Řada lidí má dnes dojem, že pojem neonacista, nebo častěji lidově řečeno nácek, devalvoval a používá se zcela nahodile, případně slouží k dehonestaci jakéhokoli nepohodlného názoru, který není v souladu s hlavní politickou linií naší společnosti. To se samozřejmě občas skutečně stává, v reálu ale podstatně méně často než se lidé, kteří tento názor zastávají, domnívají. A je třeba doplnit, že ve skupině těch, kteří podobné věci tvrdí, zaznívá výrazně hlas těch, kteří mají ve skutečnosti k reálnému neonacismu blízko.
Občas také zaznívají hlasy, že nic podobného jako neonacismus neexistuje a vše je jen výmysl novinářů. Neonacismus samozřejmě existuje, jde o ideologii navazující na hitlerovskou tradici nacismu, spojující rasismus a víru v bělošskou nadřazenost (white supremacy) s antisemitismem a autoritářstvím.
V současné době si ho řada lidí ne zcela správně asociuje se skinheadskou subkulturou. Realita je taková, že skinheads vznikli v Anglii v polovině šedesátých let, původně jako v zásadě nepolitická subkultura, významně spojená s působením hudebních skupin stylu ska a reggae. Ta se na konci sedmdesátých let začala vnitřně štěpit pod vlivem aktivit Iana Stuarta Donaldsona a jeho kapely Skrewdriver (gramaticky správně by bylo Screwdriver). Ian Stuart byl členem krajně pravicové britské strany National Front a záhy začal ve svých textech propagovat nejprve nacionalismus, následně rasismus, aby skončil u otevřené adorace nacismu. Významná část tehdejší skinheadské subkultury tento vývoj následovala a rasistická větev skinheads se záhy rozšířila do celého světa (přestože vždy existovaly a dodnes existují skupiny skinheads, které nejsou rasistické, nebo jsou dokonce antirasistické). Pro ně vytvořil Ian Stuart organizaci Blood and Honour (původně jde v němčině o heslo Hitlerjugend), která se zabývala organizací koncertů neonacistických kapel, souhrnně označovaných jako White Power Music. Jak je vidět, existence neonacistických skupin byla vždy významným činitelem v rámci organizovaného neonacismu.
A jak to souvisí s připravovaným (a následně tento týden zrušeným) koncertem v Chotěvicích na Trutnovsku? Poměrně zásadně. Jedním z hlavních taháků celého koncertu totiž měla být kapela White Demons, která svou proslulost staví na tom, že v jejích řadách hraje bývalý člen Skrewdriver. Ani další avizované kapely nejsou z jiného těsta, přičemž reálně mohla být největší atrakcí finská skupina Mistreat, která funguje od roku 1988 a je naprosto otevřená ohledně své politické afiliace k nacismu.
Proč jsou vlastně podobné koncerty pro neonacistickou scénu významné? V zásadě ze tří důvodů, které často nemusí být na první pohled zcela zřetelné.
Zaprvé, White Power kapely formulovaly neonacistickou ideologii, která rezonovala v rámci rasistické větve skinheads. Většina ideologických postulátů uvnitř této skupiny nepochází ze studií klasiků nacismu, ale právě z textů hudebních skupin, které jsou pro příznivce neonacismu obvykle mnohem přitažlivější.
Zadruhé, White Power koncerty nabízejí místa setkávání, kde dochází k utužování ideologických konceptů. Prostředí WP koncertů je velmi specifické a nelze ho srovnávat s jakoukoli jinou hudební nebo subkulturní akcí. Sály, kde se podobné koncerty konají, bývají obvykle vyzdobené zástavami jednotlivých pořádajících nebo spřátelených organizací, mezi jednotlivými písněmi je běžná praxe hromadného hajlování publika atd. Jde o prostředí velmi silné ideologické indoktrinace, která je v rámci neonacistické scény zcela nezastupitelná.
A konečně zatřetí, White Power koncerty znamenají dobrý obchod. Samotné vstupné bývá poměrně vysoké, ale u každé akce vstupuje do hry i řada dalších obchodních aktivit. Počínaje ziskem z vytočeného alkoholu a prodejem triček a CD konče. Vzhledem k tomu, že koupit oblečení nebo hudební nosiče s neonacistickou tématikou bylo dlouho poměrně obtížné, nedá se tento moment podceňovat. Okolo pořádání White Power koncertů tak vznikla skupina lidí, pro které se zisk z těchto akcí stal významným finančním motivem, který zpětně vytvářel tlak na pořádání dalších koncertů, vydávání dalších CD a tisk dalších triček.
White Power koncerty hrají v rámci neonacismu nezastupitelnou úlohu. Respektive hrály. Jejich "zlatá éra" byla v druhé polovině 90. let a těsně po roce 2000. Pak existence nových internetových platforem (na koncert se můžete podívat na YouTube, oblečení a CD si můžete objednat z e-shopů) ziskovost podobných akcí výrazně snížila. Většina White Power koncertů se přestěhovala z velkých sálů do menších kluboven a z akcí pro stovky aktivistů se staly lokální záležitosti pro pár desítek návštěvníků. Koncert v Chotěvicích na Trutnovsku měl být zřejmě pokusem o jejich restart.
