Léto je fajn, pokud vás nevykradou nebo neokradou. Bydlím ve vilové čtvrti na okraji Prahy. Každé prázdniny je to horší a horší. Mediálně se soustředíme na velkou kriminalitu, na kmotry, státní zakázky, rozkradené dotace. Pomalu se nám zdá, že když škoda neudělá půl miliardy či miliardu, ani nemá cenu o tom mluvit nebo psát. Soustředíme se na to, jak je v těchto případech policie a žaloba úspěšná (přesně řečeno, jak je zoufale neúspěšná). Ale policie je tu taky od toho, aby chránila náš majetek, nás jako jednotlivce, a to opravdu činí uboze málo.
Tam, kde bydlím, už v podstatě nepadá v úvahu odjet na prázdniny a nechat dům prázdný. Máte pak jistotu, že se vrátíte a váš byt bude vybílený. Před pár lety jsme dostali do schránek lístky se jménem strážníka, který nás má "na starosti". Stálo tam, že kdyby něco, můžeme zavolat. Nikdy jsem ho v naší ulici neviděl. Nepamatuji se, že bych tam viděl byť jen projet policejní auto. Máme strážníka, ale ten je bohužel neviditelný.
Tady nám to dělaj smažky
Nevím, nakolik by nám byl platný, i kdyby byl viditelný. Vezmu jen posledních pět let, co se stalo přímo naší rodině a jejím hostům. Nejhorší bylo vloupání zhruba před dvěma roky. Byl jsem doma, svítil jsem, lupiči vlezli do bytu pode mnou, ukradli šperky, které jsme s bratrem zdědili po naší mámě, ukradli dva počítače a ještě nějaké věci. Slyšel jsem na zahradě nějaké zvuky, tak jsem vzal sekeru a šel tam, ale utekli i s lupem.
Stalo se to ve dvě v noci. Přijela policie, kriminálka, vzali stopy, ale rovnou mi řekli, že to k ničemu nepovede. Taky nevedlo. Po dvou hodinách snímání otisků a sbírání stop DNA, mi jejich šéf zcela upřímně řekl: "Kupte si pistoli, bude hůř." Celou dobu si stěžovali na svou práci. Klasika, to zná zřejmě každý, kdo něco takového zažil. Jako oběť není litován, je po něm naopak vyžadována lítost. Pachatele (zřejmě byli dva) nedopadli.
Třikrát mi zloději vylomili zámek u garáže, jednou se do ní dostali, ukradli gola klíče a nějaké další věci; auto nechtěli, o to nestáli. Nemá smysl takové prkotiny hlásit. Jdete, opravíte vrata, vyměníte zámek, škoda se pohybuje okolo tisíce korun.
Čtyřikrát zloději vykradli auto, buď naše, nebo přátel, kteří k nám přijeli. Rozbité okýnko, ukradené věci, ukradené autorádio. "To je tady normální," řekl detektiv, který přijel jednu "událost" sepsat. "Tady nám to dělaj smažky." - U nás prý "kradou bílí", dozvěděli jsme dále se od strážců zákona (škoda, že nejsou i strážci našeho majetku).
V noci šlohli haubnu octavie
Opakovaně nám někdo zničil zámek u branky na zahradu. Před dvěma měsíci mému bratrovi zloději udělali velmi speciální "službu". Nad ránem mu z nové Škody Octavie combi velmi profesionálně ukradli haubnu, přední světla a přední poznávací značku. Byl to čistý řez, nic neponičili, jen kabely ke světlům odřízli. Přijela kriminálka a jeden z mužů pravil: "Tak to jsem ještě neviděl." Druhý řekl: "Co blbneš? Přesně tohle poslední dobou dělaj. Maj seznam dílů a kradou je na zakázku." Předpokládám, že nečekáte pozitivní výsledek. Policie se už neozvala.
Podobné zkušenosti mají naši sousedé. Za zmínku stojí sériové vykradení domků v ulici pod námi zhruba před rokem a půl. Parta šla "do práce" v noci, do domů se vloupala vylomenými okny zezadu, ze zahrádek. Brali cennosti, obrazy atd. Jeden z majitelů je můj přítel, popsal mi nedávno, jak celá akce nakonec dopadla.
