Tomáš Glanc | Komentáře
4. 10. 2016 10:05

Není Vojna jako Vojna. Vorotnikov vztyčoval na Putina penis, dnes mu zobe z ruky

Na rozdíl od Naděždy Tolokonnikové, která se věnuje lidským právům a bezpráví v Rusku, její někdejší kolega krade a vyvolává rvačky. Pro Aktuálně.cz komentuje rusista Tomáš Glanc.
Oleg Vorotnikov v Praze, září 2016.
Oleg Vorotnikov v Praze, září 2016. | Foto: Jakub Plíhal

K případu Olega Vorotnikova a jeho rodiny a k vlně sympatií a posléze odporu, kterou vyvolali u svých českých přátel, kolegů, zastánců – a později kritiků, bude snad prospěšné dodat dvě poznámky.

Zaprvé si všichni zúčastnění mohli ušetřit četná zklamání, kdyby se seznámili s tím, co se s touto rodinou dělo předtím, než přijela do Prahy. Celý příběh jejich nedávného počínání je precizně popsán ve švýcarském tisku a vykazuje nápadné shody s českým scénářem.

Na jaře 2015 pozval Olega Vorotnikova a jeho ženu Natalii Sokol do Švýcarska Adrian Notz, ředitel světoznámého curyšského “Cabaret Voltaire”, respektovaný kurátor kulturních programů a editor knih souvisejících s dějinami a teorií dadaismu. On i mnozí další chtěli lidem v nouzi a na útěku podat pomocnou ruku a také to učinili. Kurátorka Sonia Bischoff tři čtvrtě roku rodinu podporovala finančně, pořádaly se tiskové konference, podávaly žádosti o azyl, rodina se nastěhovala do slavného squatu Wasserstrasse v Basileji. Resumé po roce bylo zdrcující: všichni, kdo se sympatiemi vyšli vstříc, byli zklamaní a znechucení. Rodina za sebou všude nechávala spoušť, urážky, rvačky, vychytralou zištnost a arogantní nesnášenlivost.

Podobný scénář se zopakoval v české verzi. I zde, podobně jako letos na jaře v Basileji, došlo až na zatýkání – i ve Švýcarsku nejdříve následovaly titulky v médiích o perzekuci “ruských disidentů”. Brzy však vyšlo najevo, že policie se na rozdíl od Vorotnikova a jeho ženy chovala zcela korektně, a dokonce zdrženlivě. Celý případ pečlivě prozkoumal a popsal novinář švýcarského týdeníku TagesWoche Matthias Oppliger, nepředpojatý článek nemohl nikoho nechat na pochybách o tom, kdo byl vykonavatelem příkoří a kdo jeho obětí…

Zadruhé ohledně Vojny. Bylo by nesprávné a odporující všem moderním teoriím autorství posuzovat prizmatem Vorotnikovova nehorázného chování i celou činnost umělecké skupiny Vojna. Vorotnikov nikdy nebyl jejím jediným členem (ke skupině se v různých etapách hlásily desítky účastníků) a nelze ani tvrdit, že on sám program skupiny určoval. Velmi významnou vůdčí roli hrál například Leonid Nikolajev, řečený Ljoňa Jobnutyj, který v září 2015 tragicky zahynul ve věku jednatřiceti let. V první, nejpozoruhodnější fázi činnosti skupiny, v letech 2007 až 2010, byl jejím ideologem také Alexej Plucer-Sarno, lexikograf а novinář, absolvent studia filologie na Tartuské univerzitě v době, kdy tam působil světoznámý sémiotik Jurij Lotman.

Rané akce skupiny Vojna ale nepotřebují žádné legitimace intelektuálních nebo jiných zásluh svých zakladatelů. Filozofická dimenze ostatně nikdy nepatřila k těžištím jejich činnosti. Naopak, skupina operovala od začátku nejen provokativně, ale často i na hranici, a v některých případech dokonce za hranicí zákona. Tím se otvírá složitá debata o porušování konvencí, ale také některých zákonů v současném radikálním umění. Aniž bychom se na tento tenký led chtěli pouštět, je třeba připomenout důvod, proč se dnes vůbec o Vorotnikovovi a jeho nehorázném chování na různých místech Evropy píše. Proto, že na počátku činnosti skupiny Vojna se za jeho aktivní účasti konaly některé akce, které vejdou do dějin současné ruské kultury a za které byla skupině také například udělena nejvýznamnější ruská cena za aktuální umění — Innovacija (Inovace).

K prvním intervencím patřila smuteční hostina na památku básníka, výtvarného umělce a performera Dmitrije Prigova, jehož díla jsou zastoupena v Ermitáži, Treťjakovské galerii, Tate Modern i Centre Pompidou a jehož práce jsou do konce října k vidění v pražském Letohrádku Hvězda na výstavě "Havel – Prigov a česká experimentální tvorba". Čtyřicet dní po jeho smrti v roce 2007 aktivisté Vojny uspořádali v moskevském metru podle pravoslavného zvyku opulentní památeční hostinu, přímo za jízdy – v režimu dynamického flashmobu. Bleskurychle prostřeli improvizované stoly, které se během několika vteřin prohýbaly pod tradičními pokrmy a nápoji — klasik ruského uměleckého undergroundu si těžko mohl přát nápaditější vzpomínku od svých mladých ctitelů.

Riskantním ostrovtipem se vyznačovala i patrně nejslavnější akce Vojny (právě za ni dostali cenu Inovace) — “Chuj v plenu u FSB” (“Pyj v zajetí státní bezpečnosti”). Na jeden z petěrburských mostů, které se v noci zvedají, aby mohly po Něvě proplouvat lodě, aktivisté během 23 vteřin namalovali penis velký 65 x 27 metrů. Šlo i Litějnyj most, jehož jedna strana se zvedá přímo “tváří v tvář” hlavní budově petěrburské FSB – federální bezpečnostní služby, následnické organizace KGB.

Jistě je škoda, že se Oleg Vorotnikov nevydal cestou Naděždy Tolokonnikové, která se některých akcí Vojny zúčastnila a dnes, po propuštění z vězení, kde strávila dva roky za punkovou modlitbu uspořádanou skupinou Pussy Riot, se věnuje lidským právům a bezpráví v ruských věznicích a u soudů v rámci ruského “Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných”, který založila pod názvem Mediazona.

Vorotnikov naopak šokuje své někdejší sympatizanty výroky vychvalujícími Putinův establishment a s nadšením a hrdostí na svoji zemi komentuje anexi Krymu. Tuto kampaň paradoxně nevede ve své milované vlasti, nýbrž v zemích, kde zároveň žádá o azyl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Test motoru nové rakety pro lety na Měsíc skončil v USA předčasně

Důležitý test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země. Napsal o tom server BBC.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Soud EU pozastavil českou žalobu kvůli neproplacené dotaci pro Agrofert, píše server

Žaloba, kterou Česko podalo na Evropskou komisi kvůli zablokované dotaci pro holding Agrofert se zatím odkládá. Napsal to server iRozhlas s odkazem na ministerstvo zahraničí. "Soudní řízení bude přerušeno až do okamžiku, kdy Evropská komise definitivně rozhodne, zda projekt, kterého se napadené rozhodnutí o pozastavení plateb týká, vyloučí z unijního financování, či nikoliv," sdělila serveru mluvčí resortu Zuzana Štíchová.

Zhruba 800 tisíc korun Brusel zatím odmítá proplatit kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). 

Zdroj: Domácí
Další zprávy