reklama
 
 

Nad Trumpem by i pes zaplakal. Jedná s lidmi stylem "použít a zahodit"

16. 8. 2018 8:21
Pokud bychom posuzovali politiky podle toho, jakými lidmi se obklopují, tak současný americký prezident Donald Trump je cynický, bezohledný muž. Člověk, který nemá vztahy, ale jen své zájmy.

Kdybychom to vzali přes Freuda, mohli bychom pátrat, zda Donald Trump kdysi v dětství nezažil nějaké traumatické setkání se psem. Ano, se zvířetem, které je v západní kultuře označováno za nejlepšího přítele člověka, pro Trumpa je to ale symbol nejhlubší nízkosti, nejzákeřnější podlosti, největší špíny, kterou na sebe může vzít nějaká lidská bytost.

Během své politické kariéry Trump nazval "psem" už kdekoho. Své oponenty, jako například konkurenta z republikánských primárek v roce 2016, senátora Marka Rubia. Ale i své bývalé spojence, jako například svého někdejšího hlavního stratéga z kampaně a prvních měsíců v Bílém domě Stevea Bannona.

A do této druhé skupiny, odkopnutých a následně znectěných "exspolupracovníků", se nyní zařadila bývalá Trumpova poradkyně Omarosa Manigault Newmanová.

Šmejdský křikloun, lůzr a pomatenec

Trump jí věnuje mimořádnou pozornost, evidentně se rozhodl, že na Omarosu, jak je v USA tato paní obecně známa, uplatní všechen svůj květnatý slovník. Ve vzkazech na Twitteru ji kromě psa nazval "šmejdským křiklounem, vyšinutým pomatencem, pochybnou existencí, lůzrem".

Což je docela dost i na Trumpa a otázka zní: Proč? Proč prezidentovi stojí jedna z mnoha bývalých členek a členů jeho týmu, kteří ho od jeho nástupu do Bílého domu už opustili nebo byli vyhozeni, za takovou pozornost?

Odpověď je jednoduchá. Trump potkal v Omarose svého mistra. Její kniha "Vyšinutý: Osobní svědectví zevnitř Bílého domu", kterou vytěžila ze svého pobytu v Bílém domě a kterou nyní vydala, je tak dryáčnická, tak na štíru s doložitelnými fakty, jako by vznikla podle kuchařky Donalda Trumpa.

Od Hillary k Donaldovi

Včetně toho, že vše bylo od začátku do konce podřízeno jednomu účelu. Omarosa přišla v létě 2016 do Trumpova týmu, aby byla vidět, Americe na očích, aby byla, až se jednou vrátí do showbyznysu nebo nějaké své jiné životní "show", tou celebritou z Bílého domu.

A že by se snad ztotožnila s Trumpovým politickým programem? To by muselo být skutečně prozření, když v kampani 2016 náhle opustila vlivovou organizaci propagující kandidaturu Hillary Clintonové (super PAC "Ready for Hillary") a přestoupila rovnou na druhou stranu barikády.

Ne, čistě a jednoduše, "pure and simple", byl to jen obchodní kalkul, a to i ze strany Trumpa, pro kterého je politika také jen "umění obchodu". Trump přesně věděl, koho a proč si k sobě bere. Jako extravagantní figura, která dokáže přitáhnout publikum, se Omarosa osvědčila už v Trumpově někdejší televizní reality show Apprentice na stanici NBC.

Byla v této show tak "skvělá", tedy taková potvora, že se pro diváky stala "ženou, kterou Ameriku baví nenávidět". A aby nikoho nenechala na omylu, vydala o tom Omarosa v roce 2008 celou knihu s názvem "Tlačítko potvory: Jak ho zapnout a vypnout" (v originále "The Bitch Switch: Knowning How to Turn it On and Off).

Pro Trumpa, kterému v kampani dost dlouho trvalo, než se zřekl podpory někdejšího šéfa Ku-klux-klanu, pak měla Omarosa ještě jinou výjimečnou přidanou hodnotu. Je černoška. V Trumpově týmu se stala "ředitelkou pro vztahy s Afroameričany". Jak by mohl mít Trump nějaký problém s černochy, když má Omarosu?!

