reklama
 
 

Na impeachment je brzo. Stačí, když bude Trump dál mluvit. Zničí se sám

24. 8. 2018 10:20
Američané ještě nejsou s Trumpem tak daleko, aby souhlasili s jeho odvoláním z funkce. Ale zároveň je stále zřetelnější, že tenhle prezident se nejspíš zasype sám. Svými tweety a lhaním.

Bývalý osobní právník Donalda Trumpa, jeho někdejší muž na černou práci, promluvil a Bílý dům obchází strašidlo impeachmentu, prezidentova možného odvolání z funkce.

Jenže v tuto chvíli by si na tohle nebezpečí měli dát větší pozor demokraté než Trump a jeho republikáni. Pokud chtějí účinně zabrzdit Trumpovo prezidentství, měli by svoji netrpělivost držet na uzdě. A věřit tomu, co mají před očima. Donald Trump za ně většinu jejich opoziční práce nakonec udělá sám.

Výpalné za mlčení

Informace, které vyšetřovatelům sdělil jeho bývalý právník Michael Cohen, jsou vážné a implikují, že Trump v předvolební kampani 2016 překročil zákon, a následně ještě lhal. A stále lže.

Údajně nejen věděl (i když to dlouho popíral), že Cohen v kampani vyplatil dvěma ženám "výpalné" za to, že pomlčí o předchozích aférkách s Trumpem. Ale měl k tomu Cohena přímo instruovat, aby zveřejnění románků neohrozilo jeho šance ve volbách.

Přímé propojení na volby je podstatné, vyplacení peněz oběma dámám je v takovém případě nezákonné. Trump se zde stává spolupachatelem trestného činu, porušení zákona o financování volebních kampaní, ke kterému se už sám Cohen vyšetřovatelům přiznal.

V amerických médiích právníci řeší, zda zmíněný trestný čin je dost vážný, silný na to, aby zavdával podnět k impeachmentu. Debata je to zajímavá, čtenář se poučí, co k tomu říká americká ústava. Ale možné odvolání prezidenta z funkce je především politická věc.

A to nejen proto, že to musí schválit dvoutřetinovou většinou obě komory Kongresu. Sami politici se přitom samozřejmě řídí tím, jak to vidí a cítí jejich voliči, americká veřejnost.

Není náhoda, že Richard Nixon v roce 1974 v aféře Watergate pod hrozbou impeachmentu sám odstoupil. A že Billa Clintona v roce 1999 naopak ušetřili impeachmentu jeho demokraté v Senátu, když pokus o jeho odvolání zablokovali.

Clinton nebyl Nixon

Nixonovy prohřešky, kdy ve volbách 1972 nezákonně špehoval, odposlouchával demokratickou opozici a pak se brutálně snažil mařit vyšetřování, byly nakonec i v očích americké veřejnosti tak vážné, že musel jít. Jak tehdy pochopili i republikáni v Kongresu, v pudu sebezáchovy nad ním zlomili hůl a byli připraveni pro impeachment zvednout ruku.

S Clintonem to bylo jiné. Jeho prohřešek, když pod přísahou zalhal o tom, že neměl sex s Monikou Lewinskou, byl derivátem dlouhé nepřehledné kauzy, která začala už roky předtím jako vyšetřování podnikatelských aktivit (aféra Whitewater) manželů Clintonových, ještě před jejich příchodem do Bílého domu.

Američané měli před očima spíše trapnou story než skutečně vážné pošlapání demokracie. A také viděli, že pro republikány to byla spíš záminka, jak Clintona za každou cenu dostat, než že by měli v rukách opravdu silný "case", zásadní právní případ.

A kauza Trump se v tuto chvíli více podobá Clintonovu případu než aféře Watergate. Obvinění, které přišlo za strany jeho bývalého právníka Cohena, je vedlejším produktem vyšetřování, zda Trumpův tým v roce 2016 nespolupracoval s Rusy, kteří se vlámali do americké volební kampaně s cílem poškodit Hillary Clintonovou.

To je zásadní, vážná věc, ale právě v tom zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller dosud nic konkrétního nepřinesl. Může něco mít, ale zatím nevíme. A pocit z celé věci lze nyní označit jako "kyselost".

Jak nažhavit republikány

Amerika má prezidenta, který se chová jako buran, podváděl svoji manželku, jeho praktiky v byznyse hraničily s mafiánstvím, prezidentství pojal jako "PR" projekt pro lepší komerční zítřky celé své podnikatelské rodiny, vymýšlí si a lže.

Je to ale na impeachment? Z hlediska "vyššího principu mravního" asi ano. Z roviny praktické, proveditelné politiky ale (zatím) ne. Trumpovi voliči věděli, komu a proč dali ve volbách 2016 hlas, a většinou stále za svým prezidentem stojí.

Když byl letos v květnu v Praze bývalý Trumpův poradce Steve Bannon, upozornil, že čím víc budou demokraté mluvit o impeachmentu, tím spíš to bude motivovat republikánské voliče, aby letos na začátku listopadu přišli k volbám do Kongresu.

A to platí dál, jen volby jsou mezitím o pár měsíců blíž. Hrozba impeachmentem teď nedává smysl ani proto, že Senát by Trumpa nevydal, republikáni by prezidenta podrželi, protože tak to chtějí jeho voliči.

Ale zároveň víme, že v širším záběru amerického voličstva je prezident nejen setrvale nepopulární, a ještě přibývá těch, kdo začínají mít Trumpa dost. Americká ekonomika je přitom ve skvělé kondici, nezaměstnanost je rekordně nízká, po dlouhé stagnaci začaly růst mzdy i střední a nižší třídě, akciový trh je silný jako býk.

Skvrna na této zemi a prašivý pes

A přesto Trumpa hodnotí pozitivně jen 43 procent Američanů.

Co se děje? Demokraté nepotřebují mluvit o impeachmentu, Trump je sám sobě "nejlepším" nepřítelem. Když ve Wall Street Journal nedávno spočítali, čemu se prezident v předešlém týdnu věnoval na Twitteru, nebyla to ekonomika.

Ale rozčilené reakce na vyšetřování Roberta Muellera, výpady proti jeho kritikům, ať už to je bývalý šéf CIA, kterého teď Trump označuje za "skvrnu na naší zemi", nebo jeho bývalá spolupracovnice v Bílém domě, již pro změnu teď označil za "psa".

Američané ještě nejsou s Trumpem tak daleko, aby souhlasili s jeho odvoláním z funkce, ještě s ním nejsou hotovi. Ale zároveň je stále zřetelnější, že tenhle prezident se nejspíše nakonec zasype sám. Svými tweety, lhaním, ponižováním těch, kteří se mu znelíbí.

Demokraté by zatím neměli mluvit o impeachmentu. A ani nemusí, v tuto chvíli jim úplně stačí, že Trump neumí mlčet.

autor: Daniel Anýž | 24. 8. 2018 10:20

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama