Je ilegální stahování hudby z internetu loupením, které povede k jejímu zániku? Mají pirátské strany místo v demokratické společnosti? Je ochrana duševního vlastnictví nezbytnou podmínkou záchrany naší kultury, nebo naopak výmyslem a přežitkem, který brzdí náš rozvoj? O tyhle otázky vedli v uplynulých dnech spory blogeři na Aktuálně.cz.
Myšlenku, že na zachování a upevňování intelektuálního vlastnictví - a tudíž stíhání a trestání jeho lupičů - ve stále rostoucí míře závisí záchrana západní civilizace, vyslovil ve svém blogu Benjamin Kuras. Podle něj „v době, kdy ze západního světa mizí jedno odvětví materiální výroby za druhým, intelektuální vlastnictví západních autorů, vynálezců a prvotních výrobců zabírá stále rostoucí procento příjmů západní ekonomiky. Bude-li současný trend globalizace pokračovat, intelektuální vlastnictví bude brzy naším jediným zdrojem příjmu."
Zároveň dokládá, jak devastující účinky má „loupení autorských práv pomocí internetu" na autory, výrobce, prodejce a distributory intelektuálních produktů podléhajících autorských právům:
Opravdu pirátství škodí?
Nedávno vydaná zpráva Mezinárodní aliance duševního vlastnictví (IIPA) ukázala, že firmy, které jsou založeny nebo úzce spojeny s ochranou duševního vlastnictví v USA, vykazují nevídané zisky. Svým výkonem během světové ekonomické krize překonaly zbytek americké ekonomiky. Na prodejích do zahraničí vydělávají víc než potravinářský nebo farmaceutický průmysl USA. To je pro běžného čtenáře novin nečekaná zpráva. Během poslední dekády mu tento průmysl servíroval jen hrůzostrašné vize zániku hudebního nebo filmového průmyslu. Příčina této copyrightové apokalypsy byla vždy stejná - internetové pirátství. Proklamované drtivé dopady internetového pirátství ale nejdou dohromady s výsledky, díky kterým zpráva IIPA tuto branži pasuje na "motor růstu americké ekonomiky".
Čtěte více v článku na Datarama.cz
„Hudba se přestává kupovat, protože z internetu „teče" jako komunální služby z vodovodu či plynovodu. Na každou legálně koupenou písničku v Evropě a v Americe (jinde se to nikdo neobtěžuje sledovat) připadá 40 písniček ilegálně stažených (...) Zároveň s prodejnami krachují i nahrávací studia, producenti a bez nich nakonec i muzikanti a skladatelé. Jednoho dne se hudbou nikdo neuživí. Domyslíme-li to do konce, znamená to smrt dlouhé slavné tradice západní profesionální hudby. Literatura a tištěné informace jsou na tom ještě hůř. I tam se řítíme ke krachu pulírovaného a zodpovědně redigovaného profesionálního psaní, nahrazeného nekonečným oceánem amatérských uplkaných blogů," píše Benjamin Kuras.
Pirátské strany, které v západních zemích vznikají jako houby po dešti, mají podle něj tuto devastaci přímo ve svém programu. A uzavírá poznámkou, že by si možná nějaký soud měl klást otázku, zda Pirátská strana patří na volební listinu, nebo do vězení.
| Benjamin Kuras: Svobodné, nebo kradené? |
Jeho názoru ve svém blogu tvrdě oponuje Michal Škop, podle nějž Benjamin Kuras vůbec nepochopil, o co jde politicky "pirátskému hnutí"; staví je jako protipól svobody, zatímco je tomu přesně naopak: „Pirátské hnutí chce otevřenost, která se tak osvědčila při rozvoji internetu, dostat i do jiných veřejných sfér," píše Michal Škop a dodává:
„Svět se neustále mění, není snad nic konzervativnějšího než tento fakt. Na přijetí tohoto faktu je založena západní civilizace. Ne na relativně nedávném výmyslu "duševního vlastnictví" s placením dědicům autorů ještě 70 let po smrti. (...) Některá stará průmyslová odvětví se prostě upozaďují i zanikají, jako zanikala vždy (nyní třeba „tradiční hudební průmysl"). Jiná se ale rozvíjejí a vznikají zcela nová, tak jako vždy."
| Michal Škop: Svobodné, ne nesvobodné! |
A Benjaminu Kurasovi oponuje i Petr Vileta. Mezi protiargumenty, které snáší ve svém blogu, je i tenhle:
„Dramatický pokles prodeje CD, DVD a dalších nosičů, ale i návštěvnost kin, neklesá důsledkem pirátského stahování, ale proto, že některé nosiče dat jsou již zastaralé a celkově se změnil způsob "konzumace" uměleckých děl. Posluchači a diváci již nechtějí pasivně přijímat to, co je jim předkládáno, ale chtějí si vybrat jak dílo, tak způsob jeho poslechu nebo zhlédnutí. (...) Kvalita mnohých děl je dost mizerná a proč bych si měl kupovat CD s jednou "peckou" a devíti "vycpávkami", které jsou tam jen proto, aby to CD obsahovalo alespoň 10 kousků? Když bude možnost si jednu písničku na Internetu koupit za rozumnou cenu, řekněme 10 Kč, tak si ji koupím. Jednu od toho, druhou od jiného, namixuji si je podle vlastního vkusu a nahraji, kam budu chtít. Do PC, do mobilu, na MP přehrávač. Ale koupené dílo musí být moje a nikdo po mně nesmí požadovat, abych platil za každé poslechnutí či zhlédnutí znovu," píše Petr Vileta.
| Petr Vileta: Patří Pirátské strany do vězení? |
A co si o tom myslíte vy, vážení čtenáři?