Jen si kvalitně umýt ruce

Když Omarosa na podnět šéfa kanceláře Bílého domu, generála Johna Kellyho, loni v prosinci od Trumpa odešla, měl pro ni prezident ještě jen hezká slova, bylo mu prý líto, že přichází o takového "dobrého člověka".

Nyní se ten dobrý člověk změnil v prašivého psa, Omarosa je ovšem jen jednou z mnoha, z mnohých, podobných příběhů prezidenta Trumpa. Ve Virginii v těchto dnech končí soud s Paulem Manafortem, který byl v roce 2016 několik měsíců šéfem Trumpovy kampaně.

Obvinění z daňových úniků a bankovních podvodů se vztahují k Manafortově předchozí práci pro Viktora Janukovyče. Ale je zřejmé, že Trump si Manaforta k sobě vzal právě jako všehoschopného politického šíbra, který kromě jiného uměl zprostředkovat kontakt na Rusy.

A stejně tak asi věřil Manafort, že akcie vložené do Trumpa se mu jednou zpeněží. Navzájem se využili a šli si po svém. Trump do Bílého domu, Manafort patrně do vězení.

Když měl Trump uprostřed kampaně 2016 vyjmenovat svůj zahraničně-bezpečnostní tým, mezi půltuctem jmen zmínil i "skvělého muže", jak pravil, George Papadopoulose a nositele titulu "PhD, experta na boj s terorismem" Cartera Pagea.

Když se pak oba stali objektem zájmu FBI pro své kontakty s Rusy, dal od nich Trump ruce pryč. Papadopoulos by prý jen "klukem, co vařil kafe", a Page "dobrovolníček, o kterém se beztak vědělo, že lže".

Opět ta samá hra, oni chtěli využít Trumpa a on zase je, Trump zůstává, jim hrozí vězení. A stejně tak si Trump umyl ruce nad Michaelem Flynnem, o němž v jednu chvíli uvažoval jako o svém možném viceprezidentovi a pak z něho udělal poradce pro národní bezpečnost.

Co je to za člověka? říká Trump do zrcadla

A přes palubu hodil i Michaela Cohena, kterému říkal "můj právník", ale teď udělá vše, aby Cohena potopil. Trump se pohoršuje nad tím, že Cohen si nahrával jejich telefonní rozhovory, co je to prý za člověka?! No, je to divné, to ano. Jenže také o Trumpovi se ví, že si nahrával svoji telefonickou konverzaci.

Šlo by pokračovat, Trumpův Bílý dům a administrativa mají největší personální "průtočnost" v moderní historii USA, v Trumpově okolí se vystřídalo už 60 procent lidí, které si k sobě sám vzal.

Kauza Omarosa je možná výjimečná svou pavlačovou křiklavostí, protože tady se střetli hned dva umělci řemesla "jak se prodat lidem", Omarosa dává Trumpovi ochutnat jeho vlastní medicínu.

Její kniha je zápalná, jsou v ní pro Trumpa nebezpečná, výbušná "odhalení". Nevíme sice, co je pravda a co si Omarosa přibarvila nebo úplně vymyslela, ale na tom přece nesejde. Účel světí prostředky. Což by jako první podepsal právě prezident Trump, vždyť je to i jeho pracovní metoda.

A pokud bychom posuzovali politiky podle toho, jakými lidmi se obklopují, tak současný americký prezident Donald Trump je cynický, bezohledný muž. Člověk, který nemá vztahy, ale jen své zájmy. A nad tím by i pes zaplakal.

Donald Trump je ve velké defenzívě. Může být nervózní z vyšetřování spolupráce jeho kampaně s Ruskem, říká novinářka Lenka Kabrhelová | Video: DVTV |  22:13

autor: Daniel Anýž | 16. 8. 2018 8:21

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama