Na úvod chci uvést, že stavby navržené Janem Kaplickým se mi líbí, považuji je za inovativní a originální a rozhodně vůči němu nejsem nijak zaujatá. Ale to nic nemění na tom, že v první řadě je třeba uvést, že soutěž byla zadaná nevhodně a ukvapeně.
| Podívejte se: Nová knihovna, nebo UFO? Projekt světoznámého architekta vyvolává polemiku |
Nejzávažnější je, že neexistuje závazná urbanistická studie Letenské pláně a okolí; neuváženě byl dán k dispozici první volný pozemek na rozhraní stávající blokové zástavby a obrovské volné plochy Letenské pláně.
Pomníčky bez ladu a skladu
Neexistuje ani náznak možného řešení budoucí zástavby. Při zachování současné praxe magistrátu - všechno se nějak narychlo vyřeší bez jasné a nosné koncepce hrozí, že zanedlouho bude podél ulice Milady Horákové stát bez ladu a skladu víc podobných pomníčků toho či onoho politika či úředníka.
Nezvažoval se další palčivý problém, nedostačující kapacita budov vysokých škol. Jen filosofická fakulta UK je rozesetá v mnoha budovách po celé Praze, současná kapacita naprosto nevyhovuje počtu zájemců o studium a pokud se naplní sliby politiků o dosažitelnosti vzdělání pro každého, bude situace v tomto ohledu čím dál horší.
Vzhledem k tomu, že nejčastějšími návštěvníky v Národní knihovně budou právě studenti vysokých škol, bylo by na místě uvažovat i o následné zástavbě nových budov vysokých škol v blízkosti knihovny.
Tento stav bohužel nebyl reflektován ani v soutěži; neřešila se také situace širších vztahů, dopravy, umístění nejen na pozemku samotném, ale i v rámci Prahy. Valná většina projektů (tedy zveřejněných projektů 2. kola) tento rozpor nereflektovala a navrhovala soliterní objekty necitlivé k místu.
A co okolí?
Stejně tak vítězný projekt Jana Kaplického. Architekt, známý například domem ve Walesu skvěle zapasovaným do krajiny, tady naprosto ignoroval okolní zástavbu a navrhl objekt nejasného měřítka a neuchopitelného tvaru, neevokující svou funkci. Jistě by krásně zapadal doprostřed rozlehlého parku či lesa, kde může působit jako přerostlá, zajímavě zbarvená muchomůrka, ale v těsné blízkosti zmíněné stávající zástavby vyvolává spíše úsměvy.
| Diskutujte o této FOTOGALERII Líbí se vám projekt knihovny? Tady máte možnost říct svůj názor |
Úsměvný může být i aktuální názor historika architektury Zdeňka Lukeše, který je známý svým angažmá ve věci mrakodrapů na Pankráci; prý je nutné zvážit jejich stavbu s ohledem na narušení jedinečného panoramatu Prahy a následné vyškrtnutí Prahy z památek UNESCO.
Zaráží mě, že tak vysoká stavba nepřipomínající ani konvenčně pojatou budovu a jasně viditelná z poměrně velké vzdálenosti, navíc v blízkosti Pražského hradu, toto "jedinečné panorama" nenarušuje. Zdeněk Lukeš je z ní totiž nadšený.
Další úsměvná informace je zmíněná částka dvě miliardy korun, za kterou má být budova postavena. Brzy nám ten úsměv může ztuhnout na rtech: reálnější odhad s ohledem na známou finanční náročnost Kaplického staveb i velikosti navržené knihovny je minimálně dvojnásobný.
K čemu soutěž, když vítěz je znám
A asi nejúsměvnější je prezentace Jana Kaplického v médiích jako jasného favorita a jistého vítěze soutěže. Proč se tedy pořádala obrovská a drahá mezinárodní soutěž podle regulí organizace UIA? Hodně českých architektů se soutěže nezúčastnilo především proto, že neměli potřebu vyvíjet zbytečnou námahu v předem rozhodnutém klání.
O to více těší vysoké umístění HŠH architekti - jediného českého atelieru, který postoupil do druhého kola. A nezbývá než doufat, že takových atelierů bude v budoucnu víc, příště už bez zbytečných pochybností a úsměvů.
Autorka je architektka
