Minulý pátek napsal server Novinky.cz, že Česko navzdory zákonu, který před rokem prosadila vláda Petra Fialy, zřejmě nedá dvě procenta HDP na obranu, jak žádá NATO. Ona dvě procenta představují 160 miliard korun, ale "samotná obrana získá jen 154 miliard. Zbývajících šest miliard dostanou další resorty a úřady. Že je NATO uzná jako obranné výdaje, je podle odborníků a opozice nepravděpodobné," píší Novinky.
Citují také bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského, který říká, že Aliance běžně započítává výdaje například ministerstva dopravy, pokud jde o stavby využitelné pro přesun těžké techniky. "Ale vláda by neměla zkoušet uplatnit výdaje na platy učitelů základních škol s odůvodněním, že učí budoucí vojáky číst, psát a počítat. Výdaje Národního bezpečnostního úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost také není možné uplatňovat plošně, protože neslouží jen k zabezpečení potřeb ozbrojených sil."
Landovský očekává blamáž, ale generál v záloze František Mičánek to vidí jinak. Bude nepříjemné, pokud vláda nesplní svůj vlastní závazek, ale kvůli sociálnímu smíru je prý pro armádu lepší ustoupit. "Bude to nesplnění slibu, ale důležitější pro armádu i lidi je, jestli se za ty peníze bude nakupovat smysluplně," sdělil Novinkám.
Je zajímavé argumentovat sociálním smírem, když jde o to, aby se Česko a NATO dokázalo ubránit případnému ruskému útoku. Člověk by od generálů očekával spíš varování, že jedině odstrašení může Rusy zastavit.
Naprosto zřetelně a srozumitelně to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce popsal náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka: "Všechny ty obranné přípravy, které děláme, a to, že se musíme chystat na takový střet, to všechno je o tom, abychom se mu vyhnuli. Proto i ten alianční koncept se jmenuje Koncepce odstrašení a obrany, 'deterrence and defence'. My to neděláme kvůli tomu, abychom vyhráli válku, až nastane, my to děláme kvůli tomu, aby k ní nedošlo."
Jediná cesta, jak se válce vyhnout, tkví podle Řehky v tom, že stát má efektivní obranu a sníží pravděpodobnost, že bude nepřítel špatně kalkulovat a situace vyústí do střetu mezi Aliancí a Ruskem… "Míru nedosáhnete ústupky nebo chováním, které opakovaně vidíme, že nefunguje, a naopak povzbuzuje k možnosti eskalace. Tomu se dá vyhnout jenom tak, že budete připraveni, budete mít efektivní odstrašení." Efektivní odstrašení je ale velmi drahé.
Dlouho si Západ - a my v něm - myslel, že válka už nehrozí, přestal s ní naivně počítat, jako by už měl mír trvat navždy. A najednou máme válku za dveřmi ve své nejhorší, genocidní podobě. Řehka není válečný štváč, Řehka usiluje o zachování míru. Míru, který je zjevně nadřazen sociálnímu smíru.
Z Prahy do Kyjeva je to 1400 kilometrů, 16 hodin autem, dvě hodiny letadlem, mnoha lidem se to zřejmě zdá dostatečně daleko. Do ukrajinského Lvova je to ale jen 860 kilometrů, daleko to dnes zjevně není a stíhačky a rakety sem mohou doletět velmi rychle. My se však stále ukolébáváme v naději, že se nás válka příliš netýká.
Mír si nezachováme výkřiky, že chceme mír
Dávat dnes dvě procenta HDP je naprosté minimum. Mír si nezachováme výkřiky, že chceme mír, ale jedině vědomím Putina a jeho lidí, že nemá šanci válku vyhrát. Řehka rozumně opakuje, že strategií NATO není útočná válka, ale princip odstrašení, jehož smyslem je, aby k válce nedošlo.
V tomto kontextu je zajímavé Polsko, země, která je válce mnohem blíž a mnohem víc si uvědomuje riziko. Podle tamních médií, jež jsou seznámena s návrhem rozpočtu, chce Polsko v roce 2025 zvýšit svoje výdaje na obranu až na 4,7 procenta HDP, což je o 0,6 procentního bodu více než v letošním roce, kdy se obranné výdaje odhadují na 35 miliard dolarů. Polsko se podle serveru The Capitals stane pátou zemí NATO s největším výdajem peněz na obranu. V čele stojí USA s odhadovanými 968 miliardami dolarů.
Server Natoaktual.cz si zase už dříve všiml faktu, že čím je západní země blíž k Rusku, tím víc peněz vydává na obranu. Nebo bychom mohli říct, že čím blíž k Rusku, tím víc si státy uvědomují obrovské riziko, které Putinův režim generuje. Mimochodem, podle oficiálních odhadů NATO dalo loni na obranu méně peněz než ČR jen pět členských zemí Aliance. Naopak přes dvouprocentní hranici se dostalo 11 z 31 členských států. (Švédsko jako 32. člen vstoupilo až letos).
Pro zajímavost: nováček Aliance Finsko loni do své obrany investovalo 2,46 procenta HDP - zhruba 6,9 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 170 miliard korun, více než my. Finsko má 5,5 milionu obyvatel, o polovinu méně než Česko, a je čtyřikrát rozlehlejší. Více než dvě procenta HDP v roce 2023 daly na obranu také Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Ve Finsku, Polsku a pobaltských zemích si zjevně velká většina společnosti uvědomuje, že peníze na obranu nejsou vyhozené, ale zajišťují mír a svobodu. Finové se už dříve dokázali velmi účinně postavit dezinformacím z Ruska. I to hraje velkou roli.
Důležitá je samozřejmě také politická shoda vládních stran a opozice. U nás dnes není nijak vysoká, navíc Babišovo hnutí ANO rádo operuje mírem, který vzejde z jakéhosi neexistujícího vyjednávání s Moskvou. Ta ovšem jednání odmítá a pravidelně vyhrožuje jaderným arsenálem. Na druhou stranu však Andrej Babiš alespoň uznává právo Ukrajiny na územní celistvost. Uznává také, že je Rusko agresor.
Co však opozici chybí, je vědomí, že mír dnes znamená umět nepřítele odstrašit. Kdyby tohle ANO chápalo, těžko by předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová letos v lednu řekla, že "to nejsou ty investice do tanků, které nás někam posunou, nebo do nějakých střel, my potřebujeme investovat do dopravní infrastruktury, a ty naopak meziročně klesly". Smutné, populistické, neprozíravé.
Na závěr jen zopakuji, že dvě procenta HDP na obranu, do nichž ovšem nebudeme chytrácky započítávat nezapočitatelné položky, jsou absolutní minimum investované do naší svobody a nezávislosti. Měli bychom dávat spíš procenta tři a vláda by měla lidem pravidelně vysvětlovat, proč je to potřeba.
Video: "Rus velmi dobře ví, jak to u nás vypadá." Šéf české armády popsal slabá místa Česka (14. 12. 2023)
