Učitelé mají na „svého“ ministra smůlu. Neustále se mluví o vyšší prestiži kantorů, ale osobností mezi ministry školství najdete málo (Petr Vopěnka, Petr Piťha, Jan Sokol, Ondřej Liška). Zatím nejhůř si na školství vedl Josef Dobeš, tehdy za Věci veřejné. Ale zdá se, že v Marcelu Chládkovi (ČSSD) má kvalitního následovníka.
Kdy na školství začíná malér? Vždy, když tam dosedne hyperaktivní šéf. To byl přesně případ Josefa Dobeše. Chrlil nápady, sliboval a neplnil, navíc pěstoval katastrofální personální politiku. Začal tím, že nastupující kantor by měl dostat nástupní příspěvek. Nejdřív nadhodil 80 tisíc, pak skočil na 180 tisíc. Aby prý šli do škol i chlapi. Samo sebou chtěl pro učitele víc peněz, to chce každý ministr školství. Přidal začínajícím a srovnal jejich platy se zkušenými. Ve sborovnách to vřelo.
Dobeš po nástupu (červenec 2010) vyházel mladé lidi, kteří měli na starosti evropské peníze. Na školství přijal ultranacionalistu Ladislava Bátoru; vyvolal poprask. Bátora byl v tu dobu člověk prezidenta Václava Klause, Dobeš také. Výsledek jeho panování? Veliké zklamání a prudce snížená laťka, kterou musí šéf resortu překonat, aby usedl ve vládě.
Marcel Chládek se mu podobá. Jeho jmenování ukazuje, že předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nemá kvalitní lidi ani na školství. Chládek si to vyseděl, není osobností, která by školství pozvedla. Nápady chrlí v ještě vyšší frekvenci než Dobeš, jak zahradní hadice, když ji pustíte z rukou a ona se smýká na trávě. Stačil se už také proslavit svou personální politikou. Minulý týden si ho pozval na pohovor premiér a řešil s ním údajnou šikanu zaměstnanců. Prý na ně Marcel Chládek řve, zesměšňuje je, nutí je tvrdě k odchodu.
Chládek umí dělat politiku. Na to je šikovný. Tedy v tom ryze českém slova smyslu. To je zřejmě jediný možný důvod, proč si za jednoho z náměstků vybral nechvalně známého pražského politika Petra Hulinského (ČSSD).
Ve jménu Klementa Gottwalda
Nedávno na povrch vybublalo, jaké má hlava všech škol vzdělání. V roce 1988 začal studovat komunistickou školu v Bratislavě - Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda. Po roce 1989 byla zrušena a Chládek studium dorazil na nástupnické Vysoké vojenské škole pedagogické. (Že by měl odtud řvaní na podřízené?) Dodejme, že ta škola měla mimořádně špatnou pověst, navštěvovali ji komunističtí kádři a politruci.
Bohuslav Sobotka Chládkova studia komentuje takto: „Je to nevýznamné pochybení. Chládek si s minulým režimem na rozdíl od jiných současných politiků nezadal. Nebyl členem ani kandidátem komunistické strany a má negativní lustrační osvědčení.“ Tak sláva. (Všímáte si, jak nároky klesají? Do vlády nastoupí ministr podezřelý ze spolupráce s StB a už jsou všichni nepodezřelí považováni za běloskvoucí.)
Chládek umí dělat politiku. Tedy v tom ryze českém slova smyslu. To je zřejmě jediný důvod, proč si za jednoho z náměstků vybral Petra Hulinského (ČSSD).
Zpochybňována je také Chládkova rigorózní práce, díky níž získal malý doktorát, PhDr. Obsahuje jen 58 stran (Chládek tvrdí, že je to "sesypaných" 85 stran) a neodpovídá dnešním akademickým nárokům. Ale to je drobnost, „nevýznamné pochybení“. Co na ty nové objevy o své osobě říká Chládek? Vojenským slovníkem veřejnosti sdělil, že to všechno bylo „centralizováno do jednoho brutálního útoku“. Podobně Bohuslav Sobotka informace považuje za „cílenou kampaň“. A je to.
Jaké inovace (Chládek tvrdí, že jeho pochybná rigorózní práce byla chválena jako inovativní) nabízí? Samozřejmě chce zvýšit platy učitelům. To je podobná vládní mantra jako „boj proti korupci“. Proti tomu nelze nic namítat, ale s takovým návrhem by šel na školství i sádrový trpaslík.
