David Klimeš David Klimeš | Komentáře
20. 9. 2022 14:55

Ani Orbán nemůže sedět na třech židlích najednou. A Fiala na dvou

Maďarský premiér miluje unijní peníze, oblíbil si roli autoritářského nacionalisty a zjevně mu proti srsti není ani úloha Putinova trojského koně v Evropě. Chce-li se ale věnovat svým dvěma druhým radostem, musí přijít o tu první. A Česko se zase musí rozhodnout, s kým bude ve střední Evropě spolupracovat.
Lídr Visegrádské jedničky...
Lídr Visegrádské jedničky... | Foto: Reuters

Když Evropská komise někomu hrozí pokutou, bývá jen zřídka věc tak horká, jakou se zdá být. Stačí si vzpomenout, jak její někdejší prostořeký předseda Jean-Claude Juncker v roce 2016 vysvětloval, proč Paříž nebude platit za nadměrné schodky. "Protože je to Francie," prozradil bezelstně, jak to v klubu "rovných" také chodívá.

Trest, který teď hrozí Maďarsku za nedostatečné potírání korupce a problematické přidělování veřejných zakázek, ale pochází z jiného soudku. Západní státy jsou už nějaký ten čas na kordy s národoveckými vládami ve Varšavě a Budapešti. Ovšem zatímco s Poláky se jim postupně daří nacházet společnou řeč, s Maďary to ne a ne vyjít. Polsko nyní navíc posílilo díky roli, jakou hraje v pomoci Ruskem napadené Ukrajině, maďarské akcie naopak po zahájení Putinovy agrese ještě klesly, protože země se stala nepokrytou pátou kolonou Kremlu v unijních řadách.

V sázce tedy momentálně není "jen" 7,5 miliardy eur (184 miliard korun), které chce Brusel Budapešti odepřít, hraje se také o budoucnost. O to, jak moc bude unie napříště akceschopná. A ostrý střet, do něhož se s Maďarskem pustila, citelně zasáhne i nás.

Pária z Panonské nížiny

Evropská komise navrhuje Maďarsku odebrat třetinu peněz z kohezních fondů, to už je citelná porce. Zároveň ale stále nechává otevřené dveře kompromisu, jakého se jí už několikrát úspěšně podařilo dosáhnout s Polskem - Budapešť dostala čas do listopadu, aby doložila, že korupci a další problémy začíná řešit. 

Viktor Orbán se přitom navzdory zcela rozdílným postojům k Rusku zatím může spolehnout na podporu Varšavy. Polský premiér Mateusz Morawiecki se už nechal slyšet, že "silně odmítá", aby bylo Maďarsko "ilegálně obráno" o unijní peníze. To má celkem jasnou příčinu: Jakmile by se jednou ustavil precedens, Poláci by se velmi snadno mohli stát dalšími potrestanými kvůli svému nutkání zasahovat do nezávislosti soudů a médií.

Nicméně tím pro Maďary výčet pozitivních zpráv končí. Pryč jsou doby, kdy s jejich premiérem německá kancléřka Angela Merkelová trpělivě hledala řešení tak dlouho, dokud se nenašlo nějaké přijatelné pro něj i Brusel. Nyní je Orbán persona non grata. Poté, co od něj dala ruce pryč nejvlivnější frakce europarlamentu, se postupně proměnil v notorického kverulanta, který blokuje už úplně všechny unijní snahy o dohodu prakticky na jakékoli agendě.

Zdá se tak být zřejmé, co Evropu na podzim čeká - pohrůžky a vydírání, že nemá-li Budapešť vetovat protiruské sankce, musí dostat plný měšec. Pokud si však sedmadvacítka má zachovat naději na nějakou rozumnou budoucnost, sotva si bude moci dovolit kývnout na ultimáta podobného typu. 

Zvláště poté, co na veřejnost unikla slova, jež Viktor Orbán tento měsíc adresoval svým spolustraníkům během setkání v obci Kötcse, kde se nechal slyšet, že Ukrajina by mohla přijít až o polovinu svého území, že protiruské sankce škodí, že Západ z lokální války zbytečně udělal globální záležitost, a že pokud se unie nerozpadne, Maďarsko ji opustí ve chvíli, kdy by se mělo stát čistým přispěvatelem eurofondů.

Ad hoc čtyřka

Je to situace, která se naléhavě dotýká i Česka, jež spolu se Slováky, Poláky a právě Maďary tvoří uskupení známé jako visegrádská čtyřka. Třebaže se totiž v pohledu na válkychtivé Rusko nyní Budapešť se zbytkem čtyřlístku fatálně rozchází, dává Varšava zřetelně najevo, že o jeho zachování zatím stále velmi stojí. Důvod je zřejmý - Polsko by si v unii rádo udrželo stabilní a silnou blokační menšinu, již mu právě V4 dosud spolehlivě zajišťovala.

