V Praze na Letné v neděli proběhla největší demonstrace od listopadu 1989. Zase ji svolal a organizoval spolek Milion chvilek pro demokracii, jehož předsedou je student Mikuláš Minář, opět byl v centru pozornosti trestně stíhaný premiér Andrej Babiš (ANO), prezident Miloš Zeman a ministryně spravedlnosti Marie Benešová, jež stíhání předsedy vlády zpochybňuje. Podle prvních odhadů na Letnou přišlo více než čtvrt milionu protestujících lidí.
O to číslo se asi svede bitva. Odhad počtu účastníků nabídla telekomunikační společnost T-Mobile, podle dat ze své sítě uvedla, že se na Letné sešlo víc než 258 tisíc lidí. Nutno však dodat, že se lidé během demonstrace na Letné nemohli připojit, zavolat, poslat esemesku… mohlo jich být i víc.
O přesný počet však nejde. Čtvrt milionu neskutečná síla, nelze dělat, že premiér nemá problém. Má obrovský problém, a ten se jmenuje nikoli Milion chvilek nebo Mikuláš Minář, ale probuzená, sílící občanská společnost.
Babiš nemá recept, jak na ten stoprocentně pokojný protest proti sobě a Zemanovi reagovat. Demonstrace na Letné má pro něj ještě velmi nepříjemné spojení s pádem komunistického režimu, kterému on sloužil. Letná představuje most mezi 30 let starou historií a dneškem. Na Letné si tehdy lidé vzali zpátky svobodu, teď ji sem přišli bránit. Babiš tvrdí, že nerozumí, co chtějí, ale je to jasné: demokracii, stejné podmínky pro každého, stejnou justici pro Babiše i kteréhokoli "nounejma". Chtějí premiéra, který není trestně stíhán a nespolupracoval s StB. Který nemá ve svěřenském fondu holdingy pobírající dotace od Evropské unie i z Česka. Nechtějí prezidenta, který proti sobě poštvává svoje voliče a zbytek země, vzhlíží k režimu Ruska a Číny. Nechtějí ministryni spravedlnosti, která je tu ne pro nás, ale pro tyto dva politiky.
Po obří demonstraci Babiš napsal: "Byl to prý dnes pestrý proud lidí, kteří hovořili o nezávislosti justice, u toho mě posílali rovnou do kriminálu, našeho pana prezidenta do rakve, a třeba by i znárodňovali soukromé společnosti. Neuvěřitelné. Ale i tohle jsou názory, které můžou v demokracii zaznít, i když normální člověk si o nich tedy může myslet své."
Škoda že na Letnou nepřišel, byl by nic podobného nemohl říct. Marně se brání: "Absolutně nesouhlasím s tvrzením, že bych já osobně - nebo naše vláda - zasahoval do nezávislosti justice. Nikdy jsme do ní nezasáhli, ani nezasáhneme. I předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že u nás nezávislost justice není ohrožena."
Pithartova lekce demokracie
Rychetský mluvil o tom, že se justice zatím brání. Zásahem do nezávislosti justice byly neustálé útoky Babiše a Zemana na policii a žalobce okolo Čapího hnízda, odvolání ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína ("buďto to bude bez skandálu, nebo se skandálem") i jmenování Marie Benešové, jež stíhání Babiše opakovaně zpochybnila, ačkoliv bylo kontrolováno vrchním státním zastupitelstvím v Praze, jež vede Lenka Bradáčová.
Zpět k protestu. Tuhle událost už nelze obejít, Babiš už nikoho nepřesvědčí, že má zemi v rukou, že ji válcuje. Vyrostlo mu čtvrt milionu soupeřů, lidí, kteří mu jeho pohádky nebaští. Kdyby byl dobrý politik, ihned by se jim věnoval, vešel by s nimi do kontaktu, poskytl jim záruky, že justici nechá na pokoji. Jenže on se té síly bojí. (A nechce se vzdát Zemana, který mu nakonec může dát milost.)
Co je pro Babiše děsivé? Že tu sílu nemá za co chytit, jak pomluvit. Protesty probíhají pokojně, ten poslední byl velmi přátelský, klidný. Milion chvilek je navíc zcela transparentní (oproti Babišovi, který opakovaně lhal), na jeho účtu si přečtete, kdo ho podporuje, odkud čerpá peníze. Nezabírají ani mailové dezinformační kampaně útočící na spolek i na Mináře osobně.
Na Letné Milion chvilek oznámil, že se nepromění v politickou stranu, chce rozvíjet dál to, co Babiše nejvíc straší a na co sám nikdy nedosáhne: občanské aktivity, občanskou společnost. Babiš neuspěl s výzvou, ať se "milionáři" změní ve stranu a jdou do voleb. Na to u nás máme dost partají a hnutí.
Demonstrantům poslal vzkaz Petr Pithart (dopis četl Martin Myšička, herec). Bývalý český premiér přesně vystihl, oč dnes jde: o demokracii, která se v příštích volbách dokáže vítězům ubránit. "Říká se jí liberální, nebo také bojující demokracie a je v ní svoboda a prostor i pro poražené." Pithart varuje před politiky, kteří uspějí v demokratické volbě, ale pak se u moci zakopají a začnou demokracii oklešťovat. Začíná to vždycky justicí.
Tohle Babišovi strašně nevyhovuje: občané, kteří se skutečně zajímají, nestačí jim jednou za čtyři roky volit, chtějí zvolené kontrolovat. Přesně to dělá Milion chvilek a čtvrt milionu "blanických rytířů": My vás, pane Babiši, kontrolujeme, to je demokracie. Zmýlil jste se, my nejsme vaši zaměstnanci, ale vy jste náš zaměstnanec. A my toho nenecháme.
Babiš neodstoupí, nedovolí, aby někdo jiný z ANO premiéroval. Protesty nezastaví, ale už chápe jejich sílu, sílu hnutí, které vzbuzuje obdiv v západním světě svou opakující se sametovostí, jež je však, pokud jde o svobodu a obsah (nikoli jen slupku) demokracie, nekompromisní.
