Už ne kdy, ale zda vůbec přijmout euro. To je otázka, která od začátku řecké krize hlasitě zaznívá v úvahách stále více českých ekonomů.
Ještě nedávno se nejčastěji hovořilo o roce 2015 jako o předpokládaném vstupu České republiky do eurozóny. Dnes se někteří analytici poněkud jízlivě ptají: A bude v té době ještě euro vůbec existovat?
Také průzkumy veřejného mínění ukazují, že příznivců zavedení společné evropské měny ubývá. Proti se podle agentury CVVM počátkem května vyslovilo 55 procent dotázaných, pro jen 38 procent (do roku 2007 měli příznivci eura mírnou většinu, od té doby mají odpůrci navrch a víceméně jich neustále přibývá).
| Čtěte také: | Státní rozpočet? Pošlete nám na posudek, žádá Brusel Expert online: Kurz 27 Kč/eur čekejte, když Řecko padne |
Kritici z řad ekonomů a analytiků vyčítají euru (nebo spíše politikům, kteří jej prosazují), že je jen politickým projektem, který to ignoruje ekonomické zákonitosti. Přísně nastavená kritéria, k nimž se při přijetí státy zavazují, jen málokterý dodržuje. A neexistují nástroje - a dosud ani politická vůle, jak je k tomu přinutit.
„V evropské integrační politice stojí od nepaměti na prvním místě politická shoda. Důsledkem je zamlžování faktů, zpochybňování principů, výjimky v roli pravidel a beztrestné porušování smluv. Motto evropské integrační politiky zní: 'Ono už to nějak dopadne'," napsal například ve svém blogu na Aktuálně.cz Petr Robejšek, analytik specializující se na prognózy hospodářského a politického vývoje.
| Blog Petra Robejška: Anatomie evropských omylů |
Špatně hospodařící stát tak ohrožuje celou eurozónu, která se vlastně může bránit jediným způsobem: půjčovat krachující ekonomice další a další peníze. A euroskeptici se ptají: kde je vezmeme?
„Krizová konference zemí Evropské unie … slíbila záchranný balík pro eurozónu v impozantní hodnotě 750 miliard euro. Tato částka ohromila trhy natolik, že na nějakou dobu dokonce zapomněly, že slib je prázdný, protože EU žádných 750 miliard nemá. Potom si to trhy uvědomily a euro, po prvním nadšeném impulsu, zase oslabilo," napsal ekonom Pavel Kohout.
| Blog Pavla Kohouta: ECB - tabu prolomeno |
Zavedení eura navíc eliminovalo ekonomický nástroj, který vysoce zadlužené státy měly: devalvaci národní měny.
„Zkušenost ze světa ukazuje, že to, co Evropě nejvíce scházelo, byly flexibilní měny. Nikdo nemusí být velký ekonom, aby pochopil, že pokud národní měna oslabí, pomůže se tím exportérům a ekonomika díky tomu může krizi lépe přežít," vysvětluje analytik finančních trhů Vladimír Pikora.
| Vladimíra Pikory: Euro na odstřel |
Pikora sice nad eurem hůl definitivně neláme, ale jeho přijetí ale doporučuje až po roce 2020.
„Celá řada lidí bude křičet, jaká je to škoda. Já si to nemyslím. Poslední zkušenost ukazuje, že euro se nesmí uspěchat. Jižní Evropa neměla být v eurozóně. Politici ale moc spěchali a tlačili na pilu. Proto je jih Evropy, kde je. My tuto chybu již nesmíme opakovat. Musíme na euro dozrát," míní Pikora a dodává: „Ostatně spěch není namístě i proto, že nikde není psáno, že tu za pět let ještě euro bude."
Ne všichni však vidí situaci eura tak černě. Házet na něj vinu za současné evropské problémy odmítá například Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB.
„Je to jako by americké státy začaly nadávat na dolar. Ano, euro je politický projekt. Ano, ale která měna není? A také není pravdou, že by se společná měna hodila jen pro sobě si podobné země. To by dolar dávno neexistoval a česká koruna by nemohla spojovat Prahu a severní Čechy (struktura jejich HDP je uplně jiná!)," napsal Sedláček.
| Tomáše Sedláčka: Euro aneb přece se točí… |
Ani skutečnost, že státy eurozóny již nemohou řešit své hospodářské problémy devalvací, není podle něj na škodu.
„Devalvace, od které si všichni kritici eura tolik slibují, prostě cestou není. Vedlo by to v efektu k tomu samému, co kritizují. Posílení relativní pozice Řecka (a jiných, kteří by devalvovali nebo depreciovali s nimi nebo po nich) by zas byla "na úkor jiných", kteří by byli ve stejném pokušení znehodnocovat svou měnu. Euro bylo zavedeno mimochodem právě proto, že tento běh k nule nikam nevede," míní Sedláček.
Kritikům eura odpovídá i Benn Steil, ředitel Mezinárodních ekonomických studií při Radě pro zahraniční vztahy, jehož text přetiskl ve svém blogu na Aktuálně.cz překladatel Aleš Drobek (Odpověď kritikům eura).
"Řecko není Robinson Crusoe na neobydleném ostrově v Egejském moři, který si všechny potřeby moderního života uspokojuje sám. Je to malý kout evropské ekonomiky, se kterou je stále víc propletený. Proto fakt, že euro údajně není pro Řecko 'optimální měnou' (a pro kterou zemi 'optimální' je?), není ten hlavní problém. Tím je už od poloviny 19. století nepřiměřená výše zahraničních půjček. Je ironií osudu, že Řecko zřejmě bude muset, už zase, vydat správu svých financí do rukou cizího administrátora, tentokrát zřejmě Mezinárodního monetárního fondu," píše Steil.