Dále chce Chládek prosadit odškodné pro učitele, kteří z politických důvodů nemohli za minulého režimu učit. Rád by jim vyplatil sto tisíc korun. Proč ne.
Chrlič-chaot
Pak následují nápady, jež ukazují, jaký je Chládek chrlič-chaot. Jak říká jeden jeho vládní kolega: „Co den, to nápad.“ Úroveň je rozličná, promyšlení minimální. Poté, co Asijci obsadili první místa v mezinárodním testování PISA 2012 při řešení nenadálých úloh (čeští patnácti- až šestnáctiletí studenti skončili na 16. - 17. místě), přišel s touto inovací: tablety od první třídy, školákům rozdat zdarma. Nebudou nosit těžké aktovky s knihami.
Chládek má smůlu, toto jeho osvícení přišlo pozdě; ve světě už se „komputerizace“ dětí silně zpochybňuje. Navíc zjevně není hlavní slabinou českého vzdělávání to, že prvňáci nemají školní tablety. Problémy najdeme v tom, co a jak se učí, v obsahu výuky a její kvalitě.
Další nápad. Chládek se rozhodl, že z novely školského zákona vyškrtne možnost, aby rodiny mohly vzdělávat své děti doma i na druhém stupni základní školy. Je mu jedno, že „domácí škola“ v šesté až deváté třídě už běží jako experiment a osvědčila se. Je mu jedno, že v západním světě (až na výjimku Německa, jež je dána historicky) je to běžné. My to budeme mít jinak, po chládkovsku. Mimochodem, tato iniciativa ministrovi ve Sněmovně nejspíš neprojde.
Jsou to inženýrské zásahy shora, Chládek jimi možná imponuje socialistům, ale jen těm, kteří se o školství nezajímají. Do této série patří i návrh, aby byl povinný poslední ročník mateřské školky. I na to se názory velmi liší, podle části expertů není třeba brát děti rodičům a strkat je do školek, pokud to matky a otcové nechtějí. Navíc je školek málo, jak známo. Ale zase: stát ty malé, pětileté děti zřejmě „dopeče“ lépe než rodiče.
Nové koště na ministerstvu školství chce také ze škol vymést nekvalifikované kantory. V tom má zčásti pravdu, ale taky ne úplnou. Pokud jsou ředitelé škol s inženýry, matematiky nebo družinářkami bez pedagogického vzdělání spokojeni, proč je vyhánět? Navíc to prosazuje ministr, který studoval na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda, jež se přešupačila na Vysokou vojenskou školu pedagogickou...
Akademici v závětří. Zatím
Další zásadní inovace míří na maturity. Ty se u nás mění stejně často jako spodní prádlo. Od roku 2017 mají studenti maturovat na počítači. Od roku 2016 se má vyhlašovat televizí a rozhlasem. Maturita bude dvojkolejná, pro gymnazisty a pro středoškoláky. Od roku 2020 se má povinně maturovat z matematiky. (Další ministr to zase změní, to se můžeme vsadit.)
Chládek se rozhodl, že z novely školského zákona vyškrtne možnost, aby rodiny mohly vzdělávat své děti doma i na druhém stupni základní školy.
Jiné novum: přijímačky na střední školy mají být jednotné. Elitní gymnázia "jásají". V jednotě je síla.
Chládek jede jak elektrická myš. Rád by prosadil víc hodin tělocviku, neboť české děti snadno podléhají obezitě. V tom má pravdu, ale ministerstvo na školy navaluje další a další povinnosti, povinně vyučované předměty a nedává jim peníze na další kantory. To se to pak inovuje. Další změna – zakázat ve školách automaty, kde si děti mohou koupit kokakolu a všelijaké sladké tyčinky. Skvělá idea; stačí ji doplnit zákazem obchodů a obchůdků v okruhu jednoho kilometru okolo školy.
Nápadů má Chládek víc. Většinou jsou to silné zásahy zvenčí, manipulace zvenčí. Zajímavé je, že se ministr nezeptá samotných kantorů ve školách, co by viděli jako změny, které mají smysl. Že neudělá e-mailovou či internetovou anketu, z níž by se dozvěděl, jestli je důležitější tablet v rukou prvňáka, nebo obsah výuky. Jak se má koncipovat přijímací zkouška či maturita.
Na vysoké školy si Chládek zatím příliš netroufá. Ale nebojme se, ono to přijde, zahradní hadice vyklouzlá z rukou vychrlí i nějaké ty akademické inovace.