Tu partu nakonec kriminalisté chytili. (Opravdu výjimečná věc.) Našli u nich dokonce i část ukradených věcí, které nestačili prodat. Zloději šli před soud, ale byli propuštěni: nepodařilo se prokázat, že ty věci ukradli. (Mohli je koupit třeba v bazaru...)
Tak to jsou v kostce důvody, pro které se lidé u nás bojí odjet na dovolenou a nechat dům prázdný. Vědí, že nějaká ochrana v podstatě neexistuje, jedině nikam nejet, nebo tam někoho nastěhovat, aby hlídal.
Reformy jen na oko
Obecně platí, že se rozrůstají prosté krádeže, zloději berou zboží za pár stovek, pod pět tisíc korun, pak je to přestupek a ne trestný čin. Podle statistik loni lupiči nakradli, aniž by se někam vloupali, zboží za více než čtyři miliardy korun. Dvě třetiny z nich byli recidivisté. Krade se všude, na ulici, v obchodech, kdekoli.
Je zřejmé, že na tohle policie nestačí. Proč, to taky víme. Obvykle se mluví o tom, že je pořádkářů a kriminalistů málo. Ale ti zkušenější říkají, že počet policajtů zhruba odpovídá počtu obyvatel, jen jsou špatně organizováni a nesmírně zatíženi papírováním.
Policie má taky moc velitelů a díky tomu málo lidí v terénu. Nedávno mi popsal jeden policista, jak to vypadá v útvaru, kde pracuje (spadá pod krajský odbor Služby kriminální policie a vyšetřování).
Letos od ledna se tam měla podstatně redukovat velitelská místa. Do konce roku loňského působilo na odboru celkem 17 policistů ve velitelských funkcích - vedoucí odboru a jeho zástupce, vykonávající současně vedoucího jednoho z oddělení. Každé z 8 oddělení mělo svého vedoucího (kromě jednoho, kde vedoucího vykonával zástupce vedoucího odboru) a každý vedoucí oddělení měl svého zástupce. Celkem 17.
Na začátku roku se odehrála "rapidní změna". Všechno zůstalo v podstatě tak, jak bylo, jen zástupci vedoucích oddělení byli "degradováni" o jeden hodnostní stupeň a byl jim odebrán poměrně nepatrný příplatek za vedení. Ne že by však dostali spisy a dělali stejnou práci jako řadoví policajti. Ne, dělají to co dřív a příplatek za vedení je jim kompenzován zvýšeným osobním příplatkem.
Takže to je jedna bolest policie, která ji činí neschopnou fungovat lépe v ulicích.
Policii chybí objednávka voličů
Problém je ještě hlubší. Policie není nijak vázána na občany, na jejich vůli, na jejich obavy, na to, co je pálí, štve, co jim po léta v oblasti bezpečnosti vadí.
Když jsem byl před asi 15 lety na návštěvě u humbersideské policie (Velká Británie), popisovali mi tam, že i policejní šéf se odpovídá voličům. Musí reagovat na jejich objednávku. Pokud jim vadí krádeže aut, přibývá jich, pak se na to musí jeho lidé soustředit. Pokud se v oblasti množí prodej drog, musí policie udělat něco proti tomu.
To u nás chybí. Možná by stálo za to změnit systém na místní úrovni. Přímo volit starostu a podřídit mu pořádkovou policii a místní kriminálku. Šéf těchto útvarů nemusí být přímo volený, ale měl by být spojen se starostou. Měl by se odpovídat voličům, reagovat na jejich strachy a na to, co je skutečně sužuje.
Opakuji to často: obecní a městská policie byl omyl. Bylo by rozumné ji zrušit a schopné strážnice a strážníky, kteří splňují kvalifikační předpoklady, převést k pořádkové policii. Jenže to si politici nenechají líbit. Takže si přes léto (ale i v zimě) budeme ještě dlouho muset domy a byty hlídat sami. Najímat si hlídače.
