Fakt, že naše země, tedy Česká republika, krátce Česko, je v databázi OSN od července definitivně vedena jako Czech Republic, zkráceně Czechia, je potěšující. Jednoslovný zeměpisný název v jiných jazycích, a angličtině zejména, potřebuje každá země. Nazývat se jen oficiálním politickým jménem je s trochou nadsázky podobně nepraktické jako říkat svému partnerovi stále jménem i příjmením.
Z vyspělých a tradičních zemí má s jednoslovným názvem potíž snad jen Velká Británie. Jenže ta je v trochu jiné lize. Jinak existují na světě pouze dvě země, které používají výhradně politický název: Dominikánská republika a Středoafrická republika. Ty ale zeměpisné jméno opravdu nemají, navíc historie Česka je nesrovnatelně bohatší a o mnoho století přesahuje současné státní zřízení, tedy republiku. Srovnání s nimi není pro naši zemi určitě vhodné.
Používejme tedy Czechii a šiřme ji. Že se ve světě zatím příliš neujala a leckdo ji uslyší poprvé, je hlavně naše vina. Nemůže se vžít, co sami nepodporujeme.
Přitom zeměpisné jméno Česko a jeho varianty v jiných jazycích – Czechia, Tschechien, Tchéquie – byly kodifikovány už v roce 1993 Názvoslovnou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Název Czechia je i v respektovaných slovnících, zahraniční geografické literatuře, v učebnicích, stejně jako v některých turistických průvodcích, atlasech a mapách.
Oficiální místa zdůvodňovala nezbytnost Czechie propagací země, zejména ve sportu a kultuře. O.K., bylo by ale dobré nezapomínat na to, že opravdu hrdé a sebevědomé národy a státy, což často nesouvisí s jejich velikostí, propagují i jméno země ve svém jazyce. Jestliže u nás nyní probíhá diskuse, zda na dresy českých sportovců psát Czech Republic, Czech Team, Czech, či logičtější Czechia, měli bychom se podívat, co je na tílkách či soupravách našich soupeřů.
A velmi často, pokud regule soutěží přímo nenařizují anglický název, tam vidíme Polska místo Poland, Suomi místo Finland, Magyarország místo Hungary či Rossija (v azbuce). Ani pro Čechy neexistuje žádný důvod nadbíhat anglofonizaci a zamlčovat, či se dokonce stydět za české jméno svého státu. Jistě, slovo Česko bylo zpočátku samotnými Čechy přijímáno s rozpaky, sám prezident Havel hovořil o slimácích, které ho při jeho vyslovení oblézají, ale to už je snad překonané.
Česko se vžilo, uzrává proto čas ho poprvé ukázat i na dresech sportovců, používat ho co nejčastěji vedle Czechie, případně Czech Republic a se státním znakem i při dalších příležitostech. Určitě nezní ani nevypadá hůř než jména dalších zemí.
