišný a dva podobní, zatím chtěli. Jedna věc totiž je, jaké pravomoci dává "hlavě státu" ústava, druhá, jaký vliv mu poskytuje úřad sám a k tomu už dvakrát i přímá volba.
Jsme zhruba v polovině druhého hradního období Miloše Zemana. Jeho aktivita prudce poklesla, zřejmě proto, že se prý těší výtečnému zdraví. (O to víc stoupá aktivita jeho hradní party.) I kdyby dokončil své druhé pětileté období, je už nyní načase hledat nástupce. Víme dobře, že lidé nepřijmou někoho, o kom vědí jen málo, s kým se intenzivně nesetkávají v televizi, případně naživo.
V březnu udělala agentura STEM/MARK průzkum, podle něhož mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří premiér Andrej Babiš (ANO), moderátor a herec Marek Eben, generál Petr Pavel a senátoři Pavel Fischer, Jiří Drahoš a Marek Hilšer. Babiš a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší zároveň představují kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá. Čeští rozdělovači.
Po nouzovém stavu by situace jistě vypadala jinak. Komentátor Petr Honzejk napsal: "Může se to zdát jako divoká spekulace, ale Roman Prymula je skvělou kádrovou rezervou ANO pro prezidentské volby." Dodal, že "disponuje autoritou vyplývající z nesporného úspěchu ve zdravotní části koronavirové krize. A hlavně, VŠICHNI lidé v Česku ho znají. To je nejpodstatnější, protože každý politický marketér ví, že dostat kandidáta do povědomí veřejnosti, uvést jeho jméno do oběhu, je ta nejtěžší a časově i finančně nejnáročnější část celé kampaně."
Na té úvaze je zajímavá ona "kádrová rezerva", tedy fakt, že Andrej Babiš uvažuje dopředu a nedopustil, aby přišel o politicky zužitkovatelnou postavu. Nevíme, jestli předseda ANO takto skutečně přemýšlí, ale platí, že by profesor Prymula nyní šanci měl. Jeho temná místa (podezření ze střetu zájmů či vojensky neobčanské uvažování) by u nás nehrála velkou roli. Takže pokud tak Babiš uvažuje (a po Honzejkově textu jistě ano), uvažuje správně. Myslí dopředu a ví, že jako premiér potřebuje prezidenta, kterému zaplatí kampaň a on ho pak podrží (já pomůžu tobě, ty pomůžeš mně).
Koho ale potřebuje Česko? Na průzkumu STEM/MARK jsou zajímavá ta první dvě místa, "vyhrál" Andrej Babiš, druhý skončil Marek Eben, dvě totálně odlišné osoby (rozdělené Česko). Výsledky byly následující: premiéra Babiše by za prezidenta volilo 15 procent dotázaných, herce a moderátora Ebena 14 procent, senátora Fischera 13 procent, generála Pavla 12 procent a senátory Hilšera a Drahoše shodně 11 procent.
Eben zvládl StarDance, zvládl by i Hrad
Marek Eben je velmi slušný, přátelský, vzdělaný člověk, žádný Antibabiš. Umístit ho těsně za premiéra-žraloka vyjadřuje touhu po milém, klidném světě, kde se na sebe usmíváme a který neexistuje. Nepochybuji, že by Eben roli prezidenta zvládl se stejnou grácií, s jakou zvládá moderování StarDance, i politika je tanec. Jenomže snít o Ebenovi na Hradě je dnes jako si večer číst pohádku o Šípkové Růžence. Proti tomu je sázka na Prymulu podobně chytrá, jako si raději vyčistit zuby kartáčkem plus dentální nití.
Průzkum STEM/MARK a následující koronakrize jasně ukázaly, že se veřejnost rozhoduje ve dvou základních rovinách. Jedna je dlouhodobá, druhá momentální. Krátkodobá vyžaduje akceschopnost, chytit příležitost za pačesy. Babiš tohle umí dokonale a má výhodu premiérství, maximální viditelnosti. Kdyby se na Hrad volilo během řekněme půl roku, roku, Roman Prymula by byl pro ANO skvělá šance.
Opakuje se situace z minulé přímé volby, průzkum to dokazuje. Volby budou někdy v lednu 2023, sběr podpisů a kampaň pojedou už o rok dřív, takže je pro politické strany (a možná i pro občanské aktivity) čas začít si pěstovat svého kandidáta. Navíc nikdy nevíte, jestli úžasně zdravý Zeman předčasně neskončí ze zdravotních důvodů. Lidé jako potenciální kandidáty vnímají senátora Fischera, generála Pavla a další senátory Hilšera a Drahoše, minulého finálního soupeře Miloše Zemana.
Pavel Fischer je vidět díky svým aktivitám v Senátu. Petr Pavel (zřejmě) na svém zvolení pracuje, i když covid-19 jeho jízdy po republice zastavil. O generálovi jsem psal už dříve, má více výhod, jedna paradoxní je bývalé členství v komunistické straně a pozdější druhá nejvyšší funkce v NATO. Která politická strana by však Pavla podpořila?
Nebo jinak, koho mají, s kým počítají politické strany? A proč mezi potenciálními špičkovými kandidáty nenajdeme ani jednu ženu? Když se podíváte na dva a půl měsíce korony, která žena v nich vyčnívala? Ozývala se jména ministryň Schillerové a Maláčové, to je tak všechno. Ženy u nás zůstávají zapomenuty kdesi vzadu, což je bohužel typické. V průzkumu STEM/MARK se objevila státní zástupkyně Lenka Bradáčová a Miroslava Němcová (ODS). Ne mezi favority.
Jaké kandidáty mají Piráti, ODS a další strany? Pracují už na někom? Dohadují se společně? Nic takového nevidíme. A tak hrozí, že volba proběhne v režii Babiše a Hradu (tamní parta má jistě eminentní zájem na tom, aby pokračovala, aby si užívala "hradní imunitu" jako doposud). Bylo by dobré opozičním stranám křičet do uší: BUDÍČEK!
