Na Ukrajině se rve stát s občany - a také už občané mezi sebou. Počet mrtvých prudce roste. Ve čtvrtek ráno podle dostupných informací 38 obětí. Někteří mluví o počínající občanské válce. Odehrává se na hranicích Evropské unie, v prostoru mezi Ruskem a EU. Část Ukrajinců chce větší práva, neautoritativní režim, spolupráci s Unií. Další část se vzhlíží v autoritativním, putinovském Rusku. Dělení se odehrává více méně v rovině Východ - Západ. Část Rusů, lidé toužící po demokracii, ve které nežijí, fandí demonstrujícím Ukrajincům. Ruský režim je ovšem zřetelně, nepochybně na straně prezidenta Viktora Janukovyče, který do vlastních občanů nechává střílet.
U nás bude snad většina lidí na straně bouřících se Ukrajinců. Ale mnohým tuzemcům připadá ten střet vzdálený, jakoby se jich netýkal. Nesnesou kupříkladu myšlenku, že by se sportovci na ruské olympiádě v Soči měli postavit na stranu odvážných Ukrajinců. Olympiáda prý nemá s politikou nic společného. Velmi naivní postoj. Olympiáda v Soči nebo v Pekingu byla jednoznačnou demonstrací pořádajícího režimu. Ten byl v Číně a je v Rusku a je na prvním místě. A je dobře, že část ukrajinských olympioniků kvůli nepokojům v Kyjevě opouští Soči. Postoj k Ukrajině by měli vyjádřit i další.
Podivuhodné: peklo v Kyjevě spojilo české demokratické politiky. Více méně říkají stejné věci a stojí na straně mužů a žen, kteří se postavili proti Janukovyčovi. Na stejné vlně se ocitli po velmi dlouhé době. Zní to nadějně - zjevně existují věci, které vidí stejně, a zjevně jsou to věci, které se týkají svobody a demokracie. Silné. Stát proti Janukovyčově režimu de facto znamená stát proti ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi.
Sobotka: Nemůžeme mlčet
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve středu žádal po EU razantní řešení: „Krize eskaluje způsobem, který budí obavy. Zatím ale nepozorujeme žádný rostoucí příliv lidí z Ukrajiny," řekl. Emigrační vlna je další významný prvek: nemůžeme mlčet a dělat, že se nás vraždění v Kyjevě netýká. Týká. Každý tvrdý zásah režimu proti občanům může spustit masivní exodus ze země. Česko je velmi blízko, hranice mezi námi a Slovenskem a námi a Polskem otevřené, prostupné.
Situaci na Ukrajině pozorně sleduje ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Do nemocnic údajně vnikají jednotky, které zraněné odpojují od přístrojů a odvádějí neznámo kam. Lidé se proto bojí do nemocnic chodit." Nabídl, že naše země může přijímat zraněné demonstranty na léčení. Zaorálek promýšlí další kroky: nesouhlasí se sankcemi Unie, které by postihly celou zemi, doporučuje přechodnou vládu, která by rozběsněnou Ukrajinu zklidnila.
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pravil: „Vývoj na Ukrajině mne opravdu děsí. Zprávy o mrtvých v Kyjevě jsou strašné. Jistě že i opozice dělala chyby, ale odpovědnost za situaci má samozřejmě jako vždy vedení státu a policejní složky." (Poté, co Janukovyč vyměnil náčelníka generálního štábu, odpovědnost nese už i armáda.) Miroslav Kalousek chce nechat přezkoumat, zda se ukrajinská hlava země nedopustila zločinů proti lidskosti.
ODS vyzývá české politiky k jednotě. Europoslanec Jan Zahradil řekl: „Násilné střety a rostoucí počet mrtvých jsou tragédií, která destabilizuje celou zemi i okolní region. V této kritické situaci je zapotřebí, aby česká zahraniční politika působila jednotně."
Měkký Zeman a mlčící Klaus
Reaguje i české vnitro. Ministr Milan Chovanec (ČSSD) mluví o ukrajinské občanské válce, Zatím však nehodlá rušit vízovou povinnost, kterou máme s Ukrajinou zavedenu. „Pokud by se tam zhoršila humanitární situace, tak nemohu vyloučit změnu názoru," pravil. (Pravdou je, že pokud k nám budou Ukrajinci prchat, nepochybně si zažádají o azyl a při azylovém řízení žádné vízum ani nepotřebují.)
Miloš Zeman reaguje nejměkčeji. Stále ještě nezrušil pozvání Janukovyče do Prahy: „Bude-li situace dále eskalovat a do dubna nedojde ke smírnému řešení, pak těžko lze pozvat na návštěvu toho člověka, kde na ulicích jeho hlavního města umírají lidé, a to nejen demonstranti, ale i policisté. Úkolem každého politika je, aby zařídil alespoň elementární klid," míní český prezident.
Jako řešení pro Ukrajinu vidí předčasné volby. „Na tomto názoru trvám. Dokonce je umocněn právě vysokým počtem mrtvých. V angličtině bylo takové přísloví ballots, not bullets, tedy volební lístky, nikoliv kulky. Přál bych si, aby lidé na Ukrajině vhazovali volební lístky do uren, a nikoli aby oni sami končili v těch urnách," prohlásil. Poněkud trapné, ani v takové situaci si Zeman neodpustil svůj oblíbený, zde nevkusný, bonmot.
Česká diplomacie byla až dosud přesvědčena, že i s lidmi, jako je krvavý Janukovyč, se má jednat, a Zeman tuto tezi zjevně drží i poté, co v Kyjevě začaly masakry a platí vosi jako výjimečný stav. Ve skutečnosti čas na měkkou, přátelskou diplomacii nepochybně skončil. Jednat s Janukovyčem = jednat s vrahem. Západ mu musí dát jasně najevo, že s ním nepeče. Zaorálek je proti sankcím, ale jedině na sankce ukrajinský režim uslyší. Netřeba se bát, že by posílily vliv Ruska - ten je dnes už tak jako tak velmi silný. Janukovyč musí vědět, že na Západ nebude moci emigrovat, že tam na něj nikdo nečeká, že je zločinec, který si nakradená eura neužije.
Malá poznámka na okraj: Václav Klaus, donedávna český nejvyšší ústavní činitel, mlčí. Asi si to nechce rozházet s továryščem Putinem. Na stránkách Institutu Václava Klause ve čtvrtek ráno ani slovo o krizi v Kyjevě, o trápení Ukrajinců. Trapné. Žít Václav Havel, dost možná by odjel na Majdan. Klausovo mlčení je malá vizitka našich „elit".
Ale postoj ostatních českých demokratických politiků nás může těšit. Ukrajina se nás bezprostředně týká. Mimo jiné tam svobodomyslní lidé čekají na naši pomoc. Na naši solidaritu. Na naši podporu.
