Integrační azylové středisko ministerstva vnitra působí v Ústí nad Labem – Předlicích od roku 1994. Na počátku roku 2017 ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) prohlásil, že „o tom, že takové zařízení v kraji je, nás nikdo neinformoval.“ Krajská vláda KSČM + ČSSD + SPD Tomia Okamury se dohodla, že je třeba centrum pro azylanty vystrnadit, a v tomto smyslu Bubeníček píše Bohuslavu Sobotkovi a Milanu Chovancovi. Ty lidi si integrujte, ale ne u nás, zní vzkaz ze severu.
V ústeckém středisku žilo ke konci roku pouhých čtrnáct mužů a žen z Iráku, Kuby a Somálska, informoval web iDnes.cz. Průměrná doba pobytu je osm a půl měsíce, prověření klienti se tu musí učit česky, najít si práci, bydlení a postupně se integrovat do české společnosti. Pobývají tu většinou rodiny s dětmi.
Co na tom komu může vadit? I kdybychom, jakkoli je to absurdní, pominuli faktor pomoci bližnímu: o to snad jde, aby se azylanti do většinové společnosti začlenili, ne? Co po nich vlastně chceme?
Jsou jiní: špatně. Přizpůsobují se: taky špatně. Vytvářejí komunity: no to už je úplně špatně. Asimilují se: ne, to taky ne, v tom bude nějaká finta. Prostě nechceme „je“, nechceme „cizí“, to je postoj ústeckých radních v kostce.
„Teď tam je málo lidí, za pár měsíců ale může být situace jiná a může se začít uvažovat, že tu vznikne další (centrum, pozn. red.). I proto požadujeme, aby se středisko zavřelo,“ cituje iDnes.cz náměstka hejtmana Martina Kliku (ČSSD). Strašení v přímém přenosu, alibismus na entou. Plus svéráz severočeské sociální demokracie.
Zdůrazněme, že o zrušení integračního centra nežádá město Ústí nad Labem, ale Ústecký kraj. Prý „v kraji máme desítky vyloučených lokalit a žije v nich na 40 tisíc lidí. Svých starostí máme dost,“ říká hejtman Bubeníček. Jistě: ale celý Ústecký kraj pochopitelně není jednou velkou vyloučenou lokalitou, že. Jako ghetto plné sociálně nepřizpůsobivých občanů politici svou domovinu portrétují, když se jim to zrovna hodí. Jako v tomto případě.
Jestli o integračním centru Bubeníček a jeho kolegové opravdu nevěděli, pak to může být i tím, že fungovalo bez problémů, a proto o něm nebylo slyšet. Že o žádný zárodek nové vyloučené lokality nešlo.
Kdo chce, může si slova „bez problémů“ samozřejmě vyložit jako „v tichosti“, od čehož je jen krůček k „v utajení“, aneb je to celé nějaké podezřelé, a proto pryč s tím. Přistěhovalci buď „dělají potíže“: špatně. Anebo rafinovaně „žijí v tichosti“: to je snad ještě horší, protože kdoví, co mají za lubem. Takže jediné řešení: odsun.
Na druhou stranu, jestli významný krajský politik a pátým rokem hejtman postrádá informaci, že v kraji funguje Integrační azylové centrum ministerstva vnitra, je to do značné míry jeho vlastní problém. Ať už opravdu nevěděl, anebo se jen urazil, že mu vnitro nereportovalo.
Po více než dvaceti letech přišlo hejtmanství na to, že Předlice (chátrající průmyslové předměstí) mají z části samy problém s integrací "nepřizpůsobivých", takže tu integrační centrum pro cizince nemůže fungovat. Tomu vážně máme věřit?
Oldřich Bubeníček hovoří v náznacích: „Nemáme zájem, abychom sem kvůli těmto zařízením přivedli lidi, kteří jsou schopni vyvolávat různé vášně.“ Tím myslí (integrující se a integrovavší se) cizince, anebo nácky, kteří jim budou chtít podpálit barák? A není náhodou také starostí kraje, aby si s případnými problémy poradil, respektive jim úspěšně předcházel? Asi ne. Ústecký kraj je totiž bezmocnou obětí sobecké politiky státu. Jak co do sestěhovávání sociálně nepřizpůsobivých (Bubeníček v této souvislosti mylně mluví o posledních dvaceti letech) odjinud, nebo pokud jde o imigrační politiku.
Ale kdeže. Ve skutečnosti je to tak, že my populisti jinak vypadající cizince v ČR nechceme: nejen na našem dvorku, ale vůbec.
Připomeňme naprosto symbolické počty, o které se jedná. V České republice působí kromě Předlic další tři azylová centra, dohromady jimi za loňský rok prošlo dvě stě lidí. To fakt nezvládneme, a Ústecký kraj už vůbec ne.
Není nic snazšího než sbírat politické body na zrušení integračního střediska pro azylanty.