Před českého premiéra Petra Fialu (ODS) to staví urgentní otázku, s čím by vlastně měl odcestovat na příští summit visegrádských předsedů vlád a co by na něm měl prosazovat. Ve světle Putinovy agrese ovšem začíná být stále zřejmější, že posilování spolupráce v rámci tohoto uskupení pro nás za současných podmínek ztrácí jakýkoli smysl. A že více než společenství geografických sousedů by pro Česko - v jeho nejvlastnějším zájmu - představovat nemělo.

Akceschopnou Evropu

Budoucnost Visegrádu ale zdaleka není jedinou otázkou, již nyní Maďarsko podnítilo. Když se po únorovém přepadení Ukrajiny potřebovala evropská sedmadvacítka bleskově semknout, byla to právě Budapešť, kdo sjednocení ze všech sil oddaloval. Nepsaná povinnost dosáhnout co nejrychlejšího kompromisu, která pro unii bývala v krizových situacích typická, najednou vzala za své. Brusel kvůli Maďarům v klíčových chvílích ztratil spoustu drahocenného času. Což se navíc zjevně nestalo naposledy. 

Nepochybně to byl jeden z důvodů, proč německý kancléř Olaf Scholz během svého srpnového projevu v pražském Karolinu vyzval klub, aby napříště odpovědi na ty nejpalčivější otázky nacházel dosažením většiny, nikoli již absolutní shody: "V oblasti společné zahraniční politiky, ale také v jiných oblastech, například daňové politice, bychom postupně měli přejít k rozhodování kvalifikovanou většinou. I když jsem si vědom, že z toho budou plynout důsledky rovněž pro Německo. Musíme si totiž uvědomit, že trvání na jednomyslnosti může fungovat pouze v době, která nevyžaduje rychlá řešení."

Ačkoli Petr Fiala - stejně jako celá jeho euroskeptická strana - ještě včera tvrdili, že na rozdíl od národních zájmů žádné společné evropské neexistují, snaží se je dnes Vladimir Putin intenzivně přesvědčit o opaku. Snad jeho hlas nepřeslechnou. A snad také pochopí, že ty unijní jsou nám podstatně bližší než ty, jež v rámci V4 nabízí Viktor Orbán.

"Víte vůbec, že Orbán je maďarský Václav Havel?," prohlásil Andrej Babiš ve sněmovně (video z 2. září 2022)

„Víte vůbec, že Orbán je maďarský Václav Havel?” prohlásil ve sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš. | Video: ČTK
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Miliardář Křetínský ve Francii koupil další časopis

Český miliardář a investor Daniel Křetínský ve Francii koupil další časopis. Titul Usbek & Rica se stane součástí jeho společnosti Czech Media Invest (CMI), do které už zahrnul časopis Marianne, sedm časopisů od skupiny Lagardère, včetně známého titulu Elle, a 49 procent holdingu Le Nouveau Monde, který je jedním z akcionářů skupiny Le Monde vydávající stejnojmenný deník. Informuje o tom na svém webu deník Le Figaro.

Usbek & Rica byl založen před deseti lety. Tvoří ho čtvrtletně vycházející časopis, který je dostupný na základě předplatného a v knihkupectvích. Má také webové stránky, kreativní studio a laboratoře pro vytváření nových formátů a inovativních zařízení. Píše o výzvách budoucnosti, jako jsou klimatické změny nebo technologické otřesy. V uplynulých měsících musel propouštět.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Ve třetím čtvrtletí klesla spotřeba plynu o pětinu

Spotřeba plynu v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 20 procent po očištění o vliv počasí. V tiskové zprávě to uvedl analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl. Úspory jsou podle něj dané odložením topné sezony a pravděpodobně také ukončením činnosti některých firem kvůli nerentabilitě provozu. Plyn v červenci a v srpnu zdražoval, v srpnu dosáhla cena na burze historického maxima. V menší míře klesla meziročně i spotřeba elektřiny a dále roste zájem o fotovoltaiku.

Zahájení topné sezony v domácnostech i firmách bylo odložené i přes to, že letošní září bylo v Česku v průměru o 1,4 stupně chladnější než loni, uvedla firma. "Významný nárůst cen zemního plynu, ale také reálné riziko jeho nedostatku v příštím roce spustily ve třetím čtvrtletí nevídanou vlnu zájmu o alternativní paliva," zmínil předseda představenstva firmy Amper Savings Martin Nádeníček. Zejména velkoodběratelé z řad velkých průmyslových podniků podle něj nyní řeší existenční potíže způsobené neúnosně vysokými cenami energií. Pokles spotřeby zemního plynu tak může být podle něj způsobený úsporou, ale také ukončením výroby.

"Jsme přesvědčeni, že podpora velkých podniků na úrovni podpory malým a středním podnikům ze strany české vlády je nezbytnou pro zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu a zaměstnanosti v Česku," uvedl Nádeníček. Vláda prostřednictvím Evropské rady pro energetiku v současnosti hledá celoevropské řešení, které pomůže srazit ceny plynu pro velké odběratele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy